Jana Adámková je také zakladatelkou Institutu progresivní komunikace.

Jana Adámková je také zakladatelkou Institutu progresivní komunikace.

Někdejší Rosnička roku Jana Adámková dnes šéfuje unikátní moderátorské škole

  • 67
Původně učitelka na druhém stupni ZŠ v roce 1997 vyhrála konkurz na moderátorku TV NOVA. Od té chvíle naprosto změnila nejen profesní, ale i soukromý život. Moderovala počasí i Televizní noviny a od roku 2002 je ředitelkou Moderátorské školy D3.
Známá moderátorka vystudovala PF Univerzity Palackého v Olomouci, obor: český jazyk a literatura - rodinná výchova, poté 3 roky učila na druhém stupni ZŠ v Praze češtinu, angličtinu a tělesnou výchovu. V roce 1997 vyhrála konkurz na moderátorku TV NOVA a do roku 2003 moderovala počasí, pak dva roky Televizní noviny. Byla na mateřské dovolené a nyní zase moderuje Počasí. Od roku 2002 je ředitelkou Moderátorské školy D3. Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky. V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké je podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně. Jak jste přišla k myšlence podnikat v oboru médií a proč právě moderátorská škola? Dá se říct, že na samém začátku jsem vůbec nepřemýšlela o podnikání jako takovém. Spíše se mi jednalo o vytvoření inteligentního vzdělávacího systému pro moderátory - začátečníky, který by jim pomohl daleko rychleji vplout do mediálního světa. Samozřejmě, na některé věci si člověk musí přijít sám během praxe. Proč ale celý proces neurychlit a zároveň tak přispět i ke zdokonalování obsahové a formální stránky moderování v elektronických médiích? Co vše jste musela podstoupit, abyste školu mohla otevřít? Vůbec ze všeho nejdříve bylo třeba vymyslet vzdělávací systém, který by po všech stránkách vyhovoval vzdělávání budoucích moderátorů. Vzhledem k tomu, že podobná vzdělávací instituce tohoto zaměření a výuky v takovém rozsahu v České republice dosud nebyla, museli jsme začít doslova na zelené louce. V řešení celé řady problémů jsem vycházela z mojí předchozí pedagogické a samozřejmě i moderátorské praxe. Nejprve bylo nutné stanovit studijní plán, od základu vystavět učební osnovy a dopodrobna vypracovat metodiku jednotlivých postupů tak, aby byla výuka pro studenty dostatečně efektivní. Hlavní důraz jsem kladla na praktická cvičení a nové pedagogické metody, které by začínajícím moderátorům umožnily co nejrychlejší vstup do problematiky této profese a do světa mediálních procesů vůbec. Velkým oříškem se zpočátku zdálo shánění vhodných prostor pro cvičné televizní a rozhlasové studio, které by odpovídalo reálu. Nakonec se ale ukázalo, že ještě daleko těžší bude sehnat profesionální techniku včetně odbavovacího rozhlasového systému, se kterou by se studenti naučili pracovat už během studia. Vše totiž bylo finančně velice náročné, a tak jsme museli celou situaci řešit alespoň částečným pronájmem. Mimo to jsme museli zajistit i autorská práva na některé programy, bez nichž by výuka probíhat nemohla. Podle čeho jste vybírala lokalitu? Vzhledem k tomu, že zřizovatel školy už měl v té době vybudované pevné zázemí nedaleko vytipovaných prostor, které se nám pro možné cvičné televizní studio zdály vhodné, byl pronájem některých nebytových částí domu, ve kterém společnost sídlí, jen dalším logickým krokem. Jedna z důležitých podmínek pro nás byla také dobrá dopravní dostupnost, a to i pro studenty, kteří do Prahy dojíždějí. Co vše jste musela ve cvičném televizním studiu upravit nebo předělat? Vybraný prostor jsme museli od základů vlastními silami zrekonstruovat. Ruku k dílu přidal snad každý, komu se myšlenka založit speciální cvičné studio líbila. A pomoc byla na místě. Vzhledem k finanční náročnosti projektu bychom totiž jinak veškeré finance utratili hned na začátku a na techniku, byť zčásti pronajatou, už by nezbylo vůbec nic. Měla jste na rekonstrukci poradce a firmu, nebo radili známí? Ohledně rekonstrukce jsem se mohla plně spolehnout na manžela. V dalších oblastech pomohli odbornou radou profesionálové - kameramani, technici a