Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejrychleji rostou vyšší mzdy

  10:00aktualizováno  10:00
Když se lidé v novinách dočtou, že podle statistiky je průměrná mzda bezmála dvacet tisíc korun, většina z nich nevěřícně zakroutí hlavou. O tom, kde se vlastně čísla o mzdách berou a o čem vypovídají, hovoří předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer docela s chutí.

"Nemám rád odlidštěnou statistiku. Věřím, že ta naše může pomoci každému, kdo si chce ujasnit svou pozici na trhu práce. A kdo chce vědět o mzdách něco opravdu konkrétního, může se s námi spojit telefonicky nebo emailem. Náš informační servis funguje v každém kraji a zdarma," říká Jan Fischer.

Každý by asi rád patřil k těm zaměstnancům, kteří berou vysoké a navíc rychle rostoucí mzdy. Lze ze statistiky vyčíst, jak na to?

Jednoznačně platí, že obrovskou roli hraje vzdělání. Mzdy táhnou nahoru vysokoškoláci. Vysokoškolské vzdělání se vyplatí, je klíčem k vysokému platovému ohodnocení.

A co dobře placené obory?

To je rozhodně finančnictví, bankovnictví. Ale pozor, nenechme se mýlit - v bankovních institucích je několik málo lidí s obrovskými platy, kteří táhnou celková čísla nahoru. Ale když půjdete dělat k přepážce, tak asi nezbohatnete.

Jaká je podle vašeho úřadu průměrná mzda v České republice?

Nejpodrobnější údaj máme z roku 2003. Pochází z údajů o jednotlivých zaměstnancích a jejich výplatních páskách. Tehdy byla průměrná mzda 19 510 korun.

Víte, že takový plat většina lidí nikdy na své pásce neviděla? A že právě proto mnoho z nich statistice nevěří? Nemá tedy statistika v ruce údaj, který by skutečně vypovídal o mzdě běžného zaměstnance?

Máme tu takzvaný medián. Ten daleko lépe odpovídá běžné mzdě mezi lidmi. V roce 2003 byl přesně 16 707 korun. To je rozhodně číslo bližší běžnému českému zaměstnanci, i když je to stále souhrnná veličina a jako takovou ji musíme chápat.

Takže je lepší ve statistice sledovat takzvaný medián?

Ano, a právě u údajů o mzdách. Když si totiž seřadíme všechny zaměstnance v zemi

Dávám výpověď. Nevážíte si mě
Více čtěte ZDE.

od nejnižší mzdy po nejvyšší, tak průměr zdaleka neleží někde uprostřed. Těch několik lidí s vysokými příjmy jej vychyluje značně nahoru. Vede to k tomu, že celé dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je průměrná mzda, a vůbec se v tomto čísle nevidí. Zato medián je právě taková mzda, která leží přesně uprostřed - to znamená, že polovina zaměstnanců v zemi bere mzdu nižší, než je medián, a polovina bere mzdu vyšší.

A proč se tedy častěji nepoužívá ke srovnání mezd medián, pokud podle vás lépe odpovídá běžné mzdě? Proč politici, analytici a někdy i novináři stále používají průměr?

Osobně se jednoznačně zastávám mediánu. My jen produkujeme nejrůznější statistické údaje a veličiny a nemůžeme zasahovat do toho, jak jsou používány. Můžeme každému rádi říci, že medián, pokud jde o různá srovnání, je přiléhavější charakteristikou mzdové úrovně, ale je už na uživatelích, ať už jsou to politici či analytici, jaké údaje pak použijí.

Ale vaše údaje o mzdách používají například i lidé, kteří mění místo, nebo chtějí požádat o zvýšení platu. Vy říkáte, že průměr není nejlepší údaj. Ale ten bývá často jediný dostupný. Mají běžně lidé šanci dozvědět se více o mediánu - o běžné mzdě ve svém oboru, či dokonce ve své profesi?

Detailní čísla o mzdách každoročně publikujeme v analytické publikaci Mzdy zaměstnanců. Jsou tam mzdy průměrné, i mediány u každé sledované profese,

Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE.

rozdělené podle pohlaví a krajů. Je to hodně podrobná statistika a opravdu může sloužit v praxi. Měla by být na internetu. Ale číst takový statistický soubor je dost protivné, proto máme fungující informační servis v každém kraji. Když má někdo potřebu vědět něco konkrétního, stačí se spojit s krajskou pobočkou, nebo poslat e-mail. Tyto údaje poskytujeme zdarma.

Kde získáváte údaje o tom, kolik lidé berou?

Jednak z údajů za podniky, které sbíráme čtvrtletně. Tam k průměrné mzdě dospějeme tak, že mzdové prostředky podniku vydělíme počtem jeho zaměstnanců. To jsou rychlé údaje, nevypovídají o jednotlivcích a jejich výplatních páskách, ale umožňují rychlé srovnání mzdové úrovně mezi odvětvími. K tomu vycházíme z údajů o jednotlivých zaměstnancích - tento informační systém zabezpečuje ministerstvo práce a sociálních věcí a pochází v podstatě z jednotlivých výplatních pásek. Samozřejmě, nejsou tam zahrnuti všichni, ale přesto je tam nesmírně velká část lidí - dostanou se k nám údaje až o dvou třetinách všech zaměstnanců v zemi.

Jak vůbec za poslední roky mzdy rostly?

Od roku 1988 do roku 2003 je růst nominálních mezd 429 procent.

Rostly všechny mzdy, anebo jen ty nejvyšší?

Samozřejmě rostly i nízké mzdy. Ale je pravda, že nejrychleji rostou mzdy nejvyšší. A tím dochází k rozevírání nůžek mezi nejvyššími a nejnižšími mzdami. To je asi nejvýraznější trend ve vývoji mezd za posledních patnáct let.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.