Firma Baier z Klipphausenu poblíž Drážďan hledá učně do oboru zámečník ocelových konstrukcí. Jako většinu německých zaměstnavatelů, tak i Baier postihl nezájem mladých Němců o učňovské obory. Po vhodných kandidátech se proto rozhodla pátrat v Česku.
Plat, ubytování a pomoc s úřady
K měsíčnímu platu ve výši 500 eur, což je v přepočtu okolo 12 tisíc korun, nabízí ubytování zdarma a podporu při vyřizování potřebných dokumentů na úřadech. Po dokončení školy počítá s regulérním pracovním poměrem. Výrobce oken, dveří a rolet doufá, že za hranicemi bude mít větší štěstí a že se mu podaří přilákat mladé Čechy na pravidelný plat v eurech už od prvního ročníku.
V Německu funguje systém duálního vzdělávání, kdy učeň dochází do pravidelného zaměstnání na praxi. Určité dny v týdnu nebo několik měsíců za rok pak tráví ve škole při odborné výuce. Zpravidla za tři roky musí složit závěrečné zkoušky, a pokud uspěje, získá výuční list. Plat se přitom každým rokem zvyšuje.
Němci zájem nemají, proto se snaží lákat Čechy
Mezi mladými Němci však není o učňovská místa zájem. Aktuálně jich je neobsazených více než 60 tisíc. Podle odborníků však chybí učňů mnohem více. "Firmy vypíší inzerát na místo, a když se nikdo nepřihlásí, tak to místo prostě zruší a na pracovní úřad už to nehlásí. Skutečné číslo je oproti oficiálním ještě mnohem vyšší," upozorňuje šéf dolnobavorské Průmyslové a hospodářské komory Peter Sonnleitner. Stejně jako firma Baier se proto i další podniky pokoušejí přilákat Čechy.
Podle Sonnleitnera dojíždí v současnosti do učení v regionu kolem Pasova zhruba desítka Čechů. "Většina z nich se už vyučila v Česku a pak dostali místo u německých firem, které mají provozovnu v Česku. Ty jim nyní umožnily získat potřebnou praxi také v Německu," popisuje Sonnleitner.
Musí si doplnit praxi a cizí jazyk
Zaměstnavatelé sice oceňují teoretické znalosti učňů z českých škol, ti však v praktických zkušenostech daleko zaostávají za požadavky firem. Učni z Česka si tak v Bavorsku především doplňují praxi a zlepšují němčinu.
Podobný cíl má i přeshraniční projekt saské Řemeslnické komory. Prvních osm Čechů z Mostecka už podepsalo smlouvy s tamními zaměstnavateli o vyučení v oborech elektrikář a ocelář.
"U každého jsou pak podmínky jiné. Oceláři mají poměrně velký plat, jinde to je méně. Záleží pak na dohodě se zaměstnavatelem, jestli jim třeba zajistí ubytování," říká Olaf Richter, vedoucí oddělení vzdělání kamenické Řemeslnické komory. "U nás v regionu kromě elektrikářů chybějí třeba také odborní prodavači, jako jsou pekaři nebo řezníci," vypočítává Richter.
Zájemci o vyučení v Německu by měli ovládat alespoň základy němčiny. Třeba osm učňů z Mostecka absolvovalo před odjezdem jazykový kurz.
| obor | západ | východ |
|---|---|---|
| lodník | 978 | 978 |
| zedník | 916 | 725 |
| kuchař | 601 | 473 |
| zahradník | 591 | 498 |
| zámečník | 575 | 407 |
| elektrikář | 544 | 407 |
| tesař | 536 | 397 |
| pekař | 500 | 390 |
| květinář | 450 | 312 |
| holič | 451 | 269 |
| Zdroj: Spolkový ústav pro profesní vzdělávání (BIBB) | ||
Málo učňů je i v tuzemsku
Nedostatek učňů však není problémem jen v Německu. Už léta se s ním potýkají také české školy. I proto podle Sonnleitnera neverbují německé firmy v Česku nijak agresivně. "Nechceme, aby došlo k tomu, že Česku odebíráme potřebné lidi," říká Sonnleitner.
Mnozí zaměstnavatelé volají po zavedení duálního systému vzdělávání i v Česku. Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory by to uvítalo 60 procent investorů.
