Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nechte zaměstnance schrupnout si v práci

aktualizováno 
Dát zaměstnancům do práce kanape a dovolit jim dát si „šlofíčka“? Pro většinu zaměstnavatelů něco nepředstavitelně absurdního, pro většinu zaměstnanců něco, o čem si dovolí jen snít, a pro lékaře z oboru spánkové medicíny něco, co lze jen doporučit.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.czProfimedia.cz

Podle studie britské agentury Arup zveřejněné předloni v britském časopise Guardian siesta v práci podporuje produktivitu a podněcuje tvůrčího ducha. Instalace lůžek v kancelářích tak podle této studie zvyšuje zisk firem. I když je pravda, že toto zjištění možná více odráželo zbožná přání zaměstnanců než realitu. K závěrům totiž autoři studie došli po průzkumu mezi zaměstnanci. Celých 30 % z tisícovky dotázaných zaměstnanců uvedlo, že nejlepší myšlenky je napadají při usínání, 10 % současně tvrdí, že nejvíce inspirace je navštěvuje přímo v práci.

Pracovní klimbání

Jiné průzkumy odhalily, že zaměstnanci mají občas problém udržet se v průběhu celé pracovní doby v bdělém stavu. Anketa, kterou uspořádali britští vědci zabývající se syndromem únavy, odhalila, že 40-ti procentům lidí se chce v průběhu pracovní doby spát. Přemáhání únavy nevede k ničemu dobrému – polovina těchto lidí se už kvůli únavě dopustila nějaké pracovní chyby. Tak reagují na únavu v práci především muži. U žen se nejčastěji únava projevuje tak, že se jsou schopné pohádat kvůli každé maličkosti.

Dost často se také stává, že pracovník únavě podlehne. Podle průzkumu portálu Jobline každý čtvrtý Evropan už někdy na svém pracovišti usnul, ať už přímo za pracovním stolem, během pracovní schůzky nebo na toaletě. Mezi další oblíbená odpočívadla patří také parkoviště pro zaměstnance, kde se lze pohodlně usadit v sedadle auta. Jiní nepohrdnou ani poměrně nepohodlnou deskou pracovního stolu.

Největšími spáči jsou Irové, naopak nejčipernějšími pracovníky, které jen tak spánek nepřemůže, jsou Dánové. Specialista na problematiku duševní hygieny a spánku Chris Idzikowski k výsledkům průzkumu klimbání v pracovní době mezi britskými zaměstnanci poznamenal: „Pokud se pracující člověk nedokáže vyhnout spánku v pracovní době, není něco v pořádku. Pro řešení nemusíme chodit daleko. Těmto pracujícím chybí spánek. A předcházet únavě mohou jen tím, že budou spát déle. Je třeba skvělé, že se snaží alespoň o tu dvacítku během pracovního procesu. Ale dvacet minut spánku nestačí na to, aby se tělesná a duševní kondice obnovila na plný výkon.“

Jen si zdřímněte!

Ne všude je vnímán, krátký „šlofíček“ v práci jako nežádoucí jev. V Německu začali zaměstnavatelé na doporučení odborníků na spánkovou medicínu pořizovat pohovky. Na jihu Evropy je siesta – odpočinek po obědě – běžným zvykem. Některé podniky na základě průzkumů, dokazujících prospěšnost spánku po obědě pro obnovení tvůrčích sil, zřizují pro tento účel zvláštní „ložnice„ („nap rooms“). Pro odpočinek v práci není dosud nikde právní podklad, jedná se jen o vstřícnost zaměstnavatelů, např. u pilotů.

popisekPODNIKÁTE? CO NESMÍTE ZATAJIT
zaměstnancům? Na jaké informace mají nárok?


Varovný signál

Je na zaměstnavateli, nakolik bude, či nebude svým zaměstnancům tolerovat odpolední siestu. Ať už však zvolí tolerantní či restriktivní přístup, v případě, že některý ze zaměstnanců má tendenci klimbat více, než je zdrávo, a ani dvacetiminutová siesta mu nestačí, měla by se mu v mozku rozblikat varovná kontrolka. Správnému šéfovi by neměl být lhostejný zdravotní stav jeho zaměstnanců – koneckonců ten může přímo ovlivňovat jejich pracovní produktivitu.

Nadměrná spavost přes den přitom může být nejen příznakem rozmařilého osobního života a dlouhého ponocování, ale také syndromu spánkové apnoe. Při něm člověk ve spánku na několik sekund přestane dýchat. Mozek a srdce tak trpí zhoršeným okysličováním. „Kvůli zástavám dechu se postižený v noci často probouzí a ráno je malátný a nevyspalý,“ doplňuje Robert Vyšehradský ze spánkové laboratoře ve fakultní nemocnici v Martině.

„Je to celkem reálná nemoc s možnými závažnými zdravotními důsledky a je zapotřebí se tím seriózně zabývat,“ varuje lékař. Pacientům lze prozatím nejúčinněji pomoci prostřednictvím speciální dýchací masky, která upravuje tlak v dýchacích cestách. Nevýhodou je, že léčba je doživotní – pokud se postižení rozhodnou přístroj delší dobu nepoužívat, potíže se vrátí. Jednou z možností, jak postiženým pomoci, je i chirurgický zákrok. Žádaný efekt se však prý dostaví pouze u 80 % pacientů a potíže se navíc mohou po dvou až osmi letech vrátit. Lidé, které trápí závažné spánkové problémy dýchání, si ale mohou aspoň částečně usnadnit život sami. Především je zapotřebí dodržovat správnou životosprávu, vyhýbat se kouření a také alkoholu před spaním.

Odpočívat v práci se musí umět

Při siestě v práci se nedoporučuje:

  • přikrývat se dekou,
  • napodobovat noc zatahováním závěsů a naprostým tichem,
  • spát více než 20 minut,
  • spát pozdě po obědě.

Doporučuje se:

  • lehnout si na gauč na čtvrt hodiny po obědě mezi 14. a 16. hodinou; je to i prokázaná prevence srdečních chorob,
  • vytvořit si zvukovou kulisu z tlumené hudby,
  • nepřekračovat 20 minut, jinak se objevuje nervozita (nejen šéfa a spolupracovníků), špatná nálada a poruchy nočního spánku.
KOMERČNÍ PREZENTACE

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.