Než se začnete dohadovat s pojišťovákem

  • 5
Poté co poškozený nahlásí vzniklou škodu, dostaví se k němu pracovník pojišťovny (likvidátor) a začne s likvidací pojistné události. To znamená, že nejprve bude zkoumat, zda má pojišťovna v souladu s pojistnou smlouvou vůbec povinnost hradit škody a v jakém rozsahu. Poté stanoví výši odškodnění, kterou pojišťovna vyplatí. A pak mohou vzniknout diskuse o výši pojistného plnění mezi pojišťovnou a poškozeným, který není spokojen a chtěl by více.
Tajemství likvidátorů a špatně sjednané smlouvy => nespokojenost klientů pojišťoven

Háček je v tom, že likvidátoři jednotlivých pojišťoven mají stanovena svá pravidla a postupy, jak posuzovat vzniklé škody a jak odhadovat a poté stanovit výši jejich náhrady. Na nich tedy záleží, kolik nakonec poškození od pojišťovny dostanou. Tyto postupy pojišťovny nezveřejňují a vždy se odvolávají na odborné posouzení škody likvidátorem přímo v místě šetření. Takže je to poněkud neprůhledné, subjektivní a téměř tajné. To pak může vést k nespokojenosti pojištěných lidí, kterým se zdá, že jim pojišťovna vyplatila málo.

Ovšem nejen práce likvidátora může vést k rozhořčení. Chybná očekávání poškozených mohou být způsobena i jejich neznalostí vlastní pojistné smlouvy. To, že máme pojištěnou domácnost ještě neznamená, že nám pojišťovna musí vyplatit vše a v plné výši. Může se totiž ukázat, že smlouva se na konkrétní škody vůbec nevztahuje, nebo že je sjednáno plnění pouze do určitého limitu.

Pokud byla pojistná smlouva uzavřena špatně, nebo je zastaralá a tudíž pojistná ochrana je nedostatečná, pak odškodnění, které pojišťovna vyplatí, nemusí splňovat očekávání klientů pojišťoven. A to potom vede k jejich nespokojenosti. Bohužel v tomto případě si za to mohou sami, přestože třeba pouze uposlechli nekvalitní rady pojišťováka, který smlouvu sepisoval. Už před podpisem smlouvy se sami měli zajímat o pojistné podmínky a také dbát o to, aby byla smlouva dostatečná a stále odpovídala aktuálnímu stavu.

Na co se musí dávat pozor

Ve smlouvě musí být uvedena stále dostatečně vysoká pojistná částka, která odpovídá ceně pojištěných věcí. To se zajišťuje její aktualizací v souladu s růstem cen, což s sebou samozřejmě nese i odpovídající růst pojistného. Pokud máme starou pojistku, která dávno neodpovídá skutečnosti a dům máme pojištěn pouze na polovinu jeho současné hodnoty, nemůžeme od pojišťovny očekávat vyšší plnění. V tomto případě se jedná o takzvané podpojištění.

Podpojištění

Podpojištění je stav, kdy pojistná částka, kterou je ohodnocen předmět pojištění a která je zapsána ve smlouvě, neodpovídá jeho skutečné hodnotě. V tomto případě bude pojistné plnění ve vztahu k vzniklým škodám kráceno v takovém poměru, v jakém je výše pojistné částky uvedené ve smlouvě ku skutečné hodnotě pojištěné věci. Například když je dům, který má hodnotu jeden milion korun, pojištěn pouze na 600 000 Kč. Pokud by byl tento dům zcela zničen, pojišťovna nevyplatí jako pojistné plnění milion, ale pouze 600 000 Kč.  

Nová versus časová hodnota

To je také důležitá skutečnost, která může způsobit nepříjemná překvapení. Zjednodušeně řečeno: pokud si sjednáme pojištění na novou hodnotu, pojišťovna proplatí za zničenou (poškozenou) věc tolik, aby bylo možné si ji pořídit znovu, tak aby měla stejné vlastnosti a stejné kvality, jaké měla před pojistnou událostí. Tedy aby mohla být nově zakoupena v aktuálních cenách na trhu. To znamená, že bude vyplaceno tolik, aby bylo možné nahradit spadlý dvoupatrový zděný rodinný dům stejným domem na stejném místě v současných cenách. Pokud máme sjednáno pojištění na časovou hodnotu, bere se v úvahu opotřebení pojištěné věci. Jako náhrada škody bude vyplacena časová („zbytková“) hodnota spadlého domu, kterou měl před pojistnou událostí a tato výplata již nemusí stačit na to, aby z ní byl znovu postaven dům nový. Pojištění na novou hodnotu je dražší, ale kvalitnější.

Pojištěná rizika

Pokud nemáme ve smlouvě sjednáno pojištění určitého rizika (třeba riziko povodně, záplavy, nebo požáru), nelze čekat, že za škodu způsobenou jeho působením obdržíme náhradu. Také je třeba dát si pozor na definici rizika v pojistných podmínkách, ne každá povodeň je totiž automaticky pojištěna, může být ohraničena její síla. Některá rizika v základním pojištění vůbec nejsou zahrnuta, musí se připojistit za zvýšené pojistné. Stanoven bývá horní limit plnění: například riziko je pojištěno do 10% sjednané pojistné částky, maximálně však na 500 000 Kč.

To je tedy několik příkladů, se kterými se můžete setkat při výplatě odškodnění a které by mohly být zdrojem vaší nespokojenosti s výší vyplaceného odškodnění. V těchto případech je však pravda na straně pojistitele. A na toto všechno je dobré myslet také při sjednávání nového majetkového pojištění. Protože prodejce pojištění může zapomenout na toto vše svého nového klienta upozornit, nebo na tom ani nemusí mít zájem.

 

Jaké máte zkušenosti se sjednáváním pojistné smlouvy, dostalo se vám náležitého vysvětlení? Zkoumali jste sami podrobně pojistné podmínky? Jak jste byli spokojeni s prací likvidátora a s výší vyplaceného odškodnění?