Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsou lidi, lovci mozků už nejdou jen po top manažerech

aktualizováno 
Zdá se, že je tu situace podobná dobám reálného socialismu. I tenkrát se podniky potýkaly s nedostatkem lidí a náboráři tak měli plné ruce práce (příkladem je česká komedie Já to tedy beru šéfe). Dneska to jen nejsou náboráři, ale headhunteři, kteří loví schopné mozky na zakázku.
Absolventi mají zelenou.

Absolventi mají zelenou. | foto: Profimedia.cz

Říká se, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Dnes už se ale firmy potýkají s tím, že první část tohoto pořekadla už moc neplatí. Schopní lidé byli nedostatkovým zbožím vždy, dříve se ale zaměstnavatelé mohli spolehnout na to, že „tam venku“ stojí pomyslná fronta zájemců o práci – možná ne úplně těch pravých, ale aspoň nějakých. V současné době však davy potenciálních zájemců o práci, z nichž by bylo možné vybírat, povážlivě prořídly.

„To, že by na inzerát s nabídkou práce přišla záplava životopisů, jako tomu bylo ještě před dvěma lety, už tak docela neplatí,“ potvrzuje Tomáš Prajzler ze společnosti Advanced Search. „Když se nebudu starat o své zaměstnance s tím, že pokud odejdou, najdu si snadno jiné, mohu velmi rychle zjistit, že jsem zvolil hodně krátkozrakou taktiku. A dnes se zaměstnavatelům takový přístup vymstí ještě víc než zhruba před pěti lety, kdy poptávka po pracovních příležitostech byla mnohem vyšší,“ dodává. Přilákat schopné lidi je zkrátka stále těžší.

Lovci lebek už neloví jen top manažery
O tom, že schopní jedinci jsou stále vzácnějším zbožím, svědčí i to, u jakých pozic využívají firmy služeb „lovců lebek“ – personálních agentur, které se zaměřují na vyhledávání a „přetahování“ zkušených profesionálů. Pro tuto praxi se vžilo označení trochu nelichotivé označení headhunting, ti, kteří se touto činností zabývají, dávají přednost označení executive search. Dříve byla tato praxe používána především při obsazování pozic v top managementu, dnes jsou mnohem nedostatkovějším zbožím techničtí odborníci – především v oblasti IT.

„Situace dospěla tak daleko, že dnes už se v této oblasti s pomocí executive search získávají i „obyčejní“ vývojáři či programátoři, tedy nejen manažerské, ale i výkonné pozice,“ říká Prajzler. „Pokud si totiž dáte inzerát, že hledáte vývojáře v Javě nebo jiné technologii, buď se vám nikdo nepřihlásí, nebo někdo, kdo je o dva řády níže, než potřebujete, začátečník nebo zkrachovalá existence,“ dodává.

To, že zásoby IT machrů jsou dnes už rozebrané, potvrzuje i Vladimír Kovář ze softwarové společnosti Unicorn. „Informační technologie zasahují dnes do všech oblastí lidského života, od banalit jako je koupě housky v supermarketu až po řízení složitých technologických zařízení. A informatizace se neustále rozšiřuje a zdokonaluje. Takový růst je nesmírně náročný na lidi, protože to jsou hlavní zdroje, které současné „továrny na software“ využívají,“ říká.

„Softwarová továrna potřebuje počítače a k nim plno lidí s vysokou kvalifikací. To jsou příčiny velké poptávky po dobrých programátorech. Přicházejí sem navíc i zahraniční firmy, které s příslibem vládní podpory otevírají v České republice vývojová centra. Přitom je třeba vzít v úvahu, že podle našich zkušeností připadá jeden dobrý programátor tak na pět tisíc lidí. V každé zemi je proto jen omezený počet lidí s potenciálem stát se vynikajícím IT odborníkem.“

Království za dělníky
Nedostatkovým zbožím se ale stávají i dělnické profese. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pociťují především strojírenské a především stavební firmy. Stavební boom v posledních letech vytvořil obrovský převis poptávky ze strany stavebních firem nad nabídkou trhu práce. Sehnat dnes zedníka se jeví jako téměř neřešitelný úkol. Nebo s jediným řešením – najmout stavební dělníky ze Slovenska, Polska nebo z Ukrajiny. Bez pomoci tisíců dělníků z Ukrajiny, Polska a Slovenska by v Česku žádný dům nevznikl. Problém ovšem je, že ve většině případů jde o nekvalifikované dělníky. A Česku stále více chybějí kvalifikované profese, jako jsou zedníci, instalatéři či betonáři.

„Hledáme, kde se dá,“ řekl k tématu obtížného shánění stavebních odborníků na stavebním veletrhu v Brně tiskový mluvčí společnosti Skanska Ondřej Šuch. Hledat prý ale bohužel není moc kde. Slováci i Ukrajinci se s lepšící se ekonomickou situací vracejí domů nebo odchází do Ruska, kde dostanou lepší platy. Tuzemští kvalifikovaní dělníci zase odchází hledat štěstí do západní Evropy, především do Velké Británie, Irska či Německa.

Podobné problémy mají i firmy z jiných oborů. Firma Automotive potřebuje do konce letošního roku získat 200 pracovníků převážně do dělnických profesí. Ukazuje se, že to nebude nijak jednoduché. „Na trhu není bohužel dostatek pracovních sil, a to i přesto, že na dělnické pozice neklademe žádné speciální nároky,“ postěžoval si Jihlavským listům jednatel firmy Petr Novotný s tím, že firma nabízí lidem nástupní plat v rozmezí od 9 do 13 tisíc korun s pohyblivou složkou až 6500 korun. Už i u dělnických profesí proto probíhá „přetahovaná“ o šikovné jedince.

