Nejlépe krátkodobě spořit v...

  • 17
Ne každý hledá investici na tři nebo pět let. Pravděpodobně každý má alespoň část svých peněz uloženou k okamžitému použití nebo někdy řešil problém, co s penězi, které bude potřebovat až za měsíc či dva. Co dělat s „krátkými penězi“, a kde můžete nalézt největší zhodnocení?

Bezpečnostní úspory, sumu peněz, která slouží k pokrytí základních výdajů při propadu příjmů (např. při ztrátě zaměstnání), či například peníze z ukončeného stavebního spoření, které použijeme až za několik měsíců, je vhodné neschovávat do trezoru či matrací, ale nechat je vydělávat, zhodnocovat.

 

Banka či jiná finanční instituce by nakládání s takovými penězi nazývala řízením likvidity. Jejich „šetrnost“, kdy složitými vzorci spočítanou přebytečnou likviditu ukládají i jen přes noc (za tzv. overnight sazby – depozitní sazba ČNB,…) či na jeden dva dny, aby nepřišly o žádné úroky, by mohla být příkladem i pro nás ostatní. Částky od tisíce až do milionu korun totiž zbytečně leží na bankovních účtech s minimálními úrokovými sazbami a jsou tak pouze znehodnocovány inflací. Platit peníze na stavební spoření až těsně před koncem roku je všeobecně rozšířeným jevem, avšak kdo se stará, aby se i tyto peníze přes rok optimálně zhodnocovaly?

 

U krátkých peněz můžeme, stejně jako u jiných produktů a investic, hodnotit tři základní kritéria – likviditu, výnos a riziko. Likviditu budeme pravděpodobně požadovat na co nejvyšší úrovni a budeme ochotni obětovat i vyšší výnos u alternativních investic s likviditou nižší. Buď přesně víme, že např. za půl roku budeme kupovat nové auto, nebo chceme disponovat penězi, jež budeme moci použít v případě nečekaných událostí. Likvidita je pevně svázána s horizontem, v jakém budeme k penězům přistupovat. Jaké máme možnosti, jaké riziko a výnos můžeme očekávat?

 

Termínované vklady – jistý, ale nízký výnos

 

Termínovaný vklad nabízí sice jistý výnos a zaručuje výplatu jistiny, ale zhodnocení je velice nízké. Průměrné sazby na termínovaných vkladech se u  100 tisícových vkladů pohybují na úrovni 0,9 – 1,2 % za rok, což je pod úrovní inflace (ceny za rok 2002 stouply o 1,8 %) a navíc je ještě výnos zdaněn srážkovou daní 15%. Při sjednávání termínovaného vkladu je třeba dávat pozor na to, jestli nelze zřídit termínovaný vklad na kratší dobu se stejnou úrokovou mírou a vklad postupně „otáčet“ - revolvovat. Např. úrok u vkladového účtu České spořitelny na šest měsíců je na stejné výši, jako u splatnosti za jeden rok (za jeden měsíc je stejná jako za 2, 3, 4 a 5 měsíců) . Je proto lepší zajistit si větší likviditu za stejného výnosu.

 

Srovnání termínovaných vkladů naleznete v naší speciální sekci ZDE

 

Výnos na termínovaných vkladech v současnosti (ovšem platí to už několik let) nezajišťuje kladný reálný výnos, je proto nutné hledat jiné alternativní produkty a investice. Dalším depozitním produktem bank jsou depozitní směnky. Jsou nabízeny bankami jako ČSOB, Komerční banka, HVB Bank nebo Česká spořitelna. Je však výnos z depozitní směnky vyšší než u termínovaného vkladu?

 

Depozitní směnky – od 50 tisíc korun

 

Depozitní směnka nahrazuje v jistém slova smyslu bankovní vklad. V podstatě se nejedná o nic jiného než vklad na dobu určitou s několika dalšími možnostmi při převodu vkladu na jinou osobu, lze ji totiž jednoduše převést rubopisem. Nevýhodou depozitních směnek je to, že jsou bankami nabízeny až od vyšších částek začínajících od 500 tisíc Kč. Pouze u ČSOB a HVB Bank je možné nakoupit směnku už od 50 tisíc korun. Úroková sazba se v podstatě neliší od sazeb na termínovaných vkladech, např. ČSOB na padesátitisícovou směnku nabízí 1,1 % p.a. při splatnosti za rok, HVB Bank ale už 1,25 %. Banky si u směnek většinou účtují další poplatky, např. měsíční poplatek za úschovu 200 Kč u ČSOB,… V konečném důsledku tedy depozitní směnky nepatří k optimálním alternativám.

Hledáte informace o běžných účtech? Pak určitě navštivte naši specializovanou sekci

 

Další možností jsou kombinované účty bank, kde se vám část vložených prostředků převádí na různé spořící programy s vyššími úrokovými sazbami (např. Oranžové konto od ING). Tyto produkty nalézají své uplatnění především tam, kde je na účtu více prostředků, neboť jejich využití se v opačném případě moc nevyplatí. (Spořícím účtům bude věnován komentář zveřejněný v následujících dnech.)

