Některé aspekty úpravy statutárního orgánu s.r.o. a a.s. po 1.1.2014

  14:44
Nový občanský zákoník a zákon o obchod­ních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) přináší pocho­pitelně řadu změn i v právní úpravě pra­videl týkajících se řídících a kontrolních orgánů obchodních společností, ať už se jedná například o koncepční změnu po­stavení člena statutárního orgánu jako zákonného zástupce společnosti, změny ve standardu péče pro výkon funkce člena orgánu společnosti, otázky týkající se jed­nání statutárního orgánu, souběhu funkcí atd.
Burza cenných papírů v Praze. Ilustrační foto

Burza cenných papírů v Praze. Ilustrační foto | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Jde o téma, které se dotýká všech ob­chodních společností bez ohledu na jejich velikost či předmět podnikání a které bude mít bezprostřední vliv jak na pravidla jejich správy a řízení (tzv. corporate governance), tak i na jejich běžnou každodenní činnost. Tomuto tématu se budeme věnovat v sérii několika článků. Aktuálně se zabýváme vy­branými praktickými otázkami, které jsou diskutabilní a jsou určitým, ne vždy ideál­ním, způsobem řešeny judikaturou soudů.

Smlouva o výkonu funkce člena statu­tárního orgánu obchodní korporace

Od 1. 1. 2014 bude uzavření písemné smlouvy o výkonu funkce v přípa­dě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti zřejmě povinným úkonem. Podle stávajícího znění obchod­ního zákoníku uzavření smlouvy o výkonu funkce naproti tomu nutné není, v takovém případě se pak úprava práv a povinnos­tí ve vztahu mezi společností a členem jejího statutárního orgánu řídí přiměře­ně ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Smlouva o výkonu funkce může být uzavřena rovněž jako smlouva bezúplatná, avšak v případě, že nebyla uzavřena vůbec, ustálená judikatu­ra Nejvyššího soudu dovodila, že v tako­vém případě právo na odměnu za výkon funkce členu orgánu vyplývá přímo ze zákona. Naopak tomu bude podle nového zákona o obchodních korporacích, z jehož úpravy se obecně podává, že výkon funk­ce bude bezplatný, nebude-li ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno jinak. Smlouva o výkonu funkce bude muset být schvále­na nejvyšším orgánem společnosti, u spo­lečnosti s ručením omezeným a akciové společnosti tedy valnou hromadou. V pří­padě, že členové představenstva budou v akciové společnosti voleni dozorčí ra­dou, bude tento orgán schvalovat rovněž jejich smlouvy o výkonu funkce. Tak tomu ostatně je i podle aktuálního znění ob­chodního zákoníku.

Podstatnou náležitostí smlouvy o vý­konu funkce podle zákona o obchod­ních korporacích budou nově také podrobně vymezená ustanovení o od­měňování. Obchodní zákoník naproti tomu v současnosti nestanoví žádné detail­ní požadavky pro úpravu odměňování, pouze vyžaduje, aby bylo jakékoli plnění ve prospěch člena orgánu schváleno valnou hromadou, pokud není určeno ve smlouvě o výkonu funkce nebo neplyne z právního nebo vnitřního předpisu.

Smlouva o výkonu funkce v novém Zákoně o obchodních korporacích účinném ode dne 1.1.2014

§ 59
 
(1) Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.
(2) Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti.
(3) Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.
(4) Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával.
(5) Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
 
§ 60
 
Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování
a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.
 
§ 61
 
(1) Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.
(2) Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 1 se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak.
(3) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně na určení mzdy i na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké.

Souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovněprávním vztahem

V teorii i praxi hojně diskutovaná proble­matika souběhu funkce člena statutárního orgánu společnosti s pracovněprávním vztahem se společností doznala po účin­nosti novely obchodního zákoníku od 1. 1. 2012 podstatné změny, a to přede­vším v souvislosti s nově vloženým § 66d obchodního zákoníku, upravujícím tzv. po­věření obchodním vedením. Do účinnosti této novely zastával Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi názor, že činnosti, kte­ré spadají do obsahu výkonu funkce čle­na statutárního orgánu, nelze vykonávat v pracovněprávním vztahu se společnos­tí. Pokud by osoba, která je členem sta­tutárního orgánu, uzavřela se společnos­tí pracovní smlouvu nebo jinou dohodu o pracích konaných mimo pracovní po­měr, a to na výkon činností, které jsou součástí obchodního vedení, pak takový pracovněprávní vztah vůbec nevznik­ne, jelikož ho zákon nepřipouští. Jedním z hlavních argumentů Nejvyššího soudu pro tento závěr je skutečnost, že by tím došlo k nežádoucímu omezení odpověd­nosti člena statutárního orgánu za škodu způsobenou společnosti, jelikož v režimu pracovněprávní odpovědnosti by odpo­vědnost za škodu byla omezena pouze na čtyř a půl násobek měsíční mzdy. Od 1. 1. 2012 zákon souběh připouští, a to formou tzv. pověření obchodním vedením, které umožňuje delegovat obchodní vedení zcela nebo zčásti na jinou osobu, a to i samotného člena statutárního orgánu, přičemž tyto činnosti mohou být vykoná­vány nově i v pracovněprávním vztahu. Rozsah tohoto pověření nicméně zákon omezuje, když z rozsahu možné delega­ce vyjímá účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchod­ním vedením (subdelegace tedy přípustná není) a rozhodování o základním zaměře­ní obchodního vedení. Delegovaný tedy může být pověřen pouze každodenním ří­zením společnosti (day-to-day business), a nikoliv koncepčním a strategickým roz­hodováním, které nadále zůstává ve vý­lučné působnosti statutárního orgánu.

