Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vyzrát na finanční propad, když musíte na nemocenskou

aktualizováno 
Nemoc nebo úraz a následná pracovní neschopnost bývají nejčastější příčinou výpadku příjmu související se zdravím. Jak vyjít s penězi, jak správně nastavit pojistnou ochranu a jaké dávky od státu pomohou snížit nutnost mít životní pojištění, vysvětluje finanční poradce ze společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Vždy je potřeba porovnat aktuální finanční situaci a co nejpřesněji odhadnout finanční situaci po události. Ilustrační snímek

Vždy je potřeba porovnat aktuální finanční situaci a co nejpřesněji odhadnout finanční situaci po události. Ilustrační snímek

Chci zkontrolovat své životní pojištění

Ročně je v Česku vystaveno v průměru 1,2 milionu pracovních neschopenek s průměrnou délkou léčení 44 dnů. Nejčastějším důvodem bývají nemoci dýchací soustavy, které tvoří třetinu všech příčin. Následují nemoci svalové a kosterní soustavy, vnější poranění a úrazy tvoří překvapivě pouhých 13 procent.

Pracovní neschopnost může mít značný dopad na finanční stabilitu domácího rozpočtu. Ohroženy jsou zejména rodiny, ve kterých bývá měsíční rozpočet napjatý, které mají vysoké fixní, tedy pevné výdaje a chybí jim dostupné finanční rezervy. A takových není málo. I malé snížení příjmu pak může odstartovat existenční potíže.

Dávky: Kolik dostanete za nemoc

V případě pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům náhrada mzdy a nemocenská. První tři dny trvání ovšem nejsou kompenzovány nijak, tedy stonáte zadarmo. Od 4. do 14. dne je pak vyplácena náhrada mzdy zaměstnavatelem a od 15. dne nemocenská. Tu lze pobírat nejdéle 380 dnů, pak jste buď uznáni zdravými, nebo dostanete invalidní důchod. Ať už vás v nemoci podporuje firma, nebo stát, vypláceno je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Výše nemocenské podle příjmu zaměstnance (v Kč)
Výše hrubé mzdyVýše čisté mzdyNemocenská za 1 denNemocenská za 30 dnů
12 00010 3352146 420
14 00011 7102497 470
16 00013 0852858 550
18 00014 4603209 600
24 00018 60042712 810
30 00022 74051815 540
Zdroj: Partners, čistá mzda je počítána bez slev na dani

Osoby samostatně výdělečně činné to mají komplikovanější. Nárok na pracovní neschopnost získávají na základě dobrovolné účasti na nemocenském pojištění. Výše denní dávky potom odpovídá 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. A nemocenská je jim vyplácena až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Kdy má smysl se pojistit

Kde je životní pojištění nejvýhodnější?

Pořádek v nabídkách vám udělá srovnavač.

Jak vyčíslit dopad dlouhodobé pracovní neschopnosti na domácí rozpočet? Výpočet je jednoduchý, znáte-li příjmy a výdaje domácnosti, vaše bilance představuje rozdíl mezi nimi. Jestliže chcete získat orientační představu, jak zahýbá s rozpočtem dočasné snížení příjmu, dosadíte do bilance příjmy odpovídající vaší nemocenské a pak už jen zjišťujete, jak by s výslednou bilancí zahýbala měsíční, dvouměsíční či delší nemoc. Hned budete vědět, jak na tom jste. Jsou-li výdaje vyšší a nemáte-li finanční rezervu, měli byste popřemýšlet o pojistce, která rozdíl vyrovná.

Pro tyto případy se hodí pojištění pracovní neschopnosti. Je-li v pojištění sjednáno více denních dávek, je třeba, aby se tato připojištění doplňovala a nikoliv násobila. Cílem je vyrovnání propadu příjmu, nikoli jeho navýšení. Je proto třeba volit dobře.

Pracovní neschopnost lze pojistit z důvodu obecné příčiny (nemoc, úraz), což bývá ideální, nebo jen z důvodu nemoci, či úrazu. Riziko pracovní neschopnosti z důvodu úrazu může být pojištěno také přes denní dávky za dobu nezbytného léčení úrazu. Často je nabízejí pojišťovny a jejich výhodou je, že peníze dostanete hned od prvního dne léčení. Ale pozor na statistiku, úrazy tvoří jen 13 procent všech příčin pracovní neschopnosti. V případě nemoci máte tedy smůlu.

