Představte si tento problém: Máte volné úspory, které v nejbližších letech nebudete nutně potřebovat a které byste proto rádi výhodně uložili a zhodnotili, tak aby z nich neujídala inflace příliš velká sousta. A především abyste o své peníze nepřišli – ať již v důsledku krachu instituce, které své peníze svěříte, nebo v důsledku nejistého vývoje tržních cen různých aktiv, která si za své peníze můžete nakoupit.
Vezměme si jako příklad člověka, který si za pár let našetřil 100 000 Kč (tato částka tvoří většinu jeho celkových úspor), chce své peníze uložit na pět let, protože pak s nimi má jiné plány a je rizikově averzní. Jeho věk nebudeme záměrně uvádět, aby se doporučení týkalo všech věkových kategorií (a nebylo závislé např. na nutnosti předdůchodového věku).
Tomuto člověku bychom dnes jako velmi vhodnou možnost doporučili stavební spoření. V našem případě využité poněkud netradičně jako termínovaný vklad. Za zvolených předpokladů, které uvedeme dále, obdržíme přesně za pět let čistý roční výnos ve výši přibližně 7,7% s tím, že když si počkáme dalších pár měsíců na výplatu všech státních podpor, čistý výnos bude ještě vyšší. Zdá se vám to málo, protože stavební spořitelny inzerují výnos kolem 11% - 15%? To je způsobeno tím, že v našem případě neukládáme na účet stavebního spoření peníze postupně, v menších částkách, ale vložíme celý vklad najednou hned na začátku. Tím samozřejmě výnosnost klesne, neboť výše připisované státní podpory je shora omezená. (Zatímco při úložce 18 000 Kč v prvním roce je výnos ze 4 500 Kč státní podpory 25%, při vkladu 100 000 Kč to je pouze 4,5%.)
Jak tohoto výnosu dosáhnout?
Pro tento účel využijeme v současnosti nejvýhodnější nabídky stavebního spoření u HYPO stavební spořitelny, která u svého produktu Nadstandard nabízí stále ještě úročení vkladů sazbou 5% p.a. (S tím, že brzy se má i zde sazba snížit.) Úroky ze stavebního spoření se nezdaňují, jde tedy o čistou úrokovou sazbu. Nyní si namodelujeme teoretický příklad naší investice:
Zadání: Pro zjednodušení výpočtu předpokládáme datum uzavření smlouvy o stavebním spoření u HYPO v tarifu „Nadstandard 1,6“ k 2.1.2001. Konec pětileté doby spoření tedy bude k 2.1.2006. Na tuto smlouvu bude nárokována státní podpora. Cílová částka byla zvolena ve výši 150 000 Kč (co nejnižší možná pro minimalizaci poplatku) Hned po uzavření smlouvy k 2.1.2001 bylo uloženo na účet 100 000 Kč Z těchto 100 000 byl hned stržen a uhrazen poplatek za uzavření smlouvy (1,6% z cílové částky, tedy 2 4000 Kč) a poplatek za vedení účtu 150 Kč Roční poplatek za vedení účtu bude z účtu strháván vždy na začátku kalendářního roku (tak to má HYPO stanoveno) a budeme předpokládat, že celých pět let je ve stejné výši. (Přestože lze reálně očekávat jeho zvýšení, půjde nejspíše o řády desetikorun.) Výsledky:
Podle obchodních podmínek HYPO stavební spořitelny pro tarif Nadstandard 1,6 má ten, kdo splní podmínky pro přidělení cílové částky a zřekne se úvěru ze stavebního spoření, nárok na úrokovou sazbu pro úročení vkladů 5% p.a. a také na dodatečné úrokové zvýhodnění ve výši 1% cílové částky – zde se jedná vlastně o vrácení větší části na začátku zaplaceného poplatku. V našem případě všechny podmínky stanovené HYPO spořitelnou splněny budou (5 let spoření, naspořeno alespoň 40% cílové částky, splněno hodnotící číslo, roční vklady odpovídají nejméně pravidelným měsíčním vkladům ve výši 0,3% cílové částky, zůstatek na účtu činí více než 20 000 Kč.).
