Neplaťte vyšší daně zbytečně!

Stále více společností si hýčká své zaměstnance dalšími a dalšími zaměstnaneckými výhodami. K nejobvyklejším patří mimo jiné příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění. Mzdová problematika má svoje zákonitosti a vhodně zvolená výše a frekvence příspěvků šetří peníze. Víte, jak doplatíte na nepravidelné příspěvky zaměstnavatele nebo jaký dopad má pobírání nemocenské?

Mnoho lidí stojí před rozhodnutím, zda si na penzi spořit, nebo vše nechat na budoucí starobní penzi od státu. Ti, kteří penzijní připojištění mají a jsou v zaměstnaneckém poměru, ještě mají možnost zvýraznit budoucí výnos z penzijního připojištění o příspěvky zaměstnavatele.

Praxe nabízí různé postoje managementu firem na příspěvky zaměstnavatele. V některých případech dokonce musí pracovník projevit zřetelný zájem o příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění. Na druhé straně stojí zaměstnavatelé, kteří tuto oblast řeší hromadně a příspěvky jsou součástí sociálního programu firmy a týkají se všech zaměstnanců.

Zaměstnavatel pravděpodobně upřednostní příspěvky do tří procent z vyměřovacího základu

NENECHTE SI UJÍT

Lze pořídit družstevní byt na úvěr?
Rozhodli jste se pořídit si družstevní byt?  Nemáte na jeho nákup dostatek finanční hotovosti a chcete jeho cenu zaplatit pomocí úvěru?

Dá se v práci lenošit?
Přichází doba lenochů? Francouzská autorka knihy Dobrý den, Lenosti si myslí, že ano.

Boj s úředníky zatím nekončí
Jednou z možností, jak se od úřadu dozvědět, zda máte třeba nárok na přídavek na dítě, je jít si řádně vystát frontu. Druhou zvednout telefonní sluchátko.

Zrekapitulujme si nejprve rámcové podmínky příspěvků zaměstnavatele na smlouvy o penzijním připojištění. V první řadě je třeba zdůraznit, že z příspěvků zaměstnavatele na smlouvy zaměstnanců se neplatí odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Kromě toho je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů příspěvek zaměstnavatele na smlouvu penzijního připojištění se státním příspěvkem až do výše pěti procent jeho měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení.

U zaměstnavatelů platí, že jejich daňově účinným nákladem je příspěvek do výše tří procent z ročního vyměřovacího základu. Tato mez samozřejmě neomezuje zaměstnavatele na relativně nízké příspěvky. Na druhou stranu platí, že vyšší příspěvky jsou pro něj nedaňovým nákladem a musí je hradit z čistého zisku. Většina zaměstnavatelů se tedy drží zmiňované hranice a přispívá zaměstnancům na jejich smlouvy pouze do tří procent.

Zaměstnanec by s ohledem na výše uvedenou podporu měl mít zájem o vyšší příspěvek. V jeho případě je totiž hranice daňového osvobození posunuta až na pět procent měsíčního vyměřovacího základu, avšak za jakýchkoli okolností se jedná o částku nezatíženou odvody. Pro zaměstnavatele sice budou příspěvky (nad třemi procenty) daňově neúčinným nákladem, avšak při relativně nižších hodnotách zdanění právnických osob budou úspory na odvodech hrát při vzájemném srovnání zásadnější roli. 

Zaměstnavatel by měl příspěvek zasílat do osmi dnů po zúčtování mezd

Chcete investovat? Kdo vám znásobí peníze? Čtěte ZDE.

Ne vždy je ovšem vyměřovací základ každý měsíc stejný. Mnoho lidí má mzdy založené na nízkých základních platech, ke kterým se přičítají bonusy. Jejich plat tedy výrazně kolísá a pravidelná výše příspěvku zaměstnavatele má v takových případech různý daňový dopad. Pro vlastní posouzení, zda příspěvek zaměstnavatele je z plné části osvobozen od daně z příjmů nebo nikoli, je rozhodující stanovení vyměřovacího základu za každý kalendářní měsíc zaměstnance.