další lidé, kteří se mnou dodnes spolupracují nebo ve škole dokonce učí. A co učitelé, oslovovala jste jen lidi z branže, které osobně znáte? Ano, především profesionály, které znám, ale ve školním sboru jsou i vyučující, s nimiž jsem se sice neznala osobně, nicméně jsem o nich měla výtečné reference. Složení pedagogického sboru Moderátorské školy D3 tak zaručuje vysokou kvalitu výuky nejen po odborné, ale i po pedagogické stránce. Se školou spolupracují odborníci z předních pracovišť a ústavů vysokých škol, pracovníci Ústavu pro jazyk český a v neposlední řadě praktici, tedy rozhlasoví a televizní moderátoři z celoplošných médií. Namátkou snad mohu jmenovat Jana Čenského, Světlu Čmejrkovou, Jana Jiráka, Janu Andresíkovou, Marka Wollnera, Štěpánku Duchkovou, Jana Tunu, Štěpána Škorpila, Jiřího Nikodýma a řadu dalších. Dodnes si s úsměvem vzpomínám na okamžik, když jsem u žádosti o akreditaci vzdělávacího programu Moderátor/-ka v elektronických médiích předkládala na MŠMT ČR seznam lektorů školy. V té době nám málem nikdo nevěřil, že bychom byli schopni kdy dát dohromady tak skvělý tým lidí. Dokázali jsme to. Škola funguje už šestým rokem. Jaké jsou učební předměty, které vaši studenti musí absolvovat? Mezi profilové předměty patří zejména kultura a technika mluveného projevu, pozice moderátora v komunikačním procesu, jazykové prostředky českého jazyka, stylistika a řečová strategie, žurnalistické zpracování informací v kontextu mediálních procesů, image a osobnost moderátora a samozřejmě mediální moderování. Výuka probíhá ve třech fázích - skupinové, individuální a praktické. Co vám dělalo největší radost? Velkým úspěchem je pro nás to, že si naší školy všimli i v zahraničí. Za vzdělávací program Moderátor/-ka v elektronických médiích jsme v roce 2007 získali nominaci na prestižní mezinárodní cenu za vědu a vzdělávání International Socrates Award, která se každoročně uděluje v Oxfordu. Podle naší metodiky úspěšně funguje i moderátorská škola na Slovensku. Největší radost mám ale vždy z úspěchu našich absolventů. Řadu z nich najdete ve všech celoplošných televizích v ČR, včetně Česko-americké TV či TV JOJ, a v mnohých regionálních médiích. Někteří z nich se uplatnili i jako profesionální tiskoví mluvčí. Chystáte v MŠD3 ještě něco dalšího? Novinkou letošního roku je nový systém studia postgraduálního typu, který je určen nejen absolventům školy, studentům žurnalistiky a samozřejmě i stávajícím moderátorům, kteří se ve své profesi chtějí dále zdokonalovat. V podstatě se jedná o konkrétní zaměření na danou oblast moderátorské profese, jako např. příprava a moderování zpravodajské relace, moderování rozhlasového pásma, zpravodajská a publicistická reportáž, sportovní komentování apod. Nezapomínáme myslet i na děti ze základních škol a víceletých gymnázií, pro které jsme tento rok připravili celostátní soutěž v komunikaci Mladý Demosthenes, která se koná pod záštitou MŠMT ČR. Vaše podnikatelské aktivity ale zdaleka nekončí pouze u moderátorské školy nebo zmíněného projektu. Zkuste se nám trochu pochlubit vašimi dalšími aktivitami. Jsem například zakladatelka Institutu progresivní komunikace, autorka vzdělávacího systému Moderátor/-ka v elektronických médiích, autorka projektu Multimediální učebnice o komunikaci a moderování. Kromě toho se věnuji i charitativním aktivitám, jako je projekt HIT MÓDA (výtěžek je každoročně věnován na pomoc postiženým dětem). Paní Adámková, ač se tomu ani nechce věřit, nežijete jen prací, máte rodinu, syna. Lze vaše časově jistě náročné aktivity skloubit dohromady s péčí o rodinu? To víte, že je to těžké, ale jde to. Hodně mi pomáhá manžel, s nímž se střídáme, a když to opravdu nejde jinak, beru syna s sebou. Jsem hrdá na to, že jsem maminkou, proto jsem neváhala a dala přednost rodině před moderováním tak prestižní záležitosti, jako jsou večerní zprávy na Nově. Chtěla jsem děti, mám je a jsem za to šťastná. Ve chvílích volna si je maximálně užívám. Hodně cestujeme, jezdíme na chalupu, do přírody... Fungujeme podobně jako jiné rodiny.