V minulém komentáři (Víte, za co platíte?) jsme shrnuli, s jakými poplatky se u podílových fondů setkáváme. Vstupní, výstupní a poplatek za správu tvoří základní poplatkovou strukturu podílových fondů. Dalším ukazatelem, který bychom mohli sledovat je podíl celkových nákladů na aktivech fondu. Dnes se zaměříme na to, zda fondy s většími poplatky dosahují vyšších výnosů a zda jsou vhodným kritériem pro výběr fondu.
Poplatková struktura se vyvíjí pro podílníky fondů příznivým směrem. Se vzrůstajícím majetkem investovaným do podílových fondů klesají i poplatky a náklady na správu majetku ve fondech, z čehož profituje hlavně investor. Z tabulky (platí pro zahraniční tzv. load funds, tedy fondy se vstupním poplatkem) je patrné, že poplatky do devadesátých let klesaly a poté se zastavily na úrovni okolo pěti procent.
Průměrná výše vstupních poplatků a poplatků za správu v zahraničí se odvíjela od následujících dvou faktorů. Prvním z nich je vzrůstající obliba podílových fondů, větší objemy spravovaného majetku a z toho plynoucí úspory při správě. Podíly ve fondech začaly také více nakupovat penzijní fondy a soukromí investoři do svých osobních penzijních plánů a velké objemy prodejů znamenaly pokles vstupních poplatků. (Pro zajímavost: poplatek distributorům fondů je v USA omezen na maximálně 1% z celkového objemu aktiv fondu.)
|
Rok |
Průměrný max. vstupní poplatek (%) |
|
1982 |
7,0 |
|
1989 |
5,5 |
|
1991 |
4,9 |
|
1997 |
5,1 |
|
1998 |
5,1 |
|
1999 |
5,2 |
|
2000 |
5,3 |
| 2001 |
5,2 |
|
Zdroj: www.ici.org | |
Proti tomuto trendu však šla vzrůstající poptávka po mezinárodních, globálních fondech a po tzv. aggressive growth fondech, které vyhledávají akcie s velkým růstovým potenciálem (nová ekonomika, technologie, telekomunikace – na konci devadesátých let). Tyto fondy vyžadují vyšší náklady na analýzu a vyhledávání příležitostí pro investice.
Poklesu poplatků u fondů napomáhala také rostoucí konkurence mezi fondy, nové investiční produkty a služby. Náklady, které nese podílník fondu (nákup a držení podílu ve fondu), tak v důsledku toho rapidně poklesly. Od roku 1980 do 1998 činil pokles u akciových fondů 40%, u dluhopisových 29% a u fondů peněžního trhu 24%. (Dále v letech 1998 až 2001 činil pokles 5% u akciových, resp. 17% u dluhopisových fondů.)
České fondy nemají takovou historii jako zahraniční. Pozitivním faktem pro českého investora je to, že poplatky jsou často nižší než u fondů v zahraničí (viz tabulka v předešlém komentáři). Máme několik možností, jak porovnat výkonnost fondů a poplatky, které v jednotlivých fondech zaplatíte. Korelační koeficient nám řekne, jaký je vzájemný vztah mezi výnosem a poplatky. Z výsledků pro různé druhy fondů zjistíme, že výše poplatků je jen velmi slabě negativně korelována s výnosem. To znamená, že nemůžeme říci, že fondy s různou výší poplatků dosahují také různých výnosů.
|
Informace o podílových fondech naleznete v naší speciální sekci ZDE |
Pokud se dále pokusíme vysvětlit výnos fondu podle různých kritérií, mezi která zahrneme výkonnost v minulých letech, poplatek při prodeji, odkupu a za správu, případně další kritéria, opět se dostaneme k výsledku, že výkonnost fondu nezáleží na nastavené poplatkové struktuře.
Výjimku mohou tvořit fondy peněžního trhu, kde pomocí regrese zjistíme, že současná výkonnost fondu je negativně ovlivněna i velikostí správcovského poplatku. (Tento vztah je do jisté míry pochopitelný, peněžní fondy dosahují nižších výnosů ve srovnání s ostatními druhy fondů, na druhou stranu je paradoxní, když si uvědomíme, že ve vykazovaném výnosu je již správcovský poplatek zahrnut. Mohli bychom říci, že ti, kteří si nechají více zaplatit umějí s investicemi hůře zacházet?) Při vysvětlování výkonnosti peněžních fondů „objevíme“ další skutečnost, že současný výnos můžeme vysvětlit výnosem v loňském roce. To je opět pochopitelné, neboť peněžní fondy vykazují nejmenší volatilitu, což je odrazem klidnějšího prostředí peněžního trhu. Výkonnost peněžních fondů je tak více konzistentní.
| Název fondu |
Poplatek za správu (%) |
| OPF AKRO OBLIGACE |
2 |
| 1.IN - Fond pen. trhu |
1,5 |
| Živnobanka-Sporokonto |
1 |
| J&T PERSPEKTIVA - P |
1 |
| ČSOB český peněžní trh |
0,95 |
| IKS peněžní trh |
0,8 |
| ISČS-SPOROINVEST |
0,7 |
| ISČS-MERKUR |
0,7 |
| ČSOB výnosový |
0,3 |
| ČSOB institucionální Euro pen. |
0,3 |
| IKS Dividendový |
0,25 |
Zdroj: UNIS ČR
Vraťme se však k naší „studii“ poplatků a výnosů fondů. Protože jsme neprokázali významný vliv (ani kladný, ani záporný) výše poplatků na výkonnost fondů, nezbývá nám než říci, že fond, který si nechá více zaplatit, se nám neodvděčí vyšším výnosem. Máme tedy zavrhnout fond, který nám při nákupu podílových listů do portfolia „ukousne“ kus našich peněz jako vstupní poplatek? Odpověď není tak jednoduchá. Jelikož se jedná o výpočty autora, které se mohou od jiných výpočtů, při zahrnutí jiných proměnných, lišit, nemusí být závěry stoprocentní.
Naopak je nutné zdůraznit, že vybírat fond podle výše poplatků (nebo pouze vstupního poplatku) rozhodně není dobrý přístup k investování. Budoucnost investice v podílovém fondu je daleko více závislá na investiční strategii fondu, na jeho diverzifikaci a celkovém řízení portfolia, než na výši poplatků. V některých případech mohou být poplatky více určující – u peněžních fondů – jinde hrají pouze podružnou roli. Nesmíme také zapomínat, že minulá výkonnost nezaručuje stejný výkon i v budoucnosti.
Investujete do fondů s nízkými poplatky? Nebo svou investici nepodmiňujete výší poplatků u fondu? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
