Trhy už rok stagnují
Po depresi by měla přijít konjunktura. S tímto názorem podpořeným souhlasným přikyvováním některých analytiků vstupovala na pražskou burzu spousta českých investorů v druhé polovině minulého roku. Dnes je však jasné, že místo očekávaného růstu přišla stagnace. Našly se akcie růstové, ovšem i takové, které meziročně padají o desítky procent. Příkladem je ECM, o něco menší ztráty pak vykazují velké firmy jako ČEZ nebo Telefonica O2. Z pohledu bilancování je možno říci, že cílové ceny byly přestřeleny téměř u všech domácích titulů.
Podobná situace ovšem nastala také ve světě. Nesplněná očekávání silného ekonomického růstu se projevila také na vývoji cen evropských, amerických či asijských akcií. Přestože existují značné rozdíly ve výkonnosti mezi jednotlivými sektory i zeměmi, tak zklamání z vývoje je přítomno na většině trhů.
Investor si v posledním roce příliš nepomohl ani se vstupem do pozic v dluhopisech. Zvláště v posledních měsících se úrokové míry z dluhopisů neustále snižují. Nejmarkantnější je to při pohledu na dluhové cenné papíry bezpečných zemí nezasažených dluhovou krizí. Jejich výnosy klesly hluboko pod úroky na termínovaných vkladech.
Oázou růstu se tak mohou zdát v posledním roce pouze komodity. Průměrný meziroční růst globálně obchodovaných komodit dosahuje aktuálně téměř dvaceti procent. Pořád je to ovšem o polovinu horší výsledek, než tomu bylo v roce 2009.
Jaký je výhled?
Konec léta doposud k vyjasnění aktuální situace příliš nepřispěl. Naopak, bezpečná anticyklická aktiva jako zlato či japonský jen se pohybují ruku v ruce s cyklickými průmyslovými kovy nebo akciemi těžařských společností přibližně stejným tempem nahoru a dolů. Zároveň americká ekonomika zpomaluje a poslední výsledky ze starého kontinentu naznačují, že se valná část evropských zemí do konce roku k USA připojí.
Opět také roste nebezpečí dluhové krize v Evropě, což je vidět na klesající ceně dluhopisů Řecka a dalších postižených zemí. Na druhou stranu ovšem významně roste společná evropská měna, která by dluhovou krizí měla trpět v první řadě. V tom mají prsty země jako Japonsko, USA či Švýcarsko, které se už několik týdnů snaží uměle oslabit své domácí měny.
Výhled tak zůstává nejistý a situace se zdá být naopak čím dál méně přehledná. Současné i plánované umělé zásahy na podporu ekonomik mohou pomoci na trzích finančních aktiv, ovšem dosavadní účinek podobných opatření v minulosti byl spíše krátkodobý a nejistý. Nicméně tento scénář je jedním z hlavních faktorů růstu už dnes.
Do čeho investovat
Individuální investor zůstává zmatený. S bezprecedentní situací na trzích se totiž neumí vypořádat ani řada významných ekonomů, kteří mají mnohdy zcela protichůdné názory na budoucí vývoj. V takové situaci se do popředí dostává bezpečí investic před co nejvyšším kapitálovým výnosem.
Nejistota na finančních trzích a obavy z křehkosti globálního ekonomického oživení nahrávají drahým kovům a hlavně zlatu. To reflektuje komplikovanou a nepřehlednou situaci, když opět v minulém týdnu dosáhlo historických rekordů.
Dobrou volbou se však také mohou stát některá aktiva, která v minulých letech nezaznamenala cenový boom. Příkladem mohou být zemědělské pozemky, které by mohly do budoucna sloužit jako relativně bezpečný uchovatel hodnoty. Investor by si však měl hlavně uvědomit, že doba se změnila a uzpůsobit tomu svoji investiční strategii. Co platilo před krizí, tak neplatí dnes a ideologie věčného růstu s námi nemusí být navěky. Ještěže dnes existuje řada finančních produktů, které umožňují vsadit také na ekonomický pokles či stagnaci.
