Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klasická nemocenská se OSVČ nevyplatí. Výhodnější je komerční pojistka

aktualizováno 
Nemocenské pojištění mají podnikatelé dobrovolné a většina jich této možnosti nevyužívá. Není to totiž moc výhodné. Prvních 14 dnů nemoci nedostanou stejně nic a ani potom to není žádná vysoká částka.

Pro živnostníky je finančně výhodnější zvolit nemocenské, případně životní pojištění od komerčních pojišťoven. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ještě před deseti lety si nemocenské pojištění platilo téměř 440 tisíc podnikatelů, v roce 2010 jich byla sotva třetina a poslední údaje Ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o necelých stech tisících. Pro živnostníky je totiž finančně mnohem výhodnější zvolit nemocenské pojištění od komerčních pojišťoven, případně uzavřít životní pojištění.

"Nabídka komerčních pojišťoven je podle mého názoru variabilnější a praktičtější. Nemocenské od státu dostane zaměstnanec i OSVČ až od patnáctého dne nemoci. Zatímco zaměstnanci platí za prvních 14 dní náhradu mzdy zaměstnavatel, OSVČ nedostane nic," upozorňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.

Nemocenská se počítá podle výše příjmů

Výši nemocenského pojištění si živnostník nemůže zvolit, odpovídá placeným zálohám na sociální pojištění. Zálohy na sociální pojištění je možné libovolně zvyšovat, a tím platit i podstatnější částky za nemocenské. "Navýšit si pouze nemocenské pojištění bez sociálního však není možné. V takovém případě by jen vznikl přeplatek na nemocenském pojištění," upozorňuje Blanka Štarmanová.

Příklad: Zaměstnanec s měsíční mzdou 30 tisíc korun hrubého dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15. dne nemoci každý kalendářní den 512 korun, což odpovídá celkové měsíční částce kolem 15 tisíc korun. Aby měla OSVČ obdobnou nemocenskou, musela by na nemocenské pojištění platit 690 korun měsíčně, což zároveň znamená povinnost platit zálohy na sociální pojištění ve výši 8 760 korun, celkem tedy 9 450 korun měsíčně.

"Myslím, že za roční částku 113 400 korun by v komerčních pojišťovnách dostal podnikatel nadstandardní pojištění přímo na míru," říká Blanka Štarmanová.

Nejde přitom o žádné znevýhodnění pro OSVČ. Takto určené pojistné přesně odpovídá částce, kterou platí na sociální pojištění zaměstnanec a zaměstnavatel z platu 30 tisíc korun. Ovšem podnikatel, který měsíčně fakturuje 30 tisíc a nemá žádné další výdaje, si uplatní výdaje paušálem a vyjde mu povinnost platit pouze minimální zálohy na sociální pojištění včetně nemocenské.

"Živnostník, který si platí minimální nemocenské pojistné 115 korun měsíčně, dostane od 15. dne nemoci každý den 89 korun. Aby se mu vrátila částka, kterou vydal na pojištění za rok, musel by stonat alespoň měsíc. A to si může dovolit jen málokterý živnostník," míní Blanka Štarmanová.

Nemocenské se proto vyplatí jen u dlouhodobých nemocí a hlavně u peněžité pomoci v mateřství, kterou rodič pobírá hned od prvního dne nástupu na mateřskou a v případě zaplaceného minimálního pojistného dostane 116 korun denně.

Výhodnější je pojistit se sám

Uzavřít s vybranou pojišťovnou pojištění denních dávek pro případ pracovní neschopnosti může kdokoli. Dělají to jak zaměstnanci s vyšším příjmem, protože je pro ně nemocenská od státu příliš nízká, tak i podnikatelé.

Určíte si částku, kterou byste chtěli za každý den nemoci dostávat (od 50 do několika tisíc korun) a podle její výše se vypočítá konečná cena pojistky. Ta se však v jednotlivých institucích hodně liší. U nižších dávek pojišťovny většinou nijak neřeší výši příjmu, zajímá je však věk a konkrétní podnikatelská činnost pojištěného.

"Čím rizikovější je klient pro pojišťovnu, tím více riziko stojí a dokonce v různých pojišťovnách nemusíte patřit se svým povoláním do stejných tabulek. Člověk, který pracuje jako truhlář, je pro některou pojišťovnu druhá riziková skupina, jinde třetí a někde dokonce nepojistitelné povolání," připomíná Josef Soumar ze společnosti OVB.

Další podmínkou jsou takzvané "čekací lhůty" pojišťoven (například u Generali jsou to tři měsíce). To znamená, že pokud onemocníte v této lhůtě, pojišťovna vám nic nevyplatí. Chrání se tím před podvody.

Podobně jako nemocenskou od státu, i komerční pojišťovny vyplácejí denní dávky až po určité době nemoci (karenční doba), minimálně jsou to dva týdny. Čím delší karenční dobu si v pojištění nastavíte, tím levnější pojistné budete mít.

Příklad: Pokud by 25letá podnikatelka pracující v administrativě chtěla mít nemocenskou ve výši 15 tisíc korun za měsíc, zvolila denní dávky ve výši 500 korun a vyplácení od 15. dne nemoci, zaplatila by nyní u Generali 523 korun měsíčně. U jiných pojišťoven by se mohla v případě 1. rizikové skupiny dostat i níže.

Podle Josefa Soumara je však nutné si uvědomit, že tuto variantu (plnění od 15. dne nemoci) nenabízejí všechny pojišťovny.

S životním pojištěním navíc ušetříte na daních

"Pokud se podnikatel rozhodne nemocenské pojištění simulovat životním pojištěním od soukromých pojišťoven, může si až o 12 tisíc korun ročně snížit základ daně," upozorňuje daňová poradkyně. Slevu pak uplatní v daňovém přiznání. Výši nezdanitelné částky najde na potvrzení od pojišťovny. Slevu může využít i zaměstnanec v ročním zúčtování. Aby mohl pojistník snížení základu daně až o 12 tisíc korun uplatnit, musí splnit několik podmínek plynoucích ze zákona o dani z příjmů.

"Pojistník musí být zároveň také pojištěným. Musí se jednat o pojištění pro případ dožití, smrti nebo dožití, nebo o důchodové pojištění. Smlouva musí být uzavřena minimálně na dobu pěti let a nejdříve smí skončit v roce, kdy se pojištěný dožije 60 let. U pojistné smlouvy s pevně danou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou 5 až 15 let musí být sjednaná pojistná částka alespoň 40 tisíc korun, při delší pojistné době pak alespoň 70 tisíc korun," vypočítává Blanka Štarmanová.

Jednu nevýhodu to však má. Musíte vytrvat. Pokud totiž takovou smlouvu předčasně ukončíte, budete muset slevu na dani státu vrátit.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že můžete nechat peníze úročit a zároveň je kdykoliv vybrat?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.