Při těchto předpokladech dostaneme následující výsledky:
(Jde pouze o přibližné výpočty)
Stav účtu k 2.1.2006: 145 235 Kč
Čistý roční výnos je přibližně 7,7%.
Proč jsou zde pouze čtyři státní podpory? Protože státní podpora za pátý rok spoření musí být nárokována na ministerstvu a její připsání lze tedy očekávat v květnu 2006. Jelikož úroky samy jsou dostatečně vysoké, lze požádat z této smlouvy i o šestou státní podporu za rok 2006. V souladu se zákonem o stavebním spoření lze její výplatu očekávat dodatečně ve druhém pololetí roku 2006. (Pak již ale tento účastník nabude mít nárok na další státní podporu za rok 2006 z nové smlouvy, kterou si případně ještě v tomto roce uzavře.)
Jak je vidět z tabulky, poslední státní podpora se již do sjednané cílové částky „nevejde“. Lze ale předpokládat, že toto bude stavební spořitelna tolerovat.
Ještě poznámka k volbě tarifu: Proč byl zvolen tarif Nadstandard 1,6 s poplatkem 1,6% a ne tarif Nadstandard 1 s poplatkem pouze 1% cílové částky. Hned na začátku bychom přece tímto ušetřili 900 Kč. Především proto, že tarif 1,6 dává (teoreticky!) možnost navýšit si bezplatně cílovou částku až na dvojnásobek. Pokud by se našemu investorovi líbilo i za pět let úročit svůj vklad 5%, mohl by pokračovat dále – a k tomu by právě potřeboval navýšit cílovou částku. Což by mu tarif 1,6 měl umožnit. (Že mu to ale bude povoleno, úplně jisté není. Podle informací z HYPO tato možnost sice existuje, ale prý jde jen o „dobrou vůli“ spořitelny. Je tedy možné, že ten, kdo nebude čerpat úvěr, na dvojnásobnou cílovou částku mít nárok nebude!) U tarifu 1 prý cílovou částku vůbec navýšit nelze.
Vraťme se k našemu „člověku ze zadání“, tak jak byl definován. Uvedené výsledky tedy napovídají, že v dnešní době je pro uložení 100 000 Kč konzervativního investora na pět let opravdu velmi výhodné stavební spoření. Velmi slušný výnos s minimálním rizikem. Jak by námi definovaný člověk pochodil s jinými produkty, si povíme příště.
Kam byste doporučili vy uložit na pět let 100 000 Kč? Zdá se vám zde uvedená možnost výhodná, nebo máte lepší tip? Těšíme se na vaše nápady.
Vezměme si jako příklad člověka, který si za pár let našetřil 100 000 Kč (tato částka tvoří většinu jeho celkových úspor), chce své peníze uložit na pět let, protože pak s nimi má jiné plány a je rizikově averzní. Jeho věk nebudeme záměrně uvádět, aby se doporučení týkalo všech věkových kategorií (a nebylo závislé např. na nutnosti předdůchodového věku).
Tomuto člověku bychom dnes jako velmi vhodnou možnost doporučili stavební spoření. V našem případě využité poněkud netradičně jako termínovaný vklad. Za zvolených předpokladů, které uvedeme dále, obdržíme přesně za pět let čistý roční výnos ve výši přibližně 7,7% s tím, že když si počkáme dalších pár měsíců na výplatu všech státních podpor, čistý výnos bude ještě vyšší. Zdá se vám to málo, protože stavební spořitelny inzerují výnos kolem 11% - 15%? To je způsobeno tím, že v našem případě neukládáme na účet stavebního spoření peníze postupně, v menších částkách, ale vložíme celý vklad najednou hned na začátku. Tím samozřejmě výnosnost klesne, neboť výše připisované státní podpory je shora omezená. (Zatímco při úložce 18 000 Kč v prvním roce je výnos ze 4 500 Kč státní podpory 25%, při vkladu 100 000 Kč to je pouze 4,5%.)
Jak tohoto výnosu dosáhnout?
