Tento produkt není specifický jen pro Českou republiku. Obdobné oblibě se těší i v okolních státech. V něčem se velmi podobá podmínkám na českém trhu, v něčem existují odlišnosti. V tomto komentáři se na ně podíváme podrobněji.
V následující tabulce jsou obsaženy ukazatele, které nejvíce charakterizují stavební spoření.
|
Země |
Inflace* |
Úrok z vkladů |
Úrok z úvěrů |
Podpora |
Max. výše podpory |
|
Česká republika |
4,1 % |
3 % |
6 % |
25 % |
4 500 Kč |
|
Německo |
2,4 % |
2 % |
3,5 % |
10 % |
51 eur** |
|
Rakousko |
2,3 % |
4 % |
5,5 % |
4,5 % |
45 eur |
|
Slovensko |
7,3 % |
3 % |
6 % |
25 % |
4 000 Sk |
Pozn.: údaje platné pro rok 2002, pouze inflace pro rok 2001
výše úroků je průměrná, u jednotlivých spořitelen se může lišit
základem pro výpočet státní podpory je roční výše vkladů za kalendářní rok
maximální výše podpory se vztahuje na jeden kalendářní rok
* meziroční změna spotřebitelských cen v roce 2001
** údaj platí pro svobodné, pro manžele je max. výše102 eur; podrobnosti uvedeny níže
Významnou roli pro reálné zhodnocení má výše inflace, a zde se již jednotlivé státy liší. Proto bude reálné zhodnocení např. v České republice vyšší než na Slovensku.
Velké rozdíly lze najít mezi úrokovými sazbami pro úvěry. Nejlépe vychází z hodnocení Německo. U Leonberger Bausparkasse je možné sehnat za určitých podmínek úvěr již za 2,71%. To je téměř na úrovni inflace. Relativně vysoké je úročení úvěrů v Rakousku, ale tomu odpovídá i vyšší úročení vkladů. Maximální hranice pro úrok z úvěru je stanovena ve výši 6%.
Velké rozdíly panují v procentní i maximální výši státní podpory. V tomto ukazateli se zdá být Česká republika velmi štědrá. Státní podporu ve výši 25% ročního vkladu nabízí vedle ČR již jen Slovensko, po přepočtu kurzem je maximální výše státního příspěvku v ČR vůbec nejvyšší ze všech sledovaných států.
V ostatních aspektech se země liší, a proto bude věnována pozornost každé zvlášť.
Slovensko
Na Slovensku je v poslední době stavební spoření často projednávaným tématem. Vzhledem k vysokým schodkům státního rozpočtu se slovenská vláda snaží ušetřit na výdajích. To se nevyhnulo ani stavebnímu spoření. Procentní sazba 25% z roční výše vkladů se sice nezměnila, ale nepříznivá situace se dotkla maximální výše státního příspěvku. Před několika lety nacházela na úrovni 6.000 Sk, od loni již jen na 4.500 Sk. Ustanovení o maximální výši schvaluje každoročně Národní rada v zákoně o státním rozpočtu. Loňské schvalování provázela bouřlivá výměna názorů. Vláda totiž navrhovala úplné zrušení státní podpory. Ministryně financí Schmögnerová neskrývala své rozladění a prohlásila, že za neschválením vládní novely je třeba vidět lobbing stavebních spořitelen a osobní zájmy či neinformovanost poslanců. Pro letošek poslanci schválili další snížení na 4.000 Sk, ačkoli to ještě na podzim loňského roku odmítali. Při hlasování o státním rozpočtu si totiž mnozí snížení nevšimli.
Diskuse o zrušení státní podpory nejsou na Slovensku žádnou novinkou. Již dříve došlo k odebrání státní prémie tzv. přátelským klientům. Jedná se o klienty, kteří využívají stavební spoření jako formu investování a neusilují o využití prostředků na bytové potřeby, ani nežádají úvěr. Až novela zákona o stavebním spoření, účinná od října 1999, vrátila do stavebního spoření tuto kategorii klientů. Tato novela navíc zpřístupnila stavební spoření i právnickým osobám.
Zajímavá je informace o délce trvání stavebního spoření. Je flexibilní a může trvat za splnění určitých podmínek neomezeně dlouho. Standardní dobou spoření je 6 let (v ČR 5 let), ale pokud ukončíte smlouvu mezi 2. a 6. rokem spoření a prokážete její účelové použití, např. na výstavbu či koupi bytu nebo domu, jejich modernizaci a rekonstrukci, máte nárok na vyplacení celé naspořené sumy včetně státní prémie.
