Všímejte si pak vlastních gest a chování, podle kterých vás hodnotí ostatní. Ilustrační snímek

Všímejte si pak vlastních gest a chování, podle kterých vás hodnotí ostatní. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nevím jistě, snad… Věty a gesta, která oslabí vaši pracovní pozici

  • 55
Stává se vám, že se v důležitých pracovních diskusích či na poradách nedokážete příliš prosadit? A pak závidíte těm, kteří jsou úspěšnější a umí to lépe než vy? Nevzdávejte se. Komunikační dovednosti lze nacvičit a prosadit se mohou i ti, kteří se s tímto darem nenarodili.

"Každý, kdo argumentuje, projevuje také svou osobnost. Ať se účastníte diskuse nebo vedete rozhovor, vždy tím odhalujete část sebe. Při řeči nesdělujete jen obsah, ale vysíláte také poselství o svém postoji k sobě i ostatním. Svým způsobem vystupování, řečí těla a hlasem ukazujete svému protějšku a potencionálnímu útočníkovi, zda se cítíte malí a podřízení, nebo rovnocenní a silní," říká Albert Thiele, trenér a kouč vedoucích pracovníků v nejrůznějších oborech.

Jestliže na sobě chcete začít pracovat, zkuste si všímat toho, jak se vaši úspěšní kolegové v diskusích chovají a okoukejte od nich signály sebejistoty, které posilují jejich autoritu. Všímejte si pak vlastních gest a chování, podle kterých vás hodnotí ostatní.

Pokud u sebe zaznamenáte, že druhým vysíláte signály slabosti, začněte na sobě pracovat. Držení těla, gesta a výraz očí můžete trénovat třeba doma před zrcadlem. V odhalení chyb, kterých se dopouštíte, vám může pomoci i vlastní videonahrávka.

Přehled signálů vyjadřujících jistotu a nejistotu mluvčího
Signál jistoty (síly)Signál nejistoty a slabosti
Vzpřímené držení těla, správné napětí, hluboký dechPovadlé, pokroucené držení těla, přepjatost, povrchní dech
Jasný postoj s těžištěm na obou nohou, vztyčená hlava, uvolněná ramenaPřevážení váhy z nohy na nohu, vytažená ramena, sklopená či nakloněná hlava
Stát v centru „jeviště“ v blízkosti posluchačůStát na okraji „jeviště“ s odstupem od posluchačů
Zaujatá gestikulace odpovídající obsahu, otevřené ruceNedostatečná gestikulace, ruce visí podél těla nebo jsou schované
Otevřený, klidný a pevný pohledNestálý, hektický pohled
Jasná řeč, přiměřené tempo, modulovaný hlas, záměrné přestávkyPříliš tichý hlas, rychlá mluva, absence pauz, monotónnost
Pozitivní argumentace podporující imageNegativní argumentace snižující image
Krátké, členěné věty.Dlouhé, nepřehledné věty

Odbourejte ze slovníku slova a věty oslabující pozici

Při komunikaci s ostatními začněte také vnímat, jaké věty, fráze a slova rádi používáte. Pokud zjistíte, že máte sklon používat prázdná slova, že se omlouváte v situacích, kdy to není vhodné či dokonce používáte věty, které snižující vaši kompetenci, začněte to odbourávat. V důležitých komunikačních situacích vám takové fráze neprospívají, protože oslabují vaši přesvědčivost.

Na poradách a v diskusích s kolegy či nadřízenými se zdržte například vět typu "Trochu jsem se o tom informoval…" nebo "Snad by to šlo."

V situacích , kdy máte věcně argumentovat, se vyhýbejte větám typu: "Chtěl bych podotknout…" či "Nevím jistě, zda to tak je…". Dravější a agresivnější protivník vás pak snadno uzemní: "Když o tom nic nevíte, raději mlčte!"

Pozor:
Fráze, které oslabí vaši přesvědčivost a pozici

  • Zobecnění typu "vždy", "naprosto jistý", "nikdy", "všichni", "jednou provždy"…
  • Prázdná adjektiva a superlativy jako "super", "úplně skvělé", "úžasné", "fantastické" atd.
  • Slova oslabující účinek jako "vlastně", "možná", "trochu", "zdánlivě", "pravděpodobně", "snad", "nějak" atd.
  • Úvodní věty oslabující účinek: "Tedy, když se mě ptáte…", "No, upřímně řečeno…", Chtěl bych podotknout…", "Nerad bych si vymýšlel, ale …", "Za normálních okolností bych řekl…".
  • Omluvy na začátku argumentace: "Nevím jistě, zda…", "Možná to je tak, že …", "Nejsem si jist…".
  • Zbytečné otázky na závěr argumentace: "…nebo se vám ten termín nehodí?", "…nebo se vám to nelíbí?", "…nebo si myslíte, že nemáte šanci uspět?", "…nemyslíte?"
  • Věty snižující vaši kompetenci:
    "Trochu jsem se o tom informoval."
    "Snad by to šlo."
    "Měl bych k tomu návrh."
    "Myslím, že takhle to dál nejde."
    "Pokusili jsme se vypracovat řešení."
    "Asi to není nejlepší nápad, ale nedalo by se…"
    "Chtěl jsem se zeptat, jestli by přece jen nešlo…"

Zpracováno podle knihy Alberta Thiele: Jak na "špinavé" triky a útoky v komunikaci – Úspěšná argumentace ve stresu, kterou vydalo nakladatelství Grada