Smíšené fondy jsou ve své podstatě druhem investice, která má za úlohu míchat různé druhy aktiv takovým způsobem, aby splňovaly požadavky a představy co nejširšího spektra investorů. K tomu, aby byly tyto předpoklady splněny, mají portfolio manažeři k dispozici různé strategie (využívající nákupy různých druhů cenných papírů), které však orientaci a jednoduché porovnání jednotlivých fondů patřících do této skupiny hodně komplikují.
Porovnávat výkonnosti, nebo míru rizika ve všech smíšených fondech najednou, i když je většina jejich investic realizována v české koruně, je prakticky nemožné. A to ze dvou důvodů. Podobně jako tomu bylo u dvou předchozích skupin fondů, je třeba dbát na regionální a měnové zaměření fondů (i u smíšených korunových fondů platí, že některé, byť konzervativní, fondy nezajišťují měnové riziko a zvyšují tak celkovou volatilitu portfolia). Specialitou smíšených fondů je však fakt, že investují do různých aktiv a již z názvu je jasné, že žádné z aktiv není primárně upřednostňováno.
A právě tady je kámen úrazu. Název smíšený může být v některých případech hodně zavádějící. I když se fond nezaměřuje jen na jeden druh CP, přeci jen mají u většiny fondů majoritní podíl akcie, dluhopisy, nebo dokonce nástroje peněžního trhu. Závisí tak jen na manažerovi fondu, který druh aktiv při naplňování svých cílů upřednostní a jaké riziko při tom bude investor podstupovat.
Na co si dát pozor
 |
Porovnejte výnosy fondů s ostatními produkty na trhu v našem interaktivním průvodci ZDE |
A naopak, smíšené fondy s velmi úzkou akciovou složkou a velkým zastoupením nástrojů peněžního trhu mohou dosahovat nižší míry rizika, než jakou lze identifikovat u některých dluhopisových fondů.
Při výběru smíšeného fondu by si tedy investoři měli dát pozor na to, jakou strategii manažer uplatňuje při dosahování investičních cílů a které investiční nástroje preferuje. Může jim v tom pomoci detailnější rozdělení fondů do menších podskupin. Kupříkladu společnost Standard & Poors rozčleňuje smíšené fondy ještě do čtyř širších skupin. Defenzivní smíšené fondy mají investováno v akciích maximálně 30 % portfolia, neutrální investují do akcií 30 – 70 % prostředků a dynamické mají v akciích minimálně 70 % portfolia. Fondy označované jako flexibilní nemají limity pevně dané a mohou je kdykoli volně měnit.
Oplatí se?
Obecně lze říci, že smíšené fondy nejsou špatnou investicí. Pro začínající a nezkušené investory mohou být právě smíšené fondy tou investicí, která jim otevře
 |
Jak investuje vyvolený? Kolik nakonec vyvolenému zbude na slibovanou charitu? Více ZDE. |
Těmi se míní především jednoduchost (smíšený fond může představovat celé portfolio a není nutné nakupovat další investiční nástroje, nebo podílové fondy), rozložení rizika (více druhů cenných papírů zvládneme nákupem jednoho podílového listu), profesionální správa (odpadají starosti s výběrem cenných papírů), nízké náklady (platíme poplatek za nákup jednoho podílového listu a ne za nákup několika kusů, resp. druhů cenných papírů).
I přes tyto výhody jsou smíšené podílové fondy u nás trochu opomíjeny a zatlačeny do pozadí na úkor jiných investičních nástrojů. Pokusíme se tedy tuto situaci alespoň trochu napravit a v následujících dílech našeho rádce investora se jimi budeme zabývat obšírněji, podobně jako tomu bylo u akciových a dluhopisových fondů.
Myslíte si, že jsou smíšené fondy vhodné pro všechny typy investorů? Napište nám své názory, budeme se těšit.
reklama
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
