Objem majetku ve fondech se loni meziročně zvýšil pouze o pět procent, zatímco v předchozím roce to bylo obrovských 55 procent. Opadává zájem o investice do fondů?
Ne, výsledek loňského roku není žádné zklamání, i když se celkově majetek fondů zvýšil jen o šest miliard korun. Důležité totiž je, že zájem drobných investorů o investice rostl. Objem nových peněz, které do fondů přitekly, byl loni 75 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo kolem 68 miliard.
Výsledný celkový nižší růst objemu majetku je dán dvěma jednorázovými vlivy. Pokračovalo otevírání fondů, které s sebou vždy nese odliv investorů. Většinou jde o velké instituce a firmy, které si hned po otevření své peníze vyberou. Druhou věcí byla změna režimu daně z přidané hodnoty pro podniky, která pro ně znamenala ztrátu určité výhody při nákupu podílových listů. Firmy si tak kvůli tomu v posledním čtvrtletí stáhly z fondů 10 až 15 miliard korun. Letos žádné takové vlivy neočekáváme, takže přírůstek majetku ve fondech bude určitě dobrý.
Začátek letošního roku zatím fondům, především akciovým, přeje. Mění se nějak výrazně zájem lidí co do typů fondů?
Loni i letos je veliký zájem o zajištěné fondy, jejichž princip je v tom, že se investor nemusí obávat o své peníze. Pokračuje i silný příliv do akciových fondů, které loni dosáhly vysokých výnosů. Ve středoevropském regionu, a to včetně Česka, nebylo výjimkou zhodnocení investic v akciových fondech o třicet procent. Nyní tak dochází hlavně k přesunům z fondů peněžního trhu do akciových, které však i přesto zůstávají stále v menšině. A je to pochopitelné, protože investice do akcií by měla mít určitou mez, vždy to bude riskantní investice.
To ukázaly minulé roky, kdy se dramaticky propadly světové burzy a akcie včetně fondů se výrazně znehodnotily. Dohnal loňský růst akcií tyto dřívější ztráty?
Některé akciové fondy ještě nedosáhly své původní hladiny, ale hodně se tomu již blíží. Je to spíše otázka času, protože výhled na akcie přetrvává jako pozitivní. Ale na těch třicet procent by si investoři měli dát pozor, aby je nebrali jako standardní výnos každý rok.
Běžného drobného investora chci upozornit, aby se zamyslel, zda třeba smíšený fond s loňským zhodnocením kolem pěti až devíti procent není vhodnější než akciový, byť neukazuje tak atraktivní čísla.
Jak si vybrat ten pravý fond pro vás? Čtěte ZDE.
O které fondy je naopak nejmenší zájem?
Zájem opadl hlavně o dluhopisové fondy, což je dáno tím, že jsme se dostali na dno úrokových sazeb. Ještě před rokem jsme přitom byli zvyklí, že nebyly výjimkou výnosy kolem deseti procent, ale dnes se blížíme úrovni spíše dvou procent.
Co se dá vlastně na miniaturním českém trhu akcií kupovat?
Fond, který by se specializoval čistě na český trh, v podstatě neexistuje, protože na to je tento trh velmi malý a nestačí na rozložení rizika. Většinou jdou tedy investice fondů do zahraničních akcií, ať už evropských nebo globálních, velmi zajímavá je teď i Asie, konkrétně Japonsko. Řada fondů se zaměřuje právě na země vstupující do EU, jejichž trhy jsou teď atraktivní.
Změní se nějak významně nabídka fondů po květnovém vstupu Česka do EU?
Nemyslím si, že dojde k nějaké radikální změně, ale nabídka fondů se určitě rozšíří. Se vstupem do EU vznikne takzvaný evropský pas, což je licence pro všechny evropské fondy působit bez jakýchkoliv dalších schvalovacích procedur ve všech zemích EU. Nebude to však nijak masové, protože už nyní je vstup na náš trh poměrně jednoduchý.
Fondy mají od letoška sníženou daň z příjmů, a to z 15 na pět procent. Pocítí nižší zdanění fondů na svých výnosech i jednotliví investoři?
Ano, každý, kdo si koupí podílový list, bude mít výnos o deset procent vyšší než by měl bez tohoto snížení loni, protože fond těch deset procent ušetří na dani.
Přesto zůstává konkurence lucemburských či irských fondů, které mají daně nulové. Nechystají se do těchto zemí přesídlit i české fondy?
Snížení daně z příjmů na pět procent je i v evropském kontextu nízká hladina a musím říct, že fondy tak dostávají dobrý prostor, aby byly konkurenceschopné. Také výnos z cenného papíru má u nás po šesti měsících od koupě nulové zdanění, což není běžné všude v Evropě. Samozřejmě, že fondy, které nemají žádnou daň z příjmu, na evropském trhu dominují, ale na druhé straně, mají zase daň z majetku. Sice je to podstatně méně než procento, ale určitá daň to je. Efektivně je tedy pro našeho investora rozdíl, o co přijde, minimální. Takže v současné době pro české fondy není důvod odcházet jinam.
Existuje na tuzemském trhu pro fondy ještě prostor pro získání masivnější části úspor obyvatel, nebo se již blíží vrcholu?
 |
Specialita na startu fondů do nového roku. Více ZDE. |
Investiční fondy se podle zákona měly do konce roku povinně otevřít. Jejich přeměnu přitom provázely značné potíže kvůli žalobám v podstatě jednoho drobného investora. Kolik fondů se nestihlo otevřít?
Tato kapitola je už v podstatě uzavřena. Otevřít zbývá už jen jediný fond, který se ještě potýká se soudní žalobou. Všechny ostatní včetně těch, na jejichž otevření byly podány žaloby, jsou už otevřeny. V novele zákona o kolektivním investování je úprava, která ten právní problém, o nějž se žaloby opíraly, odstraňuje.
