I když vás k nějaké práci přinutí šéf, odpovědnost je na vás.

I když vás k nějaké práci přinutí šéf, odpovědnost je na vás. | foto: Profimedia.cz

Nedělejte za šéfa špinavou práci. Odpovědnost vždy nesete vy

Pokud dostanete od svého nadřízeného úkol, při jehož plnění musíte porušit určitá pravidla, či dokonce zákon, počítejte s tím, že v případě problémů se za firmu a svého šéfa neschováte.

Práce, která je v rozporu s etikou i třeba zákonem a kterou nadřízení požadují, může často vypadat celkem nevinně. „V souvislosti s tím, jak lidé stále více využívají internetu, se šíří takzvaný astroturfing,“ říká Petr Čaník, který vyučuje podnikatelskou etiku na Vysoké škole ekonomické v Praze. "AstroTurf je americká značka umělého trávníku, která posloužila jako označení pro nekalou kampaň či falešnou propagandu. Jde v podstatě o manipulaci s veřejností tím, že se vytváří falešný dojem něčeho. Firmy například nutí své zaměstnance, aby se na internetových diskusích pod falešnými identitami vyjadřovali ve prospěch jejich společnosti," dodává.

Může jít třeba o vychvalování výrobků, kdy se zaměstnanci na internetu vydávají za spokojené uživatele. "Takové neetické praktiky tu byly vždycky. Třeba kdysi skořápkáři. Měli komplice, kteří hráli jednoduchou roli - manipulovali přihlížejícími tím, že vytvářeli dojem spokojených zákazníků," vzpomíná Čaník. Na internetu však neexistují žádné časové ani prostorové bariéry a může jím být ovlivněna obrovská masa lidí.

Na tenkém ledě

Od reklamy může být už jen krůček k hanobení konkurence, a to už není jen neetické. "Takové jednání by mohlo být považováno za nekalou soutěž podle obchodního zákoníku nebo by mohlo jít i o trestný čin nekalé soutěže. Samozřejmě by záleželo na posouzení soudu. V případě trestního řízení by se prokazoval úmysl konkrétního viníka poškodit dotčenou společnost," říká Jiří Markvart z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. A nelze přitom spoléhat na anonymitu internetu, neboť lidé, kteří se na astroturfing zaměřují, kontrolují IP adresy počítačů, z nichž jsou příspěvky odesílány. Takovým způsobem byly loni odhaleny nefér praktiky v kampani na platební systém PaySec, kterou pro ČSOB dělala PR agentura Bison & Rose.

Během této kampaně se na blozích různých deníků objevily nejen články, které systém ČSOB vychvalovaly, ale dokonce i texty, které kritizovaly platební systém konkurenční mBank. Když se ukázala pravda, agentura, z jejíchž IP adres kdosi do blogů přispíval, uvedla, že šlo o vlastní aktivitu stážistky, se kterou se již rozloučili. Petr Čaník k tomu dodává: "Externisti či stážisti jsou v takových situacích poměrně častou ,omluvou‘. Těžko se cokoliv dokazuje."

Jiná situace by nastala, kdyby mBank podala žalobu proti nekalé soutěži. Soud by pak posuzoval odpovědnost ČSOB či Bison & Rose, respektive jejich představenstva a vedoucích i řadových zaměstnanců, podle toho, zda, případně v jaké míře, jednali protiprávně vzhledem ke svému postavení.

Odpovědnost nesete sami

Za to, co uděláte, nesete odpovědnost vy sami. Nikdy nepomůže fakt, že jste zákon, bezpečnost práce nebo hygienické normy porušovali na základě nařízení šéfa. Specialistka na pracovní právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Klára Valentová varuje: "Pokud například řidič pod tlakem zaměstnavatele poruší bezpečnostní předpisy a nedodrží režim přestávek, nese za to odpovědnost."

Totéž platí i pro prodavačky, které vedoucí prodejny nutí k ,vylepšování‘ salátu zeleným salámem. "Jde o porušování hygienických norem a riziko odpovědnosti padá i na zaměstnance," říká Valentová.

Jak se bránit?

Pracovník, od nějž nadřízený požaduje „špinavou“ práci, se ocitá v nelehké situaci. Na jedné straně je šéf, který mu může hrozit i propuštěním, a na druhé straně nebezpečí postihu. "Zaměstnancovy možnosti obrany jsou vždy limitované větší či menší snahou vyhovět zaměstnavateli nebo ve vyhrocených případech udržet si místo," vysvětluje Valentová a doporučuje, aby se zaměstnanec, po němž nadřízení požadují neetické, či dokonce protiprávní jednání, obrátil na vedení společnosti. Někdy se účinně může bránit i tím, že požadavek je v rozporu s náplní práce, pracovní smlouvou či dobrými mravy, lze se odvolat i na etický kodex, pokud ho firma má.

Podle Petra Čaníka jsou zaměstnanci, kteří si umějí dupnout a dokážou takovou situaci vyřešit. "Ostatním bych navrhl, aby velmi diplomaticky a decentně svému nadřízenému sdělili, že to, co od nich požaduje, není etické, nebo je to dokonce v rozporu se zákonem. V případě, kdy nepomůže domluva s nadřízeným či vedením společnosti, možná skutečně zbude pouze možnost informovat další strany, především pověřené státní orgány. Není to v žádném případě jednoduchý krok, ale rozhodně má své opodstatnění," uzavírá.

,