Ani v důsledku pověření jiné osoby ob­chodním vedením však nedochází k ome­zení odpovědnosti za porušení povinnosti vykonávat funkci člena statutárního orgá­nu s péčí řádného hospodáře. Naopak, jedním z hledisek pro posouzení případné odpovědnosti statutárního orgánu je nepo­chybně i skutečnost, jakou osobu statutár­ní orgán obchodním vedením pověřil, zda poskytl této osobě dostatečné podklady a informace a zda její činnost násled­ně kontroloval. Je důležité zdůraznit, že § 66d obchodního zákoníku nemůže zhojit stav souběhu již existujícího, novela totiž žádná přechodná ustanovení neobsahuje.

§ 66d Obchodního zákoníku

Pověření obchodním vedením

(1) Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu 21) zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.
(2) Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(3) Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.
(4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.

Nový zákon o obchodních korporacích problematiku souběhu ani možnost po­věření obchodním vedením neupravuje, od 1. 1. 2014 se tedy právní úprava zdán­livě vrací do stavu, který zde existoval do konce roku 2011. Z příslušných ustanove­ní nového zákona o obchodních korpora­cích však vyplývá jedna podstatná změna, totiž že vztahy mezi obchodní společ­ností a členem jejího orgánu nadále ne­budou patřit mezi tzv. absolutní obchody. Od 1. 1. 2014 tedy bude možné smlouvu o výkonu funkce patrně podřídit, podle volby stran, zákoníku práce nebo ob­čanskému zákoníku. Funkci statutární­ho orgánu tak od 1. 1. 2014 bude zřejmě možné vykonávat také v pracovněprávním vztahu. Na vztah společnosti a člena or­gánu se vždy budou primárně aplikovat ustanovení zákona o obchodních korpora­cích. V rozsahu, v jakém tento speciální zákon pravidla neobsahuje, by pak zřejmě bylo možno subsidiárně aplikovat i někte­rá ustanovení zákoníku práce, respektive občanského zákoníku. Tato otázka nicmé­ně zůstává dle našeho názoru nejasná. S případnou úpravou smluvní dokumenta­ce ve prospěch aplikace zákoníku práce na smlouvu o výkonu funkce bychom tak spíše doporučili vyčkat, na to, jak se pří­padně dále vyvine odborná diskuse v této věci.

Odstoupení z funkce statutárního orgá­nu obchodní korporace

Ačkoliv textace příslušných ustanovení stávajícího obchodního zákoníku, upravu­jících odstoupení z funkce, nedávala zcela jasné odpovědi na všechny otázky, které v této souvislosti v praxi často vyvstáva­ly, bohatá a v současné době i ustálená judikatura Nejvyššího soudu dokázala nastavit poměrně jasná pravidla a odpo­vědět na řadu otázek, které § 66 odst. 1 obchodního zákoníku vyvolával. Stávající právní úprava k odstoupení osoby z funk­ce člena orgánu požaduje, aby rezignace byla oznámena orgánu, jehož je osoba členem, nebo orgánu, který ji do funkce zvolil. Jelikož orgán společnosti, kterým je zpravidla valná hromada, nemá sám o sobě právní subjektivitu a není tak scho­pen přijímat jakákoliv oznámení, Nejvyšší soud situaci usnadnil, když dovodil mož­nost doručení takového oznámení přímo samotné společnosti.

Nový zákon o obchodních korporacích v § 59 odst. 5 k odstoupení z funkce člena statutárního orgánu opět vyža­duje, aby odstoupení bylo oznámeno orgánu, který tohoto člena do funkce zvolil. Zřejmě se přitom jedná o úpravu speciální oproti ustanovení § 160 nové­ho občanského zákoníku. Ten upravuje formu odstoupení obecně pro všechny právnické osoby a shodně jako aktuální judikatura vyžaduje, aby oznámení o od­stoupení bylo doručeno právnické osobě. Bude tedy opět úlohou soudů odpovědět na otázku, zda bude mít tato drobná od­lišnost v právní úpravě zákona o obchod­ních korporacích a občanského zákoníku za následek změnu požadavků pro řádné doručení odstoupení z funkce orgánu ob­chodní korporace oproti stávající judika­tuře, či nikoliv. Pro zajištění právní jistoty tak nezbývá, než doporučit vtělit úpravu postupu odstoupení z funkce člena orgá­nu obchodní korporace přímo do stanov či společenské smlouvy, jelikož zákon o ob­chodních korporacích takovou odchylnou úpravu umožňuje.

Nově bude navíc člen orgánu ve svém právu odstoupit z funkce člena orgá­nu omezen, a to v tom smyslu, že ne­bude moci odstoupit z funkce v době, která bude pro korporaci nevhodná. Vý­klad tohoto ustanovení musí opět přinést až judikatura, avšak domníváme se, že by se mohlo jednat například o situaci, kdy je korporace v procesu realizace význam­ného podnikatelského záměru, kterou ne­bude schopna dokončit jiná osoba, než stávající jednatel či člen představenstva.

Na závěr této části lze dodat, že lhůta, po jejímž uplynutí skončí výkon funkce člena orgánu v případě, že oznámí své odstoupení přímo na zasedání příslušné­ho orgánu a která podle stávající úpravy v obchodním zákoníku činí dva měsíce, se od 1. 1. 2014 zkracuje na měsíc jeden. Orgán projednávající odstoupení však může, podle stávající i nové úpravy, schválit i jiný okamžik zániku funkce.

Autor:
  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...