Podle šetření Hospodářské komory ČR patří mezi nejčastěji žádané klasifikace zaměstnanců (podle šetření HK ČR) u více než třetiny firem, patří řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři. Následuje poptávka po zaměstnancích na pozici obsluha strojů a zařízení, techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci. Naopak na chvostu zájmu zaměstnavatelů se nachází nižší administrativní pracovníci a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Mládí vpřed
Vysoká poptávka po lidských zdrojích se projevuje i na proměně vztahu zaměstnavatelů k absolventům bez praxe. Ještě před několika lety vedla první cesta většiny absolventů po ukončení studia na úřad práce, aby měli z čeho žít, než se jim podaří najít někoho, kdo je bude ochoten zaměstnat. A při obcházení pracovních nabídek slyšeli jen: „Přijďte, až někde získáte aspoň dva roky praxe“, aniž by jim někdo řekl, kde mají najít toho prvního, kdo je na ty dva roky zaměstná.

Dnes je však všechno jinak. Absolventi mají zelenou. Především v Praze. „Tady je nezaměstnanost na úrovni dvou procent a ty tvoří lidé, kteří mají v důsledku vážných zdravotních obtíží změněnou pracovní schopnost, nebo ti, kteří prostě pracovat nechtějí,“ míní Tomáš Prajzler ze společnosti Advanced Search. „Absolvent, který umí anglicky, najde práci do týdne, ať už je vysokoškolák nebo jen středoškolák. A pokud umí jazyky dva, má práci do druhého dne,“ říká Prajzler. „Ne že by se uplatnil úplně každý, stále platí, že ti lidé musí také něco umět, ale ta pomyslná laťka se určitě výrazně snížila – lidé, kteří by se dřív nemohli uplatnit, s tím dnes nemají nejmenší problém,“ podotýká.

Absolventi si svou novou pozici dobře uvědomují a narostla jim křídla. Služební telefon je už téměř samozřejmostí i na juniorských pozicích, nástupní plat kolem 20 000 u středoškoláka s maturitou dnes také není – alespoň v Praze – žádnou výjimkou. „Ti lidé samozřejmě vědí, že je po nich poptávka a že si mohou vybírat – a patřičně toho využívají,“ potvrzuje Prajzler.

Práce k nezaplacení
Převis poptávky po lidech nad nabídkou na trhu práce vede ke zdražování práce. Už teď jsou na tom ze statistického hlediska čeští zaměstnanci – ačkoli mnozí si jistě při zveřejnění podobných statistik jen ťukají na čelo – docela dobře. Ve srovnání se „starými“ zeměmi Evropské unie jsme sice stále tak trochu chudí příbuzní, avšak ve srovnání s ostatními unijními „nováčky“ nevyděláváme vůbec špatně. Podle Českého statistického úřadu, je hodinová mzda 109 korun třetí nejvyšší mezi novými státy. Lépe jsou na tom jen Kypřané s 334 Kč průměrné hodinové mzdy a Slovinci se 178 Kč průměrné hodinové mzdy – a samozřejmě země původní „evropské patnáctky“.

Odborníci se shodují, že pokud bude boj o zaměstnance pokračovat i nadále stejným tempem, tak by mohla česká práce být za několik let až neúměrně předražená. Podniky se o ně stále častěji doslova přetahují a podle všeho bude ještě přituhovat. Nedostatek lidí může paradoxně nakonec způsobit i propouštění. S tím, jak se bude zvyšovat cena práce v důsledku stále sebevědomějších požadavků stále sebevědomějších pracovníků, se budou firmy snažit ušetřit právě na té nejdražší složce výroby – lidské práce. A budou se snažit co nejvíce lidí nahradit stroji.

Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí
evidovaly úřady práce ke 31. srpnu letošního roku
celkem 372 759 osob, což je o 85 970 uchazečů o
zaměstnání méně, než ve stejném období loni. Míra
registrované nezaměstnanosti k 31. 8. 2007 činila 6,4 %.


Ekonomika roste a flákání se vyplácí

Podle Hospodářské komory může za nedostatek pracovních sil z části prudký růst ekonomiky, z velké části ale také stát v důsledku své investiční politiky. „Postor České republiky je přeinvestován, obzvlášť pobídky na vytváření nových pracovních míst jsou v dnešní době již přežitá. V praxi podporují z jedné poloviny vznik míst pro zahraniční pracovníky, z druhé poloviny vytváří pozice pro stávající zaměstnance jiných firem, kteří jen změní zaměstnání,“ píše se ve zprávě Hospodářské komory k šetření mezi malými, středními i velkými zaměstnavateli v České republice napříč všemi obory i regiony. Podle jeho výsledků bezmála 40% podnikatelských subjektů pociťuje zásadní potřebu dalších pracovních sil.

„Firmám se naplňovat volná místa nedaří, není to ale jejich chyba. Poptávka po kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnancích u nás stále převyšuje poptávku, a to bez souvislosti s vývojem nezaměstnanosti. Paradoxně i v nejproblematičtějších regionech jsou na práci najímáni zaměstnanci z Polska, Slovenska i dalších států. Nedostatečná kontrola vede k tomu, že si podle některých odhadů až polovina nezaměstnaných přivydělává načerno. Stále u nás navíc přetrvává stav, kdy se díky štědrému sociálnímu systému vyplácí nepracovat,“ míní prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.