Při rozhodování hraje roli také cena pojištění. Nejčastějším parametrem je čekací lhůta. Nejdráž vyjde pojistné plnění již od 15. dne. Naopak, pokud nevyžadujete pojistnou ochranu hned a máte třeba vlastní rezervu na první dva měsíce propadu příjmu, lze zvolit pojistné plnění s čekací lhůtou 60 dnů. Takové potom vyjde o dost levněji.

Příklad 1: Muž a živitel rodiny se dvěma dětmi v pracovní neschopnosti trvající 360 dnů

  • Muž: hrubá mzda 30 000 Kč / čistá mzda 22 740 Kč
  • Žena: hrubá mzda 18 000 Kč / čistá mzda 16 894 Kč
  • Rezerva na spořicím účtu 30 000 Kč
  • Celkové měsíční příjmy 39 634 Kč
  • Celkové měsíční výdaje 35 000 Kč
  • Měsíčně zbývá 4 634 Kč

V případě pracovní neschopnosti manžela může být finanční situace následující:

Příjem manžela - nemocenská15 540 Kč
Příjem manželky16 894 Kč
Výdaje35 000 Kč
Měsíční bilance-2 566 Kč
Propad rozpočtu za 12 měsíců-30 792 Kč

Hodnocení: Pokud bude muž v pracovní neschopnosti celý rok a domácnost nenajde úspory ve svém rozpočtu, bude celkem chybět 30 792 korun. Jelikož mají ovšem manželé rezervu ve výši 30 000 Kč, dokázali by tento propad dorovnat ze svého. V případě, že by pracovní neschopnost trvala déle, bylo by vhodné v takovém případě mít pojištění na denní dávku v případě pracovní neschopnosti ve výši 90 korun. Cena za takové pojištění pro 30letého muže se pohybuje kolem 80 korun měsíčně.

Příklad 2: Partneři s jedním dítětem, pracovní neschopnost muže 60 dnů

  • Muž: hrubá mzda 18 000 Kč / čistá mzda 14 460 Kč
  • Žena: 7 600 Kč rodičovský příspěvek
  • Celkové měsíční příjmy 22 060 Kč
  • Celkové měsíční výdaje 21 560 Kč
  • Měsíčně zbývá: 500 Kč
  • Finanční rezerva: 0 Kč

V případě pracovní neschopnosti manžela může být finanční situace následující:

Příjem manžela - nemocenská9 600 Kč
Příjem manželky7 600 Kč
Výdaje21 560 Kč
Měsíční bilance-4 360 Kč
Propad rozpočtu za 60 dní-8 720 Kč

Hodnocení: V tomto případě je finanční situace domácnosti složitější. Žena je na rodičovské s dítětem a muž přináší jediný příjmem ze zaměstnání. Rezervy v domácím rozpočtu nejsou, protože se všechny použily na potřebné věci pro dítě. Jakýkoliv propad na příjmové stránce má potom přímý dopad na finanční stabilitu domácího rozpočtu.

Situaci by tedy vyřešilo vhodné pojištění pracovní neschopnosti na denní částku 150 Kč (4 360 : 30 = 145 Kč). Takové pojištění sice stojí další peníze (v tomto případě 115 Kč), ale je to v podstatě jediná možnost, jak si okamžitě snížit riziko propadu příjmu. Období dvou měsíců nemoci lze asi překonat pomocí rodiny a přátel, ale delší pracovní neschopnost už by mohla být z pohledu propadu příjmu pro tuto domácnost velmi nepříjemná.

Tipy pro případy pracovní neschopnosti:

  1. Pokud vám kdokoli nabízí k uzavření životní pojistku, vždy se ptejte na to, jakým způsobem stanovil pojistnou částku. Každý zkušený odborník vám srozumitelně vysvětlí, na základě jakých informací získal konečnou cifru. Určitě se ptejte, na jaké důchody od státu máte nárok a jak jsou ve výsledném řešení zohledněny.
  2. Vždy je potřeba porovnat aktuální finanční situaci a co nejpřesněji odhadnout finanční situaci po události. Výsledná výše rizika se nemusí vždy rovnat výši pojistné částky. Důležitým faktorem je také cena za pojištění.
  3. Riziko pracovní neschopnosti je sice velmi časté, ale je časově ohraničené. Jeho výše se dá poměrně přesně stanovit a na toto riziko je možné se relativně brzy připravit vytvořením vlastních rezerv. Případné pojištění pracovní neschopnosti by mělo být pouze doplňkem k závažnějším rizikům, jako jsou trvalá invalidita a úmrtí.
Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.