Nejvíce dnů stráví na pracovní neschopence lidé pracující v zemědělství a lesnictví. To jsou odvětví, která si spolu s těžbou surovin již tradičně připisují nejvíce případů pracovních úrazů ročně. Kvůli nemoci či úrazu chyběli Češi v práci v roce 2003 průměrně 30,5 dne, v prvním pololetí loňského roku to bylo o tři dny více.
Marodíme méně často, ale o to déle
Pevné zdraví mají zřejmě vojáci a úředníci - nejkratší dobu s nemocí v posteli stráví zaměstnanci veřejné správy a také příslušníci armády, méně stonají i učitelé.
Vyplývá to z údajů průzkumu Českého statistického úřadu o pracovní neschopnosti, který sledoval vývoj nemocnosti v letech 1990 až 2003. Od roku 1990 se doba marodění sice ještě do roku 2003 prodloužila o 12 dní, avšak podle statistiků případů pracovní neschopnosti nyní ubývá. Nemocnost totiž nesou nelibě zaměstnavatelé, kteří si ji více hlídají.
Klienty bank je v Česku 83 procent lidí, v Rakousku podstatně více. Jak si stojíme ve srovnánís ostatními zeměmi?
Připadá vám, že na nezaměstnané sice platí přísnější metr, ale ani tak je nikdo nedonutí pracovat? Co na to Zdeněk Škromach?
Chcete užít různých zvukových i světelných efektů? Máte chuť bouchat, odpalovat, rámusit? Pak pozor!
"Chceme, aby každý vedoucí znal důvody nemocnosti ve svém úseku. Měsíčně vyhodnocujeme absenci po jednotlivých střediscích, zabýváme se opakovanou a dlouhodobou absencí," říká Jana Haniková z odboru personálního rozvoje Karosa Vysoké Mýto. Karosa také vyplácí takzvanou odměnu za prosperitu, kdy nejvyšší částku obdrží zaměstnanci, kteří odpracovali všechny pracovní dny. Není to zdaleka jediný zaměstnavatel, který začal "docházku" svých zaměstnanců takto oceňovat.
Nemocný kvůli mzdě a práci
Vliv na nemocnost může mít i výše mzdy - pro zaměstnance s nízkým platem nepředstavuje nemocenská zatím nijak velkou ztrátu, tudíž se delší nepřítomnosti v práci nijak nebrání.
Nemocnost může podle statistiků ovlivňovat také strach ze ztráty místa či vysoká nezaměstnanost. "Řada lidí si odchodem na nemocenskou řeší svou životní situaci třeba v době, kdy se jejich zaměstnavateli nedaří. Je to věc mezi nimi a lékařem," podotýká Kateřina Beránková z ministerstva práce a sociálních věcí. Nejeden lékař zároveň potvrdí, že se dlouhodobý strach ze ztráty zaměstnání negativně podepisuje na duši i na tělesném zdraví. Nejvíce lidí skutečně loni stonalo například na Teplicku, Jablonecku, Šumpersku, Bruntálsku, Ostravsku, Karvinsku, Vsetínsku, Frýdecku-Místecku, Novojičínsku či Uherskohradišťsku. Právě tyto regiony na severní Moravě a v severních Čechách se potýkají s nejvyšší mírou nezaměstnanosti z celé České republiky.
| Jak jsme letos marodili? | |
| Praha | 4,6 |
| Středočeský | 5,1 |
| Karlovarský | 5,4 |
| Plzeňský | 5,6 |
| Ústecký | 5,6 |
| Jihočeský | 5,7 |
| Královéhradecký | 5,7 |
| Pardubický | 5,8 |
| Vysočina | 6,0 |
| Liberecký | 6,1 |
| Jihomoravský | 6,2 |
| Olomoucký | 6,2 |
| Moravskoslezský | 6,3 |
| Zlínský | 6,9 |
Poznámka: data k 1. pololetí 2004
Pramen: ČSU
| Délka pracovní neschopnosti | Choroby |
| 71 dní | duševní |
| 70 dní | oběhové soustavy |
| 65 dní | nervové soustavy |
| 55 dní | pohybové soustavy |
| 31 dní | trávicí soustavy |
| 18 dní | dýchací soustavy |
Pozn.: data k 1. pololetí 2004
Zdroj: ČSSZ