Pro tento účel využijeme v současnosti nejvýhodnější nabídky stavebního spoření u HYPO stavební spořitelny, která u svého produktu Nadstandard nabízí stále ještě úročení vkladů sazbou 5% p.a. (S tím, že brzy se má i zde sazba snížit.) Úroky ze stavebního spoření se nezdaňují, jde tedy o čistou úrokovou sazbu. Nyní si namodelujeme teoretický příklad naší investice:
Zadání:
Podle obchodních podmínek HYPO stavební spořitelny pro tarif Nadstandard 1,6 má ten, kdo splní podmínky pro přidělení cílové částky a zřekne se úvěru ze stavebního spoření, nárok na úrokovou sazbu pro úročení vkladů 5% p.a. a také na dodatečné úrokové zvýhodnění ve výši 1% cílové částky – zde se jedná vlastně o vrácení větší části na začátku zaplaceného poplatku. V našem případě všechny podmínky stanovené HYPO spořitelnou splněny budou (5 let spoření, naspořeno alespoň 40% cílové částky, splněno hodnotící číslo, roční vklady odpovídají nejméně pravidelným měsíčním vkladům ve výši 0,3% cílové částky, zůstatek na účtu činí více než 20 000 Kč.).
Při těchto předpokladech dostaneme následující výsledky:
(Jde pouze o přibližné výpočty)
Stav účtu k 2.1.2006: 145 235 Kč
Čistý roční výnos je přibližně 7,7%.
| vklad | 100 000 Kč |
| úroky + dodatečné úrokové zvýhodnění | 30 385 Kč |
| 4 státní podpory | 18 000 Kč |
| poplatky | - 3 150 Kč |
| celkem | 145 235 Kč |
Proč jsou zde pouze čtyři státní podpory? Protože státní podpora za pátý rok spoření musí být nárokována na ministerstvu a její připsání lze tedy očekávat v květnu 2006. Jelikož úroky samy jsou dostatečně vysoké, lze požádat z této smlouvy i o šestou státní podporu za rok 2006. V souladu se zákonem o stavebním spoření lze její výplatu očekávat dodatečně ve druhém pololetí roku 2006. (Pak již ale tento účastník nabude mít nárok na další státní podporu za rok 2006 z nové smlouvy, kterou si případně ještě v tomto roce uzavře.)
| stav účtu k 2.1.2006 | 145 235 Kč |
| stav úspor v květnu 2006 | 149 735 Kč |
| stav úspor ve druhé polovině roku 2006 | 154 235 Kč |
Jak je vidět z tabulky, poslední státní podpora se již do sjednané cílové částky „nevejde“. Lze ale předpokládat, že toto bude stavební spořitelna tolerovat.
Ještě poznámka k volbě tarifu: Proč byl zvolen tarif Nadstandard 1,6 s poplatkem 1,6% a ne tarif Nadstandard 1 s poplatkem pouze 1% cílové částky. Hned na začátku bychom přece tímto ušetřili 900 Kč. Především proto, že tarif 1,6 dává (teoreticky!) možnost navýšit si bezplatně cílovou částku až na dvojnásobek. Pokud by se našemu investorovi líbilo i za pět let úročit svůj vklad 5%, mohl by pokračovat dále – a k tomu by právě potřeboval navýšit cílovou částku. Což by mu tarif 1,6 měl umožnit. (Že mu to ale bude povoleno, úplně jisté není. Podle informací z HYPO tato možnost sice existuje, ale prý jde jen o „dobrou vůli“ spořitelny. Je tedy možné, že ten, kdo nebude čerpat úvěr, na dvojnásobnou cílovou částku mít nárok nebude!) U tarifu 1 prý cílovou částku vůbec navýšit nelze.
Vraťme se k našemu „člověku ze zadání“, tak jak byl definován. Uvedené výsledky tedy napovídají, že v dnešní době je pro uložení 100 000 Kč konzervativního investora na pět let opravdu velmi výhodné stavební spoření. Velmi slušný výnos s minimálním rizikem. Jak by námi definovaný člověk pochodil s jinými produkty, si povíme příště.
Kam byste doporučili vy uložit na pět let 100 000 Kč? Zdá se vám zde uvedená možnost výhodná, nebo máte lepší tip? Těšíme se na vaše nápady.
 |