Na Slovensku existují pouze 3 stavební spořitelny: Prvá stavebná sporitelňa, VÚB – Wüstenrot a ČSOB Stavebná sporitelňa.
Rakousko
V Rakousku je stavební spoření nejoblíbenějším způsobem uložení peněz. Smlouvu o stavebním spoření zde uzavřelo již více než 70% obyvatel a podíl vkladů do stavebního spoření se podílí téměř 10% na všech vkladech. Na trhu úvěrů je situace poněkud jiná. Podíl úvěrů stavebních spořitelen činí jen 6% z celkového objemu úvěrů poskytnutých nebankovním subjektům, má ale růstovou tendenci. K 30.9. 2001 bylo uzavřeno přes 5 milionů smluv v celkové výši 82 miliard euro (průměr 16.400 euro na smlouvu). Smlouva o stavebním spoření se uzavírá na 6 let.
Výše státní podpory není fixní. Odvíjí se od výše úroků v bankovním sektoru, je pevně stanovována na jeden rok ministerstvem financí a může se pohybovat v pásmu od 3% do 8%. Pro výpočet se používá průměrná výše výnosů ze státních dluhopisů na sekundárním trhu. K 75% této hodnoty se připočítává 0,8%, a tak se získá výsledná výše sazby státní podpory. Ministerstvo musí o výši rozhodnout nejpozději do konce listopadu předcházejícího roku. Pro rok 2002 je stanovena ve výši 4,5%, maximálně však 45 eur.
Mezi největší stavební spořitelny patří Wüstenrot, Raiffeisen, Erste Bausparkasse a Allgemeine Bausparkasse.
Německo
Podobně oblíbené je stavební spoření ve Spolkové republice Německo. Státní podpora je stanovena ve výši 10%. Maximální výše podpory ale není stejná pro všechny. Zatímco výše pro svobodné je maximálně 51 euro (podobně jako v Rakousku), pro manžele činí dvojnásobek, tedy 102 eura na jednu smlouvu. Jste-li tedy vdaná nebo ženatý, máte nárok na vyšší příspěvky bez ohledu na to, zda spoří Vaše polovička. Státní podpora není určena všem. Nárok na ni mají pouze účastníci starší 16 let s maximálním ročním daňovým základem 25.600 eur (pro svobodné), resp. 51.200 eur (pro rodinu). Do této skupiny patří asi 85% klientů.
Zajímavostí je i další výhoda, kterou zaručuje stát pro zaměstnance, kteří dostávají část mzdy ve formě příspěvku ke stavebnímu spoření. Roční daňový základ nesmí překročit 17.900 eur (svobodní), resp. 35.800 (manžel(ka)). Tito klienti mají nárok na státní příspěvek ve výši 10% zaměstnavatelského příspěvku ke stavebnímu spoření. Maximálně může ročně tato suma dosahovat 480 eur.
V Německu existuje mnoho stavebních spořitelen. K největším patří stavební spořitelny velkých bank : Deutsche Bank, Sparkasse, Commerzbank, dále Schwäbisch Hall, Wüstenrot, Allianz.
Závěr
Státní podpora stavebního spoření je v České republice oproti sousedským zemím více než štědrá. Navíc se je velmi sporadicky ozývají hlasy po její redukci. S přihlédnutím k hrozivým schodkům státního rozpočtu lze však předpokládat, že se situace v blízké době zdramatizuje. Přes velký tlak stavebních spořitelen bude muset budoucí vláda rozhodnout o snížení výplat státní podpory. Toho může dosáhnout především snížením maximální výše podpory, s velkou pravděpodobností však dojde i ke snížení procentní sazby podpory. V roce 2001 bylo vyplaceno 9,5 miliardy korun státní podpory, což znamená v průměru asi 2 720 korun na jednu smlouvu. Z toho vyplývá, že vláda může sáhnout k nepopulárnímu kroku, aniž by to významně postihlo většinu spořitelů.
Uvažovali byste o stavebním spoření i po snížení státní podpory? Myslíte si, že v blízké době podpora stavebního spoření až na úroveň Německa nebo dokonce Rakouska? Těšíme se na vaše názory!
