Minulý pátek zveřejnil americký Úřad pro pracovní statistiku velmi očekávaná ekonomická data z trhu práce. Podle těch se v listopadu v USA snižovala zaměstnanost v nezemědělských sektorech o 11 tisíc pracovních míst. To byl nejlepší výsledek od ledna loňského roku, kdy v USA poprvé po dlouhých letech začala, jako předzvěst blížící se krize, klesat opět zaměstnanost.
Listopadové výsledky byly o to příjemnějším překvapením, že většinový konsenzus na trhu počítal s podstatně větším snížením zaměstnanosti, a to o více než 110 tisíc pracovních míst. Překvapivě dobře si vedla také listopadová míra nezaměstnanosti. Ta jen měsíc poté, co vystoupala přes desetiprocentní hranici na 10,2 procent, klesla proti očekávání o dvě desetiny procenta na rovných 10 procent.
Na lepších výsledcích se největší měrou podílel především sektor služeb, ve kterém je zaměstnáno na 85 procent ze všech pracujících. Ten v listopadu překvapivě vytvořil 58 tisíc pracovních míst a podstatně tak kompenzoval propad zaměstnanosti o 69 tisíc míst ve stavebnictví a výrobním sektoru. Co více, výrazného růstu se dočkal také průměrný počet odpracovaných hodin, který jen ve výrobním sektoru rostl ze 40,1 hodin na 40,4 hodin.
Jak vyplývá z pátečních výsledků, situace na těžce zasaženém trhu práce se nadále stabilizuje, což přiválo čerstvý vítr do plachet obchodníkům na finančních trzích, kteří ihned po zveřejnění reportu začali ve velkém opět nakupovat akcie.
Časy, kdy americká ekonomika meziměsíčně ztrácela více než 600 tisíc pracovních míst, jsou tedy minulostí. Spojené státy se však do budoucna budou muset vypořádat s ještě jedním problémem, a to s více než 15milionovou armádou nezaměstnaných.
Přestože americká ekonomika ve třetím čtvrtletí dokázala konečně růst, jedná se doposud stále o oživení bez tvorby nových pracovních míst. Samotné oživení přitom bylo v minulých měsících taženo téměř výhradně zvýšenými vládními výdaji, které pomohly firmám rychle vyprázdnit sklady a opět zahájit výrobu.
Ještě daleko větší podpůrný efekt měla navíc agresivní měnová politika americké centrální banky, která byla hlavní příčinou stabilizace na trhu s bydlením a zklidnění napětí v bankovním sektoru, kterému hrozil ještě před několika měsíci akutní kolaps. Již v příštím roce ale efekt těchto stimulačních opatření vymizí, což může řadu firem a domácností dostat opět do problémů.
Šance na to, že by měl počet nezaměstnaných v příštím roce začít výrazněji klesat, je proto stále velmi nízká, což očekává i americká centrální banka, která počítá s nezaměstnaností koncem příštího roku jen těsně pod hranicí 10 procent.
I když se počty nezaměstnaných do dalších měsíců pravděpodobně stabilizují kolem hranice 15 milionů, velkým problémem do budoucna stále zůstávají příjemci podpory v nezaměstnanosti. Ti po šesti měsících ztrácejí nárok na dávky, které byly častokrát jediným zdrojem jejich příjmu.
Zatímco v polovině roku sahal počet příjemců dávek k necelým 7 milionům, v posledním listopadovém týdnu se propadnul na 5,5 milionu a velmi pravděpodobně bude klesat i nadále. Doznívající efekt stimulace ekonomiky ze strany vlády a centrální banky, společně s velmi slabou spotřebitelskou poptávkou, proto může na ekonomiku Spojených států již v příštím roce opět velmi tvrdě dolehnout.
