J. Petrů, Zlín
Zdánlivý rozpor při odpracování směn ve svátek a započítávání pracovní doby vychází z toho, že svátek připadající na jinak pracovní den se do počtu odpracovaných dnů započítává. Připadne-li tedy pracovní směna na jinak pracovní den (například na středu), pak zaměstnanec v jednosměnném přetržitém provozu nemusí takovou směnu odpracovat a dostává náhradu mzdy ve výši 100 procent průměrného výdělku za takto odpadlou směnu. Odpadlá směna se však do počtu směn, které měl zaměstnanec odpracovat, započítává. U nepřetržitých provozů však zaměstnanci buď připadne pracovní směna na den svátku a tu musí odpracovat, přičemž dostane podle § 6 zákona o mzdě náhradní volno, které čerpá v jiný den. Nemůže-li mu zaměstnavatel poskytnout náhradní volno, má nárok na příplatek ke mzdě ve výši 100 procent za každou hodinu odpracovanou v den svátku. Pokud mu však připadne na den svátku podle rozpisu směn volno, musí pochopitelně odpracovat příslušný počet směn podle harmonogramu.
Nejde tedy u nepřetržitých provozů o rozpis vyššího počtu směn, ale o jejich rozvržení v rámci týdne. Naopak, připadne-li svátek na sobotu nebo neděli, nedostane zaměstnanec v jednosměnném přetržitém provozu nic, protože mu neodpadla žádná směna, ale zaměstnanec, kterému připadla směna na den svátku připadajícího na tyto dny, obdrží mzdu za odpracovanou směnu a příplatek za práci ve svátek ve výši 100 procent. Zaměstnanci pracující v měsíční mzdě dostávají svou měsíční mzdu ve stejné výši, bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci, protože jim žádná mzda neuchází. Pouze ti, kteří pracovali ve svátek, dostávají mzdu zvýšenou o příplatek za hodiny odpracované ve svátek, pokud nedostali za svátek náhradní volno v jiný den.