Mzdová účtárna pravidelně zúčtuje zaměstnanci mzdu za uplynulý měsíc a do osmi dnů po jejím zúčtování by mělo dojít k úhradě příspěvku na účet zaměstnance vedeného u penzijního fondu. Pokud by v této lhůtě zaměstnavatel platbu neprovedl, pak by se pro účely posouzení osvobození od daně z příjmů tento příspěvek porovnával až s o měsíc později zúčtovanou mzdou. Zkusme si dopad výše uvedených pravidel na daňové povinnosti poplatníka ozřejmit na následujícím případu:

Pan X pracuje jako obchodník u nejmenované společnosti a se svým zaměstnavatelem má dohodu, že mu bude měsíčně přispívat ve výši 900 Kč na smlouvu o penzijním připojištění. Jeho základní plat činí 14.000 Kč, avšak součástí jeho platu je rozsáhlá bonusová složka závisející na dosažených prodejích.

Měsíc srpen: Vzhledem k prázdninovému měsíci dosáhl pan X mizivé bonusové složky a jeho vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení činí pouhých 14.500 Kč. S ohledem na výše uvedenou doložku přispěje zaměstnavatel panu X na jeho smlouvu fixní částkou 900 Kč. V tomto případě je z této částky daňově osvobozeno pouze 725 Kč (5 procent z vyměřovacího základu) a rozdílových 175 korun u pana X vchází do základu daně pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Měsíc září: Pan X realizoval během tohoto prvního podzimního měsíce velmi solidní prodeje a jeho vyměřovací základ se vyšplhal na 25 tisíc korun. V tomto případě se při platbě 900 Kč  poplatníkovi daňově osvobozuje celá tato částka, neboť nedosahuje limitní hodnoty pěti procent z vyměřovacího základu.

Měsíc říjen: Pan X v měsíci říjnu onemocněl závažnou chorobou a pobírá nemocenskou. I za tento měsíc mu přísluší příspěvek ve výši 900 korun, který obdrží na svůj účet. V tomto případě vstoupí celý příspěvek do základu daně pro výpočet záloh. Vzhledem k výši základní nezdanitelné částky (převyšuje výši příspěvku) bude záloha nulová. Příjem 900 korun se ovšem objeví v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem.

Pravidelné měsíční příspěvky jsou daňově optimální

Kde znásobit peníze za rok, či deset let? Více ZDE.

Následující měsíc se zaměstnavatel obrátí na všechny zaměstnance s prosbou, že vzhledem k pořízení počítačové sítě a s ní spojené finanční náročnosti nepošle v běžném měsíci pravidelný příspěvek na penzijní připojištění a namísto toho uhradí v tom následujícím příspěvky dva. Jaký to má důsledek pro zaměstnance?

Pro pana X i ostatní zaměstnance má takové „provozní“ úvěrování zaměstnavatele nepříznivý daňový dopad. V rámci jednoho zúčtování totiž pan X zinkasuje příspěvky dva (tedy 1 800 Kč) a k osvobození tohoto příspěvku by musel mít vyměřovací základ 36 000 Kč. Jeho vyměřovací základ však v příslušném měsíci činil pouhých 17 000 Kč a tak mu nadpoloviční většina z tohoto příspěvku vstupuje do zúčtované zálohy.

Jenom pro připomenutí doplním, že pro zaměstnavatele znamenají pouhá tři procenta z vyměřovacího základu daňově účinný náklad. V jeho případě se tato hodnota stanoví součtem všech vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení za celé zdaňovací období.

Z výše uvedeného pravidla jednoznačně vyplývá, že pro zaměstnance jsou nejvýhodnější pravidelné příspěvky. Ve svém vlastním zájmu by se měl bránit opožděným či kumulativním příspěvkům ze strany zaměstnavatele.

Penzijní připojištění představuje výhodnou formu dlouhodobého a bezpečného spoření, zvláště pokud nemáte daleko do důchodu. Více o této zajímavé formě spoření se dočtete ve speciální příloze Fincentra o penzijním připojištění.

Nepřispívá vám zaměstnavatel na vaše penzijní připojištění včas? Víte o kolik tímto přicházíte? Těšíme se na vaše názory.