Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Německo otvírá pracovní trh, Čechů se ale bojí

Od 1. května 2011 budou moci lidé z nových členských zemí EU pracovat v Německu bez omezení. Je to šance, chybějí tam totiž statisíce odborníků. Šanci mají nejen mladí, ale i lidé důchodového věku.
(Ilustrační snímek)

V Německu si odborník vydělá mnohem víc než v Česku. | foto: Evropská komise

Lékařka Václava Novotná je jednou z těch, kteří nečekali na 1. květen letošního roku a vyrazili za prací za hranice už dříve - ještě s pracovním povolením v kapse. "Ani po 1. květnu bych s hledáním práce neměla problém. Nedostatek odborníků ve zdravotnictví je v příhraničních oblastech Bavorska, kde pracuji, velmi citelný," říká mladá žena.

Novotná patří k 14 341 občanům Česka, již jsou evidováni v povinném systému německého sociálního pojištění a v Německu oficiálně pracují. Ani v nejmenším však nemohou zaplnit volná místa, která na německém trhu v tuto chvíli jsou. „Pomalu, ale stále roste nedostatek kvalifikovaných pracovních sil téměř ve všech oborech,“ upozorňuje Andreas Dinges, výkonný ředitel firmy Adecco Gruppe, druhé největší agentury v Německu.

Nejhledanější profese a počet volných míst v Německu

  • Prodavači a personál obchodů      23 500
  • Elektrikáři    15 500
  • Pečovatelé o seniory, sociální pracovníci a vychovatelé   22 500
  • Zdravotní sestry, asistentky lékařů a maséři    20 900
  • Personál do kanceláří    16 400
  • Vedoucí skladů, skladníci a dopravní technici    10 100
  • Personál hotelů a restaurací   15 400
  • Prodejci ve službách a reklamě      13 200
  • Zámečníci      5 500
  • Řidiči v dopravě 8 400

Zdroj: Bundesagentur für Arbeit, březen 2011

Především chybějí zaměstnanci ve čtyřech odvětvích sdružených pod zkratkou MINT. "Je to matematika, IT, přírodní vědy a technika," vysvětluje Viktor Otto, mluvčí Spolkové asociace německých zaměstnavatelských svazů. V těchto oborech chybí na 120 tisíc odborníků, z toho 60 tisíc inženýrů.

Další tisíce volných míst jsou v pečovatelských službách a ve zdravotnictví. Odhady hovoří o 30 tisících neobsazených pozicích. Chybějí však i elektrikáři, prodavači, personál hotelů a restaurací, zámečníci a skladníci. "Už teď studie demografického vývoje ukazují, že v roce 2030 bude v Německu chybět na 5,2 milionu kvalifikovaných sil, z toho 2,4 milionu vysokoškolsky vzdělaných lidí," dodává Viktor Otto.

Sprechen Sie Deutsch? Ja!

Šance pro kvalifikované Čechy jsou tedy obrovské. Ovšem pod jednou podmínkou, musí ovládat němčinu, alespoň na komunikační úrovni. Právě jazyková bariéra ztěžuje možnost uplatnění u západního souseda.

"Opravdu dobré znalosti jazyka jsou podstatným předpokladem k tomu, abyste se dokázali na pracovním trhu uchytit," potvrzuje Stefan Hardege, vedoucí referátu pracovního trhu Německé průmyslové a obchodní komory v Berlíně. Pak je také možné očekávat stejné ohodnocení, jako dostávají němečtí zaměstnanci. Hrubé měsíční příjmy se momentálně pohybují od několika set po několik tisíc eur.

Například v pohostinství je možné si vydělat okolo dvou tisíc eur měsíčně, ve zdravotnictví se průměrná měsíční mzda v posledním čtvrtletí minulého roku vyšplhala přibližně na 3 200 eur. K nejlépe placeným pracovníkům patří manažeři, právníci, zaměstnanci letového provozu, chemikové či lékaři. Naopak nejméně si vydělají pracovníci v masokombinátech, u úklidových služeb, v prádelnách, při mytí oken a budov nebo v kadeřnictvích.

Kolik Němci vydělávají

  • Informatika a komunikace  4 295
  • Vychovatelství, vzdělávání    3 887
  • Zdravotnictví, soc. služby   3 201
  • Doprava a skladování    2 762
  • Stavebnictví    2 722
  • Pohostinství  1 930

Pozn.: měsíční hrubý příjem v eurech bez příplatků;

Zdroj: Statistisches Bundesamt, 4. čtvrtletí 2010

Co v Německu ovšem čekat nemůžete, je zajištění minimální mzdy (až na několik výjimek). A to přesto, že její zavedení spolková ministryně práce Ursula von der Leyen v obavě před pracovníky z nových členských zemí EU hodně propaguje. Každopádně, budete-li mít odpovídající kvalifikaci a zvládneteli jazyk, můžete si vyjednat i něco navíc. Například takzvaný Urlaubsgeld neboli peníze na dovolenou. Podle serveru lohnspiegel.de se pohybuje roční částka od 155 do 2 023 eur.

Šanci na uplatnění mají nejen mladí a kvalifikovaní. Statisíce chybějících odborníků nemůže dostatečně nahradit pouze mladá generace. Přestože Němci diskutují o zavedení kvót pro zaměstnance nad šedesát let jako o obranném kroku před masivním přílivem cizinců, patrně se příchodu pracovníků důchodového věku i z jiných koutů Evropy nevyhnou.

Pro Němce jsou Češi strašákem

Němci tedy Čechy potřebují. Na druhé straně platí, že se jich už sedm let bojí. Podle průzkumu se nezanedbatelná část německého obyvatelstva dívá na 1. květen 2011 s velkými obavami. "Tři čtvrtiny německých zaměstnanců mají strach ze ztráty práce," objasňuje Stefan Hardege z průmyslové a obchodní komory.

Mohlo by Vás zajímat

Láká Vás práce v Německu? Pomůžeme Vám s hledáním.

Bojí se, že jim zájemci o práci z nových členských zemí neregulovaně zaplní německý pracovní trh a že budou ochotni pracovat za méně peněz než Němci, a tím budou tlačit na celkové snížení hodinové mzdy.

Komora si však negativní dopady otevření pracovního trhu nepřipouští. "Ve starých členských zemích, které uvolnily svoje trhy před námi, žádné podobné problémy nenastaly. Neděláme si iluze, že by po 1. květnu proudily do Německa davy zájemců o práci," vysvětluje Stefan Hardege.

Navíc představa, že by konkrétně Češi nabídku nižší než německé mzdy přijali, je značně diskutabilní. "Nedovedu si představit, že bych v nemocnici dostávala nižší výplatu jen proto, že jsem Češka," tvrdí lékařka Václava Novotná. "Pokud jsem zapracovaná síla a podávám stejný výkon jako němečtí kolegové, chci i stejný plat. Který samozřejmě mám," potvrzuje.

Německo sedmiletým omezením pracovního trhu uškodilo především samo sobě. Kvalifikované síly z Východu svým přístupem jednoduše odradilo a odeslalo je do náruče Velké Británie, Irska a Švédska. "Komora byla už dříve zastáncem toho, aby se lhůta sedmi let nevyužila celá. Zejména v situaci, kdy pro nás odborníci z nových členských zemí mohli být šancí, jak zaplnit volná pracovní místa," doplňuje Hardege. "Rozhodující je jednoznačně kvalifikace a znalost jazyka, nikoli národnost," dodává.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.