Je logické, že s žádostí o půjčku se na zaměstnavatele obrátí zejména pracovníci s nějakým pevnějším svazkem vůči firmě. Právě těm firma nejspíše vyhoví a pravděpodobně tak učiní mimo jiné s cílem si zajistit větší loajalitu pracovníka. V tomto ohledu je zároveň běžnou praxí, že zaměstnavatelem půjčené peníze bývají levnější než jakékoli na trhu dostupné úvěry ze strany komerčních věřitelů.
Nejčastěji mají takové půjčky bezúročný charakter. Výjimkou ovšem nejsou ani půjčky s nízkým úrokem. Zaměstnavatel samozřejmě může zaměstnanci nabídnout i půjčku úročenou vyšší než na trhu nabízenou úrokovou sazbou, avšak z takových obchodů zpravidla sejde a zaměstnanec si v takovém případě půjčí někde v bance.
Rozdíl mezi tržní a smluvní sazbou je zdanitelným příjmem zaměstnance
Nikdo nemá stoprocentní recept na to, aby získal klienta, nikdy nemůže vědět zcela jistě, co si myslí. Časté námitky slouží k tomu, abychom klienta přesvědčili. Jak?
UŽÍT SI DŮCHODU je lákavá představa, ale česká populace stárne a věk důchodců se zvyšuje. Kolik dostanete v penzi?
Žádná šumivá vína šampaňského typu pro znalce, ale dobré sekty pro spotřebitele. Takový je výsledek testu 25 šumivých vín z tuzemské i zahraniční produkce.
Jak se tedy na takové půjčky dívají daňové zákony? V obecné rovině platí pravidlo, že samotné poskytnutí návratné půjčky ze strany zaměstnance není bráno jako zdanitelný příjem. V předcházející větě je třeba zdůraznit slovo „návratná“, neboť pouze v tomto případě je jistina na straně zaměstnance daňově neutrální.
Je ovšem nutné testovat, zda se smluvní úroková sazba (a na jejím základě placené úroky) liší od běžných tržních úrokových sazeb či dokonce se jedná o půjčku bezúročnou. Zdanitelným příjmem u zaměstnance je v takovém případě rozdíl mezi obvyklou výší úroku a úrokem z poskytnuté půjčky (ten může být samozřejmě i nulový). Tento příjem se připočte k příjmu ze závislé činnosti a podléhá u zaměstnance zdanění daní z příjmů. Můžeme polemizovat o tom, co se míní obvyklým úrokem. V tomto případě jde o úrokovou sazbu, která je v běžných případech nabízena dlužníkům u půjček shodného rozsahu ze strany bank.
U bytových účelů nebo v případě řešení tíživé životní situace jsou i bezúročné půjčky daňově osvobozené
Zákon o daních z příjmů (konkrétně v paragrafu šest, odst.9, písm.n) zvýhodňuje některé druhy využití zaměstnavatelem půjčených peněz. Zaměřme se na podmínky, jejichž splnění je rozhodující pro osvobození od daně z příjmů:
-
Výlučně musí jít o půjčky návratné (pokud by zaměstnavatel odpustil půjčku celou nebo alespoň část, tak jde samozřejmě o zdanitelný příjem)
-
Musí jít o půjčky poskytované na vymezené bytové účely definované ve vyhlášce o FKSP (stejné účely platí i pro ostatní zaměstnavatele) nebo musí jít o půjčku využitou na překlenutí tíživé životní situace
-
Na straně zaměstnavatele bezpodmínečně půjde o půjčky poskytnuté ze zisku po zdanění
-
Půjčka na bytové účely i pro překlenutí tíživé životní situace má svoje maximální limity – nesmí být překročen zákonem stanovený limit
Nyní se zaměřme na druhou z výše uvedených podmínek týkající se bytových účelů. Na co je tedy možné půjčku použít?
-
Pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení
-
Na koupi bytového zařízení
-
Na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela, případně manželky
Kam sáhnout pro levné peníze? Spotřebitelské úvěry: vyplatí se vybírat. Více ZDE |
Dodržte účel nebo se u případné kontroly dostanete do důkazní nouze
Je vhodné si uvědomit, že obě smluvní strany by se měly připravit na případnou kontrolu berního úřadu a být schopny doložit, že poskytnutá půjčka byla skutečně použita na některý z výše uvedených účelů. U bytových potřeb by tedy kupříkladu měl existovat doklad o úhradě dodavatelské faktury na nákup bytového zařízení. Pravděpodobně tímto směrem by se totiž ubírala kontrola berního úřadu, zda je daňové osvobození oprávněné.
Pokud zaměstnavatel půjčí zaměstnanci na nějaký jiný účel nebo půjčka převýší výše uvedené limity, pak je zaměstnavatel povinen o toto peněžní zvýhodnění zvýšit základ pro odvod záloh daně z příjmů. Částku, která navýší základ pro odvod měsíčních záloh, lze získat na základě výpočtu:
Peněžní zvýhodnění = Poskytnutá půjčka x (tržní úr.míra – zvýhodněná úr.míra) : 365 x počet dní za období |
Úrok se zpravidla počítá s měsíční periodicitou. Je obvyklé, že zaměstnanec půjčku splácí měsíčně a každý měsíc tedy snižuje dlužnou částku vůči zaměstnavateli. Peněžní zvýhodnění navyšující základ pro vyměření záloh na daň z příjmů by se tedy v čase mělo snižovat. Jinými slovy by s postupujícím uhrazováním dluhu mělo docházet i ke snižování daňové zátěže.
Pro zjednodušení si dopad peněžního zvýhodnění ukažme na následujícím příkladu:
Zaměstnanec získal 1.2. 2004 bezúročnou půjčku na překlenutí tíživé životní situace ve výši 50 000 Kč. Nutno připomenout, že se nejedná o pracovníka postiženého živelní pohromou. Se zaměstnavatelem se dohodli na splátkovém kalendáři ve formě deseti splátek (vždy k 1.dni měsíce splatí pět tisíc korun).
V tomto případě došlo k překročení limitu osvobození od daně z příjmů pro zvýhodněnou půjčku (u překlenutí tíživé finanční situace 20 000 Kč). Předpokládejme, že tržní úroková sazba činí osm procent p.a. Peněžní zvýhodnění, které mu zaměstnavatel přidaní se bude tedy počítat následovně:
Pen.zvýhodnění = (50.000 – 20.000) x 0,08/12 = 200 Kč měsíčně |
V následujícím měsíci již samozřejmě dojde ke snížení dlužné částky o pět tisíc a tím pádem dojde i ke snížení první položky vzorce. To bude mít za následek nižší daňovou zátěž. Zaměstnavatel nemusí upravovat daňový základ měsíčně, avšak měl by tak učinit nejméně jedenkrát za zdaňovací období a zdanit daní z příjmů ze závislé činnosti.
Získat půjčku od zaměstnavatele je ve většině případů velmi výhodné a podstatně levnější než u komerčních bankovních domů. Půjčky od zaměstnavatele bývají úročeny nižšími úrokovými sazbami a navíc odpadají jakékoli další obvyklé poplatky za správu apod. Na druhé straně se k nim dostanou pouze ti pro firmu nejdůležitější pracovníci.
Poskytl vám zaměstnavatel půjčku? Byla bezúročná, nebo chtěl po vás platit úroky? Nepřipadá vám půjčování od zaměstnavatele neomalené? Těšíme se na vaše názory.