Řeč těla může prozdradit vaše myšlenky. Dávejte si pozor.

Řeč těla může prozdradit vaše myšlenky. Dávejte si pozor. | foto: Profimedia.cz

Nenechte si zkazit svůj projev chybami vlastního těla

Můžete výborně mluvit, mít dobře připravený proslov, jasně z vás kouká odborník na dané téma. Ovšem pokud u svého projevu klepete prsty do stolu, nebo se houpete ze strany na stranu, je celkový dojem mizerný. Pokud své špatné projevy odhalíte a zapracujete na nich, bude z vás jedinečný řečník.

Zkoušeli jste se někdy například na poradě nebo při nějakém semináři či školení soustředit na jiný než mluvený projev řečníků? Drtivá většina řečníků (může jím být šéf na poradě, nebo i vy, když reagujete na kolegovy návrhy na poradě), které uvidíte mluvit ke skupině lidí, a kteří nejsou profesionálními řečníky, dělá chyby v řeči těla. A to velice výrazné. Ventilují tak svou trému, nervozitu, nejistotu či submisivitu.

Snadno si tak povšimnete, že si při svém projevu mnou bradu, hrají s prsty, tužkou či jinými předměty, mačkají dlaně, podupávají nohou, houpají na židli, drbou na tváři, zapírají o stůl, létají očima po zemi, nebo si třeba malují si na papír roztodivné tvary.

. Sledujte druhé a pilujte svou řeč těla

Učte se na chybách druhých, dobře pozorujte jak při své řeči používají tělo. Pomůže vám to uvědomit si, jaké chyby děláte vy sami. A pak na sobě pracujte. Soustřeďte se na svou pozici těla, rukou a nohou, na svůj klid v průběhu listního projevu.

Na jedné straně tak stojí samotná tréma, se kterou se dá, byť ne docela snadno, bojovat (o tom, jak porazit trému si řekneme v dalším článku) a na druhé samotný tělesný projev – tzv. řeč těla, kterou můžete usměrnit, aby nebourala dobrý dojem vašeho projevu. Správná "práce" s tělem vám naopak dokonce pomůže váš projev příjemně dokreslit. Pojďme si ukázat, jak byste měli správně stát a sedět ve chvíli, kdy mluvíte k druhým.

Seďte pevně a klidně
Pokud mluvíte k druhým v sedě, vždy se soustřeďte na to, abyste seděli na co největší části podložky – sedáku židle. Kolena držte pouze malý kousek od sebe, nohy jsou celou plochou chodidel na zemi blízko židle. Zády jste opřeni o celou plochu opěradla, páteř je téměř kolmo k podlaze. Ruce nechte buď volně ležet na stehnech, a nebo na stole, a to v naprostém klidu.

Pokud se vám tento popis zdá v konečném důsledku nepohodlný, pak věřte, že tomu tak není. Maximálně pro vás může být nezvyklý, pokud jste zvyklí na židli téměř ležet, či se naklánět daleko do stolu. Popsaný posez je pevný, dodá vám jistotu a klid,

Stabilní postoj a oční kontakt
Stojíte-li v průběhu své prezentace, stůjte tak, abyste v nohách cítili stabilitu. To znamená, že nohy jsou opět celými chodidly na zemi, nohy máte lehounce rozkročené. Trup držíte vzpřímeně, ale stále ještě jen tak, aby se  vám stálo pohodlně. Prsty rukou jsou v klidu volně u sebe.Ruce visí volně podle těla a nebo jimi dokreslujete svá slova. Ukazujete, že je něco velké, či malé, naznačujete pohyb, rozdíly atp.

Kromě pozice těla, rukou a nohou a maximálního klidu v průběhu řeči je důležitý ještě oční kontakt. Dívejte se ostatním do očí, vždy op pár vteřinách pohledu na jednoho posluchače věnujte pohled dalšímu. Pokud s tím máte problém, dívejte se jim kousek nad oči. To, že jim hledíte na čelo a ne do očí, těžko poznají. Neverbální komunikace hraje velkou roli ve vašem projevu a je třeba se na ní zaměřit.