 

Fondy – peněžní a dluhopisové

 

Jelikož se jako spořící produkt neosvědčily depozitní certifikáty (které měly nahradit vkladní knížky a banky na jejich propagaci vynaložily nemalé prostředky), jako poslední „standardní“ produkt se nabízejí otevřené podílové fondy. V našem případě především fondy peněžního trhu a konzervativnější dluhopisové fondy (s kratší durací aktiv). V našem srovnání by fondy obsadily první pozici, neboť jejich výnos je nejvyšší a překonává (i u investic na kratší období) inflaci. Jejich výhody jsou nízké minimální investice a vysoká likvidita (ovšem s tím, že je nutné prodat podílové listy až šest měsíců po nákupu, jinak je nutno zdanit realizovaný výnos). Z následujícího grafu je zřejmé, že investice do peněžních fondů přináší relativně vysoký výnos na úrovni tří až čtyř procent ročně.  Graf ukazuje, jak se zhodnotila investice do fondů peněžního trhu v minulém roce. Na týdenní bázi je v grafu vynesen vážený průměr (vahou je velikost čistého obchodního jmění konkrétních fondů) výnosnosti fondů za uplynulý půlrok (přepočítaný na roční výnos).

 

Zdroj: UNIS ČR

 

Je vidět, že setrvání ve fondu po dobu šesti měsíců (kvůli daňovému osvobození) přineslo zhodnocení dvakrát větší než na termínovaném vkladu, a pokud budeme uvažovat s inflací v minulém roce na úrovni 1,8 %, pak i 1 až 2,5 % skutečně reálného výnosu. 

Pokud hledáte informace o podílových fondech, výnosech či poplatcích, naleznete je ZDE

 

Možnosti s minimálním rizikem jsme v podstatě vyčerpali. Pokud budete chtít vyšší výnos než 1-2 % nad inflaci u fondů peněžního trhu (a zachovat požadovanou likviditu), budete muset sáhnout k rizikovějším aktivům, např. k akciím a ostatním burzovním obchodům. Na tak krátký časový horizont se zde však jedná o čistě spekulativní obchody, kde sice může výnosnost činit desítky procent, avšak také můžete přijít o všechno. 

 

Jak nejlépe zhodnotit peníze?

 

Určit, jaký způsob je nejlepší je obtížné, neboť jednotlivé produkty a investice, které jsme popsali, patří do různých rizikových skupin a představují i odlišný typ závazků, a proto se těžko porovnávají. Záleží také na každém z nás, jaký kdo má „investiční profil“ – ochotu podstoupit riziko, celkovou finanční situaci,… Na otázku, jak nejlépe zhodnotit peníze odpovídají někteří následovně: „V podnikání! Já raději vložím peníze do firmy, kde mi vydělají více než v bance.“ Nemáte vlastní firmu?

Co s 20 000 Kč na tři měsíce?

 

Oranžové konto

Průměrný peněžní fond

Úrok/historický výnos

2%

2,90%

Výnos

100 Kč

146 Kč

Daň

15 Kč*

22 - 47 Kč**

Zisk

85 Kč

99 - 124 Kč

Výhody

jistý výnos, vklad je pojištěn

vyšší výnos, nízká minimální investice

Nevýhody

výběry jen po 10 tis. Kč, nižší výnos

nejistý výnos, není zaručena návratnost jistiny, daň při době kratší než 6 měsíců

*srážková daň, platí se ihned
**v závislosti na mezní daň. sazbě, platí se až za celý rok

Nevadí, na zisku se můžete podílet i jiným způsobem. Například vkladem ve formě tichého společenství. Na určitou dobu, i do jednoho roku, vložíte své peníze do firmy, která má potenciál, ale nemá zdroje. Pokud firma dosáhne zisku, jeho poměrná část náleží tichému společníkovi. Riziko tkví v tom, že se podílíte i na ztrátě (a to do té doby, než je váš vklad opět vyrovnán ze zisku firmy). Jistě, tento způsob je spíš pro ty, kdo mají „známého“, který podniká a vydělává a není bez rizika, ale je jedním ze způsobů, jak přijít i v krátké době k vyšším výnosům než na termínovaném vkladu.

 

V současnosti se tak jako nejlepší jeví Oranžové konto ING, které nabízí bezkonkurenčně nejlepší úrokovou sazbu na úrovni 2%, bez omezení výpovědní lhůtou. Pokud bychom tak chtěli za minimálního rizika krátkodobě spořit, je doporučením vložit větší část prostředků na tento účet a zbylé peníze „poslat“ do fondů peněžního trhu, které dosahují vyššího zhodnocení s nízkým rizikem. I v případě, že výnos budete muset zdanit, dosahuje výnos vyšších hodnot než účty a termínované vklady.

 

Jak nakládáte s "krátkými penězi" vy? Dáváte přednost termínovaným vkladům nebo podílovým fondům?