Pokud namítnete, že se vám to nehodí, nebo dokonce že nikdo nemá právo vás jen tak bez příplatků nutit, jste často za černou ovci. Za vyvrhele, který není "flexibilní k týmovým požadavkům", jak se moderně říká.
Skutečným vyvrhelem však je spíše ten, kdo přesčas navrhuje. Kdo tak lehkomyslně zachází s vaším posvátným volným časem, že jej bere jako málo cennou veličinu, kterou si navíc může gangstersky přisvojit, ukrást - a ještě vám vyčítat, že si tento nejcennější lidský statek krást nenecháte.
Co je férový přesčas
Ano, i práce přesčas nemusí být vydíráním. Musí však splňovat několik kritérií. Především vyžaduje spontánní, nevynucený souhlas opravdu všech zúčastněných. Když z dvaceti devatenáct chce a dvacátý nechce, nemohou platit hnusné totalitní manýry typu "většina rozhodla, takže i ty musíš zůstat". Za více času v práci musí být jasně více odměny.
A dále platí, že férový přesčas může nastat až tehdy, když byla úzkostlivě efektivně využita každá minutka času základního. Když je práce navíc důsledkem mrhání v základní pracovní době, nebojte se to žadateli o přesčas připomenout - a požádejte ho zdvořile a pevně, aby raději hleděl lépe využít právě onen čas k práci určený.
Kdo navrhuje přesčas
Přesčasy téměř vždy navrhují lidi typu sova, skřivani nikdy. Proč? Skřivan neboli ranní ptáče je člověk, který nejlépe pracuje brzy ráno, po šestnácté hodině je to však pro něj utrpení. Naopak člověk-sova při práci v sedm ráno trpí, v pět ráno velmi trpí, ale zase mu tolik nevadí pracovat i po dvacáté hodině. Sov je v populaci asi osmdesát procent, skřivanů dvacet procent.
Člověku-sově téměř nevadí pracovat mezi čtvrtou a šestou odpoledne, možná i déle. Hlavně že nemusí druhý den vstávat před šestou. Pokud patříte ke skřivanům, zkuste sově žadonící o přesčas navrhnout: "Teď půjdeme domů - a zítra přijdeme do práce místo v sedm už v pět ráno. A čerství zvládneme mimořádný úkol." Ať si sova, která právě obrací oči v sloup a šílí za takové představy, vychutná, jak těžké by pro vás bylo pracovat v to pozdní odpoledne. Možná už příště nebude přesčasy navrhovat.
Nejhorší přesčas = protažená porada
Nejhorším typem přesčasu je schůze, porada, která se protáhla až za konec běžné pracovní doby. Porada klade totiž na každého mnohem větší nároky než běžná pracovní činnost. Nelze odbíhat, je třeba být neustále ve střehu, vše řečené vnímat, patřičně hbitě reagovat, často i řešit názorové střety...
Pokud to tak ve vaší firmě chodí, tak na začátku každé porady trvejte na jasném stanovení hodiny a minuty jejího konce. Požadujte, aby vedoucí ujasnil, které body porady se nyní nutně musí vyřešit a které stačí při vyskytnutí se nějakého zádrhele dnes jen prodiskutovat a dotáhnout někdy příště. Během porady nezdržujte, buďte maximálně věcní a struční. A když ta stanovená hodina a minuta konce porady nastane, zvedněte se a opusťte se svými spojenci místnost. Ať si to vylížou ti, kteří si nedovedli zorganizovat čas.
