Nemoc či úraz: finanční katastrofa?

Od počátku ledna dochází k valorizaci dávek nemocenského a rovněž k navýšení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění. Víte na jaký příjem máte po těchto změnách ze zákona nárok v nemoci a po úraze, v mateřství nebo při ošetřování člena rodiny? Víte, že je možné sjednání „připojištění“ nabízeného komerčními pojišťovnami?

Nemoc jako pojistná událost. Při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz vznikají obvykle finanční potřeby následkem výpadku výdělku a vzniklých výdajů na léčení. Podstatné je, že nemoc či úraz se vyskytují v každém věku a související výdaje nelze efektivně pokrýt spořením, ale pojištěním (sociálním či komerčním).

Co je nemocenské a kolik činí? Nemocenské je zásluhovou dávkou poskytovanou ze systému sociálního  pojištění, do kterého většina z nás přispívá ze své mzdy. Na dávku máte nárok vstupem do zaměstnání a můžete ji pobírat již od prvního dne zaměstnání, ale jen v případě, že nemůžete vykonávat zaměstnání pro nemoc nebo úraz (včetně hospitalizace či vybraných případů lázeňské péče). V určitých případech, jako je  účast ve rvačce nebo úraz následkem opilosti, je dávka vyplácena pouze ve výši jedné poloviny. Nárok na nemocenské není při úmyslně vyvolané pracovní neschopnosti, při výkonu zaměstnání na základě dohody o provedení práce a rovněž při výkonu příležitostného zaměstnání, které netrvá déle než sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo hrubý příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc. Nemocenské se poskytuje za jednotlivé kalendářní dny a stanoví se příslušnou procentní sazbou z denního vyměřovacího základu, který zpravidla vychází z denního hrubého výdělku za předcházející kalendářní čtvrtletí. Procentní sazba za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti činí 50%, za další dny 69%. Dávku můžete pobírat nejvýše po dobu jednoho roku, přičemž její výplata končí nástupem do zaměstnání nebo uznáním částečné či plné invalidity.

Způsob stanovení denního vyměřovacího základu (DVZ) v roce 2002
DVZ po výpočtu	Úprava DVZ
do 480 Kč	bez úpravy
od 481 Kč do 690 Kč	480 Kč + 60% z rozdílu vypočteného DVZ a částky 480 Kč
od 691 Kč	606 Kč

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Z tabulky je zřejmé, že denní hrubý výdělek do výše 480 Kč se pro výpočet dávek započítává plně, příjem nad 480 Kč do 690 Kč se započítává pouze 60%, k vyššímu příjmu se nepřihlíží. Po valorizaci tak maximální nemocenské, které je vypláceno za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti, činí 303 Kč za den (navýšení o 28 Kč), od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti 419 Kč (navýšení o 39 Kč). Maximální nemocenské za kalendářní měsíc může dosáhnout částky 12 989 Kč (tj. 31 x 419 Kč) a přísluší osobě, jejíž hrubý měsíční výdělek činí cca 21 000 Kč a více. Obdobným způsobem se zjistí i výše podpory při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, přičemž sazba v těchto případech činí vždy 69%. Denní podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství činí nejvýše 418 Kč a za kalendářní měsíc může každá z těchto dávek dosáhnout rovněž necelých 13 tisíc.

„Připojištění nemocenského“ není pro každého. Pojištění nemocenského umožňuje částečné až plné vyrovnání rozdílu mezi stávajícím příjmem a výší nemocenských dávek a je nabízeno pojišťovnami obvykle osobám s dobrým zdravotním stavem ve věku 18-55(58), které jsou v trvalém pracovním poměru nebo mají prokazatelné příjmy ze samostatně výdělečné činnosti. Prostor pro uplatnění tohoto komerčního je dán nastavením systému sociálního nemocenského pojištění. Pro osoby s měsíčním hrubým příjmem do cca 15 000 Kč není výše nemocenského o mnoho menší než čistá mzda. Tyto osoby se o komerční “připojištění” nemusí vůbec zajímat. Pro osoby s měsíčním příjmem od 15 000 Kč do cca 21 000 Kč hrubého nabývá rozdíl mezi čistou mzdou a nemocenským na významu, ale lze očekávat, že výše vyplácené nemocenské pokryje nutné výdaje a rovněž lze předpokládat, že tyto osoby mají vytvořeny odpovídající rezervu. U vyšších příjmových skupin již může dlouhodobější nemoc znamenat neschopnost dostání závazků a ohrožení životní úrovně. Někdy u této příjmové kategorie dochází k řešení problému prostřednictvím dovolené, případně k přecházení nemoci, což je velice rizikové. S tímto „řešením“ se lze setkat i u osob, které se obávají ztráty zaměstnání. 

