Výsledky mnoha firem ukazují, že jim zaměstnanci ze svého potenciálu dávají jen necelou polovinu. V práci se spíše trápí, v lepším případě k ní mají neutrální vztah. Málokoho práce baví tak, že se jí odevzdá naplno. Představte si, že by stroje v továrně běžely na deset procent výkonu. Operátor zodpovědný za fungování stroje by asi dostal výpověď, pokud by takovou továrnu rovnou nezavřeli. I když je tu snaha nadřízených stěžovat si na neschopné lidi, za výkon zaměstnanců nese finální zodpovědnost šéf. Pokud chce dosáhnout nějakého výsledku, musí využít potenciál lidí a odstranit přitom co nejvíce překážek, které mu brání v cestě.
Průměrný šéf (ten, jehož lidé fungují na oněch 10-40 procent) se zaměřuje na výsledek. Rozdává úkoly, kontroluje jejich plnění a s lidmi příliš nediskutuje. Ti úspěšnější, kteří dokážou z lidí dostat víc, na to jdou jinak. Soustředí se na potenciál a v lidech hledají talent. Tak jako dobrý fotbalový trenér dokáže v průměrném obránci často rozpoznat výjimečného útočníka, tak i dobrý šéf dokáže v lidech rozpoznat talent, o kterém oni sami neměli ani tušení.
Překážky bránící výkonům jsou zhruba tři:
1. Naše vlastní omezení - komplex z toho, jak jsme nedokonalí a co všechno nedokážeme.
2. Kolegové obecně nespolupracují tak, jak by bylo třeba, a brzdí výkony ostatních.
3. Organizace, kde pracujeme, se od začátku své existence nafoukla různými předpisy, popisy práce, vyhláškami a nařízeními, v nichž se dnes mnozí doslova ztrácejí. Šéfova práce potom spočívá zejména v orientaci v byrokratické džungli firmy. Jestli chcete z lidí dostat víc a sami mít lepší výsledky, poučte se u těch úspěšnějších a začněte se zabývat talentem a překážkami. Zajímejte se o lidi, se kterými pracujete, položte jim více otázek než příkazů. Pomozte jim dostat se tam, kam se dostat chtějí, a oni se už nebudou muset těšit na víkend jako na něco, kde si odpočinou od nudné, nepříjemné práce a kde budou konečně dělat něco, co je baví.
 |
Pomluvy jsou jako jed, otravují dobré vztahy. Jak se bránit pomluvám? Čtěte ZDE. |
