Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Němci lákají české učně. Nabízejí ubytování a zhruba 500 eur měsíčně

aktualizováno 
Od května skončila pracovní omezení pro Čechy v Německu, padly tím i zábrany pro získání zahraničního výučního listu. První Češi vyrazili do Bavorska a Saska vyučit se elektrikáři či zámečníky.
V Sasku a Bavorsku se už učí první Češi. Firmy jim nabízejí kromě ubytování i stálý měsíční plat v eurech. Ilustrační snímek

V Sasku a Bavorsku se už učí první Češi. Firmy jim nabízejí kromě ubytování i stálý měsíční plat v eurech. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Firma Baier z Klipphausenu poblíž Drážďan hledá učně do oboru zámečník ocelových konstrukcí. Jako většinu německých zaměstnavatelů, tak i Baier postihl nezájem mladých Němců o učňovské obory. Po vhodných kandidátech se proto rozhodla pátrat v Česku.

Plat, ubytování a pomoc s úřady

K měsíčnímu platu ve výši 500 eur, což je v přepočtu okolo 12 tisíc korun, nabízí ubytování zdarma a podporu při vyřizování potřebných dokumentů na úřadech. Po dokončení školy počítá s regulérním pracovním poměrem. Výrobce oken, dveří a rolet doufá, že za hranicemi bude mít větší štěstí a že se mu podaří přilákat mladé Čechy na pravidelný plat v eurech už od prvního ročníku.

V Německu funguje systém duálního vzdělávání, kdy učeň dochází do pravidelného zaměstnání na praxi. Určité dny v týdnu nebo několik měsíců za rok pak tráví ve škole při odborné výuce. Zpravidla za tři roky musí složit závěrečné zkoušky, a pokud uspěje, získá výuční list. Plat se přitom každým rokem zvyšuje.

Němci zájem nemají, proto se snaží lákat Čechy

Mezi mladými Němci však není o učňovská místa zájem. Aktuálně jich je neobsazených více než 60 tisíc. Podle odborníků však chybí učňů mnohem více. "Firmy vypíší inzerát na místo, a když se nikdo nepřihlásí, tak to místo prostě zruší a na pracovní úřad už to nehlásí. Skutečné číslo je oproti oficiálním ještě mnohem vyšší," upozorňuje šéf dolnobavorské Průmyslové a hospodářské komory Peter Sonnleitner. Stejně jako firma Baier se proto i další podniky pokoušejí přilákat Čechy.

Podle Sonnleitnera dojíždí v současnosti do učení v regionu kolem Pasova zhruba desítka Čechů. "Většina z nich se už vyučila v Česku a pak dostali místo u německých firem, které mají provozovnu v Česku. Ty jim nyní umožnily získat potřebnou praxi také v Německu," popisuje Sonnleitner.

Musí si doplnit praxi a cizí jazyk

Zaměstnavatelé sice oceňují teoretické znalosti učňů z českých škol, ti však v praktických zkušenostech daleko zaostávají za požadavky firem. Učni z Česka si tak v Bavorsku především doplňují praxi a zlepšují němčinu.

Podobný cíl má i přeshraniční projekt saské Řemeslnické komory. Prvních osm Čechů z Mostecka už podepsalo smlouvy s tamními zaměstnavateli o vyučení v oborech elektrikář a ocelář.

"U každého jsou pak podmínky jiné. Oceláři mají poměrně velký plat, jinde to je méně. Záleží pak na dohodě se zaměstnavatelem, jestli jim třeba zajistí ubytování," říká Olaf Richter, vedoucí oddělení vzdělání kamenické Řemeslnické komory. "U nás v regionu kromě elektrikářů chybějí třeba také odborní prodavači, jako jsou pekaři nebo řezníci," vypočítává Richter.

Zájemci o vyučení v Německu by měli ovládat alespoň základy němčiny. Třeba osm učňů z Mostecka absolvovalo před odjezdem jazykový kurz.

Kolik eur měsíčně berou učni v Německu
obor západvýchod
lodník978978
zedník 916725
kuchař 601473
zahradník 591 498
zámečník 575407
elektrikář 544407
tesař 536397
pekař 500390
květinář 450 312
holič 451269
Zdroj: Spolkový ústav pro profesní vzdělávání (BIBB)

Málo učňů je i v tuzemsku

Nedostatek učňů však není problémem jen v Německu. Už léta se s ním potýkají také české školy. I proto podle Sonnleitnera neverbují německé firmy v Česku nijak agresivně. "Nechceme, aby došlo k tomu, že Česku odebíráme potřebné lidi," říká Sonnleitner.

Mnozí zaměstnavatelé volají po zavedení duálního systému vzdělávání i v Česku. Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory by to uvítalo 60 procent investorů.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.