A. Lukášek, Ostrava
Pokud práci zaměstnance či provoz nelze přerušit, je zaměstnavatel povinen i přesto zajistit pracovníkům přiměřenou dobu na jídlo a oddech. Zaměstnanci ale není poskytována přestávka na jídlo a oddech jako taková. Jíst a odpočívat musí v pracovní době, respektive při výkonu práce.
Zaměstnancům, kterým není poskytována přestávka v práci, náleží mzda (plat) za celou tuto dobu, protože se jedná o dobu pracovní. V případě dvanáctihodinové směny bez přerušení bude tedy poskytována zaměstnanci mzda za celých dvanáct hodin. Jedná-li se o mladistvé zaměstnance (zaměstnanec mladší 18 let), musí jim být i v těchto případech poskytnuta přestávka v práci. Jediným důvodem pro neposkytnutí přestávky je charakteristika prací, které nemohou být přerušeny.
Ty jsou dány výhradně technologií výroby, pracovním procesem (například střežení objektů a jiná jednočlenná zaměstnání, kde není možné zaměstnance vystřídat), a nikoli organizací práce u zaměstnavatele. Neexistují-li tyto objektivní důvody spočívající v povaze práce nebo podmínkách provozu, zaměstnavatel se vystavuje postihu ze strany úřadu práce.
Nejedná-li se o práce, které nemohou být přerušeny, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržitého výkonu práce. Přestávka v práci by měla činit nejméně třicet minut. Nepočítá se do pracovní doby a zaměstnanci za ni nenáleží mzda (plat).
