Ve zprávě se píše, že normálně pracující člověk, který vydělává v průměru 15 tisíc korun měsíčně (a těch je většina), obdrží starobní důchod vypočtený z této částky. Naproti tomu ten, kdo celý život nepracoval, žil jenom z různých sociálních dávek a do státního systému nevložil ani korunu, obdrží starobní penzi vypočítanou z průměrného platu v ČR, a to je 24 000 korun měsíčně... A jak je to doopravdy?
Starobní důchod
Lidé, kteří nikdy nepracovali, nemají nárok na starobní důchod. Podmínkou je totiž kromě dosažení důchodového věku vždy i získání potřebné doby pojištění. Platí, že výše starobního důchodu závisí na délce pojištění a příjmech, které měl člověk v takzvaném rozhodném období před přiznáním penze. Nesplní-li podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod (starobní, invalidní či pozůstalostní), nemůže mu jej ČSSZ přiznat.
Nepřehlédněte |
Nesplnění zákonných podmínek nelze prominout. Při výpočtu není nikdo zvýhodňován ani znevýhodňován na základě národnosti. Pro všechny klienty českého důchodového systému platí stejná pravidla.
Invalidní důchod
Také pro nárok na výplatu invalidního důchodu je podle zákona o důchodovém pojištění nutné splnit podmínku potřebné doby pojištění: u lidí starších 28 let pět let pojištění a zjišťuje se z posledních deseti let před vznikem invalidity; u starších 38 let 10 let pojištění a zjišťuje se z posledního dvacetiletí před vznikem invalidity. U mladších lidí je potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod kratší. Podmínka se nevyžaduje pouze v případě, jestliže invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Pozůstalostní důchody
I zde je nutné splnit zákonem stanovené požadavky – ten, kdo zemřel, musel před smrtí pobírat starobní nebo invalidní důchod nebo musel ke dni úmrtí splňovat podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní či starobní penzi. Když k úmrtí dojde následkem pracovního úrazu, tyto předpoklady nemusejí být splněny.
Mimořádná situace
Člověk může mít nárok na důchod, i když nikdy nepracoval, v mimořádných případech – takzvaný "invalidní důchod z mládí". Získá ho ten, kdo dosáhne alespoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní ve třetím (nejvyšším) stupni, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. Důchod může být přiznán jen tomu, jehož pracovní schopnost je snížena o více než 70 procent a tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vznikl již v mládí. Invaliditu (pokles pracovní schopnosti) posuzuje posudkový lékař ČSSZ.
Kdo pracoval jen krátce
I když někdo pracoval pouze chvíli, může potřebnou dobu pojištění získat zápočtem takzvaných náhradních dob pojištění. Těmi jsou například evidence u úřadu práce, doba studia po 18. roce věku, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba osobní péče o dítě do čtyř let věku nebo o osobu závislou na pomoci jiného člověka a podobně. Do potřebné doby pojištění pro nárok na starobní nebo invalidní důchod se započítávají v zákonem stanoveném rozsahu, i když jde o doby, za které nebylo placeno sociální pojištění.
Podmínkou zápočtu náhradní doby je, že člověk získal aspoň jeden rok doby pojištění. Ten nemusí být nepřetržitý, lze ho získat v kterémkoliv období před přiznáním důchodu.
Výše důchodu se poté vypočítá ze skutečně dosažených příjmů, zohlední se také takzvané vyloučené doby. Pokud člověk v rozhodném období příjmy nemá (nebo jsou velmi nízké), může být důchod přiznán v takzvané minimální výši stanovené zákonem. Minimální procentní výměra důchodu je 770 korun, základní výměra v roce 2014 činí 2 340 korun. Minimální výše důchodu přiznaného v roce 2014 je tedy 3 110 korun.
