Nemocenská: Český národní sport?

  • 33
Češi se svým zdravím podle statistik rozhodně nehazardují. Kvůli léčení chybějí v práci často a dlouho, v minulém roce dohromady 107 milionů dní. Každá neschopnost přitom trvala v průměru přes měsíc.

Přijdete-li se v Česku podívat do firmy, která zaměstnává 100 lidí, potkáte tam pravděpodobně jen 93 pracovníků. Průměrná nemocnost se totiž pohybuje kolem sedmi procent, což je mnohem více než u našich sousedů. Kdyby stejná firma sídlila v západní Evropě, mohli byste očekávat, že na svém pracovním místě bude 97 zaměstnanců. Čím to je? Češi nejsou náchylnější k onemocněním než příslušníci jiných národů. Ale navykli si zneužívat nedokonalého systému nemocenského pojištění.

Hurá na chalupu

Dělník Pavel K. z Prahy se rozhodl zrekonstruovat si chalupu na Vysočině. Protože nechtěl vyplýtvat dovolenou, nechal si od lékaře vystavit neschopenku na předstíranou virózu. Dozvěděl se totiž, že v době nemoci se nemusí zdržovat doma, ale v místě pobytu, které lékař zapíše do nemocenského lístku. Ten souhlasil s léčbou na chalupě. Právě v momentě, kdy stál Pavel na štaflích a obkládal strop dřevěnými kazetami, zazvonil u dveří chalupy kontrolor z okresní správy sociálního zabezpečení. „Šel jsem normálně otevřít, vůbec mě nenapadlo, že se tady po mně bude někdo shánět,“ popisuje Pavel. Za porušení léčebného režimu přišel o nemocenské dávky, stejně jako další tisíce lidí v loňském roce. „Příště už bych jim neotevřel a řekl bych, že jsem spal nebo že mi nefungoval zvonek.“

Takové výmluvy jsou kontrolorům dobře známé především od lidí, kteří v době jejich návštěvy nejsou vůbec doma. „Pokud pracovník dozoru nezastihne nemocného na uvedeném místě, nechá mu tam oznámení s poučením o povinnosti navštívit do druhého dne ošetřujícího lékaře,“ říká Alena Fraňková z České správy sociálního zabezpečení. Kontrolor se vyptá také ošetřujícího lékaře, jaký léčebný režim pacientovi naplánoval, zda mu nezměnil vycházky, nebo třeba nepředepsal tlumící léky. Až podle toho posoudí, jestli zaměstnanec léčebný režim porušil. Žádný nemocný by přitom neměl zapomínat, že může být kontrolován i mimo pracovní dobu včetně víkendu.

Zákaz kouření na veřejných místech a v zařízeních společného stravování: Kde se zakazuje kouřit? Pozor na sankce, budou vysoké!

Podvádějí i zaměstnavatelé

Čas od času se zaměstnanci pokusí změnit na dokladu o pracovní neschopnosti datum, aby si odpočinek doma prodloužili. Na takové falšování neschopenky se však snadno přijde. Stačí porovnat evidenci lékaře a údaje správy sociálního zabezpečení. „Neschopenka je veřejná listina,“ upozorňuje pražská advokátka Jindra Pavlová, „pokud na ní zaměstnanec změní jakýkoliv údaj, jedná se o podvod a takové jednání lze považovat za trestný čin.“

Kromě trestního stíhání hrozí zaměstnanci samozřejmě i výpověď z práce. Nemocenskou však nezneužívají jen zaměstnanci na úkor zaměstnavatelů, ale i naopak. V případě, že podnik v nějakém období nemá zakázky, šéf pošle své podřízené na neschopenku, aby nemusel platit pracovní sílu, kterou momentálně nedokáže využít.

Nejzdravější zaměstnanci

Snaha zneužívat nemocenskou však není sama o sobě příčinou vysoké „nemocnosti“ jen Čechů, podvádí se přece všude na světě. Přebujelá pracovní neschopnost ovšem svědčí o tom, že se taková nepoctivost lidem vyplácí. To potvrzuje i zvyk některých firem dávat zvláštní prémie pracovníkům, kteří nebyli po celý rok v neschopnosti. Jejich zaměstnanci náhle patří k „nejzdravějším“ v regionu.

Když se počátkem roku 2004 novelou zákona snížily nemocenské dávky za první tři dny neschopnosti o polovinu, klesl počet „prostonaných“ dnů všech Čechů o 15 milionů oproti roku předchozímu. Od příštího ledna se systém navíc možná změní podle zahraničních vzorů. První dva týdny nemoci už nebudou dávky vypláceny z nemocenského pojištění, ale zaměstnanci je dostanou od zaměstnavatelů. Ti sice odvedou menší pojištění, ale přesto je toto opatření bude motivovat, aby svým zaměstnancům bránili ve zneužívání dávek.

Můžete dostat nemocenskou, i když už nejste zaměstnancem? Čtěte ZDE.

S chřipkou do práce

Všechny tyto změny sice vedou k vylepšení statistiky, otázkou však zůstává, zda nepostihují i zaměstnance, kteří nemocenskou potřebují. Už dnes jdou mnozí raději s chřipkou do práce, než aby uškodili rodinnému rozpočtu, zejména v prvních třech dnech nemoci.

„Jistě, je to poměrně velká finanční ztráta, ale zdraví je přednější,“ říká zlínský praktický lékař Jiří Horký. „Jde-li však o méně závažnou infekci, doporučuji spíše vzít si krátkou dovolenou a nemoc raději dva tři dny léčit,“ radí těm, kteří nechtějí přijít o peníze. V závažnějších případech ale takovým pacientům neschopenku vždy vypíše. Trvalé poškození zdraví nestojí za pár ušetřených korun.

Češi v roce 2005

V loňském roce bylo v České republice 3 185 257 případů krátkodobé neschopenky, Češi brali nemocenskou celkem 107 095 134 dnů, jedna neschopnost trvala v průměru 33,62 dne.

U 11 066 případů shledala správa sociálního zabezpečení porušení léčebného režimu.

Zdroj: Statistika ČSSZ