Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neměňte práci příliš často

  10:00aktualizováno  10:00
Včera zahradníkem, dneska opravářem, zítra kominíkem. Skáčete z jedné profese do druhé? Podle personalistů vám časté střídání práce JENOM UŠKODÍ.

Chystáte se změnit zaměstnání a nebude to za posledních pár let poprvé? Patříte mezi smolaře, kteří dávají výpověď ne tak úplně z vlastní vůle? Naznačil vám šéf, že s vámi dále nepočítá, takže si raději balíte kufry? Nebo vás pálí dobré bydlo a neustále se pachtíte za tím pověstným holubem na střeše a pouštíte sice vrabce, ale jistého, z hrsti? Pozor! Časté změny místa bývají zaměstnavateli vnímány negativně.

Kratší zaměstnanecké poměry svítí v životopise jako pětitisícovka na chodníku. Důvodů, proč se během krátkého časového úseku, jednoho až dvou let, promítne více pracovních pozic, může být hned několik. Tím nejčastějším bývá nespokojenost s náplní práce, která na začátku vypadala úplně jinak, nízké finanční ohodnocení, neporozumění si s kolegy a nadřízenými a další překážky, které se objeví až po nástupu do zaměstnání.

Výhoda, nebo problém?

"Pokud dochází u kandidáta na hledané místo k častému střídání zaměstnavatele v rámci stejné profese, pak zjišťujeme důvody změn," říká Lenka Vojtíšková, ředitelka personální agentury New People. Může jít o organizační důvody ze strany zaměstnavatele, například reorganizace nebo zánik firmy, o nespokojenost s pracovníkem, o osobní, rodinné nebo jiné důvody ze strany zaměstnance. Ty je podle odborníků nutné individuálně zhodnotit, tedy zjistit, zda je "problém" na straně předchozích zaměstnavatelů, nebo na straně zaměstnance. Na základě zjištěných faktů pak kandidát od agentury doporučení buď dostane, nebo nikoli. "Střídání profesí hodnotíme jako závažnější negativum a zpravidla kandidáta nedoporučíme. Samozřejmě i zde je nutné situaci nejdříve zanalyzovat a zjistit, co vedlo případného uchazeče o zaměstnání k takovým změnám," upřesňuje Lenka Vojtíšková. Naproti tomu může střídání více termínovaných pracovních poměrů v rámci jedné profese kandidáta i pozitivně vyprofilovat. "Výhodou je zvýšení flexibility, schopnost rychlé adaptace, široké znalosti různých firemních procesů, rychlé začlenění do pracovního kolektivu a podobně. Nicméně i zde posuzujeme osobnostní předpoklady kandidáta," dodává personální konzultantka Milena Bohmová z téže agentury.

Co s námi udělá častá změna zaměstnání

Ženské a mužské zbraně v práci.
Více čtěte ZDE.

Ne vždy člověk mění zaměstnání o své vlastní vůli a ne vždy celou situaci nese bez újmy na psychice. " Mění-li takový člověk místo často nedobrovolně, tedy proto, že jeho práce nebyla vnímána a hodnocena nadřízenými pozitivně, či z jiných nepřekonatelných důvodů, pak se to na psychice odráží velmi negativně. Postiženému se snižuje sebevědomí, sebehodnocení a začne negativně vnímat své možnosti uplatnění na trhu práce. Obává se aktivně zapojit do společnosti a dosáhnout svých plánovaných cílů," popisuje psycholožka Marta Boučková z První Pražské Partnerské Poradny.

Jako častý důvod opakované změny zaměstnání se objevuje ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Někteří zaměstnavatelé rádi využívají konec této lhůty k ukončení pracovního poměru, protože jim, stejně jako zaměstnancům, umožňuje rozvázat s pracovníkem vztah bez udání důvodu. Tak se většinou děje v určitých typech profesí, na které je vyvíjen značný psychický tlak (obchodní zástupci, telefonní operátoři, prodavači), místa, kde se musí zaměstnanec nejenom velmi rychle adaptovat, ale také přinášet firmě zisk.

"Fluktuující" zaměstnavatel

V současné době není rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele tak snadnou záležitostí, obzvlášť tehdy, pokud se zaměstnanec nedopustí závažné chyby, a proto bývá pro některé zaměstnavatele konec zkušební doby vítaným prostředkem ke změně. Obchodní zástupkyně paní Jana tak během roku vystřídala tři zaměstnavatele. Říká: "V bývalých firmách jsem pracovala pět a více let, takže o fluktuaci z mé strany nemohla být řeč. Pak jsem z finančních důvodů změnila profesi a stala se ze mne obchodní zástupkyně. Když jsem si hledala v krátké době už čtvrté zaměstnání, došlo mi, že bych se také měla začít ptát, jak je to ve firmě s fluktuací lidí. Řadě potenciálních zaměstnavatelů se můj dotaz nezamlouval, takže toho posledního jsem hledala trochu déle, ale povedlo se."

Narazil jsem na strop, tak jdu dál

Někteří lidé se v žebříčku pracovních pozic dostanou až pod takzvaný strop, a protože dál už nemohou svou kariéru rozvíjet, přecházejí do jiné firmy. Jsou i tito lidé vnímáni jako fluktuanti, nebo jsou bráni jako ti, kdo pracují na svém profesním vývoji? "To, jak se na ně pohlíží, záleží samozřejmě na tom, jak jejich konkrétní životopis vypadá," říká psycholožka Boučková. "Zda je na něm hned vidět, že kariéra stoupá, nebo stagnuje." Ale pozor: i ti, kdo se mohou jevit jako odpovědní, kteří na své kariéře pracují a berou si z firmy jen to, co je stále posunuje dopředu, jsou někdy jako lidé nepříliš loajální k firmě. Egoisticky sledují jen své vlastní zájmy a nectí princip "dávej-ber", ale jen "ber". Ideální je, pokud jsou zájmy zaměstnance v přímém souladu se zájmy firmy.

Ideálně po šesti letech

Mám poslechnout zákon, nebo ministra?
Více čtěte ZDE.

Je pravda, že každá změna zaměstnání, která se uskuteční v optimálním časovém horizontu (asi po šesti letech), bývá ku prospěchu věci jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele, protože každá práce přeroste časem ve stereotypní činnost a začne nudit. A tento problém se nevyhýbá ani tvůrčím profesím, kde se sice stále dělají nové věci, ale pořád ve stejném oboru a téměř stále stejným způsobem. A nezapomeňte, že změna zaměstnání by vám měla přinést nejenom novou radost z práce, ale i platový postup.

Jak hodnotíte člověka, který co dva roky mění místo?

Dnes je to běžné 65 %
Ještě hledá sám sebe 10 %
Neví, co chce 10 %
Má smůlu na zaměstnavatele 4 %
Věčný nespokojenec 4 %

Hlasovalo 700 lidí
ZDROJ: JOBS.CZ


Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.