Po roce 1989 totiž družstvo zaniklo. A v Návsí s 3700 obyvateli, kam se přestěhovala, práce moc není. Jako všude v slezsko-polském pohraničí. Paní Halina se rozhodla podnikat. Absolventka zemědělského učiliště si chce po několika letech a rekvalifikačních kurzech otevřít vlastní masérské studio. Je jí dvaačtyřicet.
Halina Kajzarová je důkazem toho, že by se člověk neměl vzdávat naděje, i když je mu sebevíc úzko. I když se naučil spoustu nových věcí, aby práci našel, a stejně byl odmítnut. I když jej odmítli ne jednou, ale třeba desetkrát, dvacetkrát...
Jak to všechno začalo? "Když zaniklo družstvo, byla jsem na mateřské s dětmi a měla s nimi spoustu starostí," říká paní Halina, maminka dcery a dvou synů. Po mateřské s nejmladším dítětem jí potomci dali zabrat svými nemocemi. "Často marodili a dcera nejvíce. S ní to bylo hodně vážné. Málem jsme o ni přišli. Půl roku jsem s ní strávila v nemocnici, starala se o ni, cvičila s ní podle speciálních metod. Tehdy mne ale nenapadlo, že bych se rehabilitací někdy zabývala," vypráví.
A dům byl prázdný...
 |
Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE. |
Nějakou práci si doma vždycky našla. Starala se o hospodářství, o krávu, hodně času trávila na zahrádce. V zimě vyšívala. A čím dál víc si uvědomovala, že žije v izolaci. Nemá si s lidmi, kteří chodí do práce, pomalu o čem vykládat. Časem se ostýchala s nimi vůbec mluvit. Cesta autobusem do města pro ni byla nevšední dobrodružství. Kdo to nezažil, neuvěří.Paní Halina se snažila alespoň nějakým způsobem z izolace vytrhnout -učila se anglicky, v domě dětí amládeže absolvovala počítačový kurz. Našetřila na něj z příležitostného výdělku a také jí přispěl manžel, hasič. Občas vypomáhala v obchodě. Na její dosud nejdelší práci svitlo vcelku nenápadně. Jednou si na zastávce autobusu všimla letáku. Stálo v něm, že soukromá firma hledá lidi na roznášku novin. Práce na čtyři a půl hodiny denně.
"Znamenalo to sednout na kolo a objet všechny domy na těch kopcích tady. V létě, v zimě. Konečně jsem měla pocit, že jsem užitečná. Později jsem jezdila na babetě, to už bylo i pohodlnější," vypráví paní Halina. Když bylo v zimě hodně sněhu, manžel jí pomáhal. V rámci sportovního hasičského tréninku, jak říkal, rozvážel na běžkách noviny po domech na kopcích. "Jenže mi platili míň a míň peněz, až se pro ně nevyplatilo pracovat. Ani ne do roka tu práci zrušili," říká. V té době už z našetřených osmi tisíc absolvovala ošetřovatelský kurz ve Frýdku-Místku. Mohla se pak stát pečovatelkou v dětském domově nebo v domově důchodců. "Do všech v okrese jsem rozeslala životopisy, ale místo nebylo."Na úřadu práce v Třinci, kam Halina Kajzarová jezdila, aby se podívala na nabídky práce, objevila kontakt na Kvalifikační a personální agenturu. Ta pořádala Job klub pro dlouhodobě nezaměstnané. V té době už paní Halina nesla nezaměstnanost psychicky velmi těžko. Když do klubu přišla poprvé, styděla se, nebyla schopná se nikomu dívat do očí. Ostatní tam měli podobný problém. A netrvalo dlouho, byla to ona, kdo všem dodával odvahu. Sama se rozhodla udělat si zdravotnický masérský kurz. "Nikdy jsem se tolik neučila. O svalech, kostech, vodoléčbě, elektroléčbě. Děcka i manžel se báli vlézt do obýváku, když jsem se tam učila. Tak jsem byla nervózní." Rodina jí držela palce. Ale ani to nepomohlo, aby našla práci masérky.
Musím začít něco dělat
Zaměstnej se sám
"Šla jsem k doktorce, aby mi dala něco na nervy. Ptala se, jak se mám. Skoro jsem se rozbrečela. A ona na to, že až kurz skončím, ať jí to přijdu říct. Že by potřebovala vedle své ordinace masérku." Po kurzu si paní Halina s doktorkou plácly. "Teď ještě dělám podnikatelský kurz, abych si uměla zřídit provozovnu a všechny ty věci kolem a aby mi úřad práce dal nějaké peníze na podnikání." Halina Kajzarová říká, že teď všechno, co dělala, dostalo smysl. Péče o nemocnou dceru, překonávání strachu o ni, trpělivost při její léčbě. Pak kurzy ošetřovatelství, počítačů, masérství. "Našla jsem se vedle lidí, kteří na tom byli stejně. Ato, že jsem byla užitečná a měla koho povzbuzovat, mi vrátilo ztracenou energii." Ne nadarmo jí v Job klubu říkají Sluníčko.
 |
PLAT PŘES 200 000 KORUN. Tolik si může vydělat zubař. Šikovný kadeřník si přijde i na 40 000 korun. Kde si sáhnete na tak ZÁVRATNÉ VÝDĚLKY? V EU. Více ZDE. |