Kdo by si měl sjednat připojištění? Tuto formu finančního zabezpečení v nemoci by měly zvážit osoby využívající dluhového financování (osoby platící vyšší leasingové splátky, spotřebitelský úvěr apod.), dále osoby s nadprůměrnými příjmy a vysokými pravidelnými výdaji (živitelé rodin), u nichž zejména při delším léčení dojde ke značnému propadu příjmů, což by například při splácení hypotéky znamenalo nejen ohrožení stávající životní úrovně. Dále by sjednání tohoto pojištění měly zvážit osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy samostatně podnikající občané, kteří nemají povinné sociální nemocenské pojištění a pojistné tohoto pojištění je pro ně daňově uznatelným nákladem. Tyto osoby musí hradit nejrůznější výdaje (mzdy zaměstnancům, splátky nájemného, elektřiny atd.) a nemoc či úraz pro ně může znamenat finanční katastrofu.

Co je bolestného a náhrada za ztížení společenského uplatnění? Uvedené dávky se vyplacejí osobám, které se v zaměstnání zraní či onemocní nebo je zraní jiné osoby (např. při dopravní nehodě, při sportu atd.). Bolestné je jednorázová dávka, která se poskytuje v případě odškodňování úrazů z pojištění odpovědnosti za škody, nejčastěji při odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, úrazů v souvislosti s provozem motorového vozidla, eventuálně v dalších případech občanské odpovědnosti za poškození zdraví. Účelem dávky není úhrada finančních potřeb, ale finanční kompenzace bolesti či zhoršených podmínek pro uplatnění postižené osoby. Náhrada za ztížení společenského je obdobnou dávkou, kterou se z pojištění odpovědnosti odškodňují trvalé následky zdravotního poškození a je vyplácena v případě dlouhodobých či trvalých následků. Na obě dávky je nárok ze zákona - nehledě na to, zda jste či nejste pojištěni. Kromě těchto dávek může být rovněž vyplacena úhrada věcné škody, ztráty na výdělku a účelně vynaložených nákladů na léčení. V nejhorším případě i odškodnění pozůstalých. Od těchto zákonných nároků je třeba odlišit nároky vyplývající z vlastní pojistné smlouvy úrazového pojištění, ze které je obvykle nárok na smluvenou náhradu doby nezbytného léčení a trvalých následků úrazu.

Jaká je jejich výše? Výše bolestného se stanoví pomocí bodů za jednotlivá poškození na zdraví. A právě od počátku ledna dochází k navýšení hodnoty 1 bodu z původních 30 Kč na 120 Kč, což bude mít dopad na cenu některých druhů odpovědnostního pojištění, přestože navýšení bylo již několik let očekáváno a pojišťovny s ním částečně kalkulovaly. U některých nemocí se odškodnění zvýší nejen díky vyšší peněžní hodnotě bodů, ale rovněž z důvodu změněného bodového hodnocení. Další novinkou je zrušení maximálního výše odškodnění, které u bolestného činilo 36 000 Kč a celková výše odškodnění na jednu újmu nesměla překročit 120 000 Kč. Soud mohl tyto hranice ve výjimečných případech zvýšit, což se také několikrát stalo a tato možnost zde zůstává i nadále. Pro představu výše finančního odškodnění uvádím následující tabulku:

Úraz	Dříve	od 1.1.2002
ztráta oka	4 500 Kč	24 000 Kč
zlomenina nosu	450 – 600 Kč	2 400 Kč
vyražený zub	300 Kč	1 200 Kč
ušknutí hadem	450 - 1150 Kč	3 600 Kč

Zdroj: vyhláška Ministerstva zdravotnictví

Považujete výši nemocenského a dalších uvedených dávek za dostatečnou? Dáte přednost nemocenské nebo výběru dovelené? Účastníte se sociálního nemocenského pojištění nebo zvažujete sjednání komerčního pojištění nemocenského (týká se pouze OSVČ)?