Ve všech diskusích o reformě téměř zanikla zpráva o doprovodných daňových změnách, které budou mít jediný dopad – znechutí odpovědným lidem spoření a investování.
O tom, že v oficiální prezentaci reformy chybělo několik zásadních detailů, jsem se zmiňoval již po jejím představení v článku Navržené reformy: ano, ale… A nyní se ukázalo, že změny jsou ještě drsnější, než se čekalo. Co by se mělo dotknout těch, kteří používají různé finanční produkty?
• zrušení časového testu 6 měsíců pro investice do podílových fondů a akcií a zavedení zdanění výnosu z investic
• sloučení daňově odpočitatelného limitu na uložení peněz do životního pojištění a penzijního připojištění z 12 000 Kč u každého produktu na 20 040 Kč pro oba produkty celkem
• zdanění rezerv pojišťoven
• snížení přínosu daňových odpočtů úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření
Jen tento prostý seznam navržených změn vysílá jednoduchý signál – zapomeňte na to, že stát bude odměňovat vaši aktivitu a ochotu postarat se o svou budoucnost sami. Výnosy ze všech těchto změn (s výjimkou zdanění rezerv pojišťoven) odhadem nepřesáhnou 2,5 miliardy korun, přičemž schodek státního rozpočtu na rok 2007 je naplánován na 98,3 miliardy korun. Oproti plánovaným výnosům z vyššího zdanění odpovědného chování je třeba postavit i vyšší náklady státu na zpracování více daňových přiznání a další administrativu, své dlouhodobé náklady má i zhoršení podpory spoření a budování dlouhodobých rezerv.
Podílové fondy
Pokud by došlo ke zrušení časového testu, musel by každý klient při prodeji podílových fondů či akcií zaplatit daň z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Pro řadu zaměstnanců by to znamenalo, že by museli sami podávat daňové přiznání, není totiž reálné očekávat, že by to za ně zpracovával zaměstnavatel.
KUPÓNOVÁ KNÍŽKAUž to může odradit řadu drobných investorů–zaměstnanců od koupě podílových fondů a přesunout je k méně výnosným a méně transparentním alternativám. Finanční instituce by navíc zřejmě při prodeji musely vystavovat potvrzení jako doklad pro daňová přiznání, což znamená další administrativu, náklady na úpravy informačních systémů a podobně.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zrušením časového testu získalo zhruba půl miliardy korun ročně. Investiční společnosti přitom registrují zhruba 1,7 milionu retailových klientů, takže finanční úřady by si musely každý rok poradit možná až s několika stovkami milionů daňových přiznání navíc, často třeba jen se zdaňovanou částkou v řádu několika málo tisíců. Zpracování daňových přiznání přitom není zadarmo, takže čistý efekt této zásadní daňové změny se může scvrknout na 200 milionů korun ročně, tedy dvě desetiny procenta letošního rozpočtového schodku. Opravdu to stojí MF za to, aby znejistila téměř dva miliony rodin, které mají část úspor uloženou v podílových fondech?
Celý článek najdete na investujeme.cz
