Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nové bankovní trendy: Nespoříme, úvěrujeme

aktualizováno 
Jsou Češi zadlužení více než obyvatelé jiných zemí regionu? Na co si půjčují a za co jsou své úspory ochotni nejvíce utrácet? Umí užívat moderních technologií a jaké formy obsluhy svých účtů preferují?
Peníze, karty, dolary - (c) profimedia.cz/corbis

Peníze, karty, dolary - (c) profimedia.cz/corbis - Peníze - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jsme součástí Evropy

Oblast střední a východní Evropy je přitažlivým regionem pro různé národní či nadnárodní finanční skupiny a instituce. Jedná se o poměrně rychle rozvíjející se trhy s velkým potenciálem růstu, a tak není divu, že zájem o investice a podnikání v této oblasti je mimořádně silným lákadlem. Trhy střední a východní Evropy vábí oprávněně, vždyť zde žije přibližně 440 milionů obyvatel, potažmo klientů využívajících bankovních služeb a produktů.

Češi spoří nejvíce

Češi spolu se Slováky patří v regionu střední a východní Evropy mezi nejspořivější národy. Jakýkoliv druh vkladu (bez ohledu na jeho výši) má celých 56 % populace ČR starší patnácti let. Přes přetrvávající odliv úspor a zvyšující se podíl poptávky po úvěrech si udržují stále první pozici v regionu. Pokles úspor se projevil poměrně razantně a v relativně krátkém čase. Zatímco ještě na konci roku 2001 mělo vklady 62 % Čechů, na konci roku 2005 pak jen 56 %. Výrazný pokles úspor zaznamenalo rovněž Slovensko (z 67 % na 56 %) či Chorvatsko, kde byl pokles nejsilnější v regionu, a to z 38 % v roce 2001 na 26 % ke konci roku 2005.

Bankovní produkty a služby – jak je využíváme

Počet majitelů bankovních účtů v regionu střední a východní Evropy stabilně roste, nicméně  některé země v porovnání např. s Rakouskem (sice geograficky středoevropskou zemí, nicméně z pohledu využívání bankovních služeb považovanou zde za zemi západoevropskou), dosahují extrémně odlišných hodnot. V Rakousku má účet v bance 93 % populace, zatímco např. v Rumunsku, Bulharsku, Bosně a Hercegovině se počet pohybuje pouze kolem 35 %. V České republice bankovní účet využívá 68 % populace a vývoj této hodnoty zůstává i nadále poměrně stabilní, resp. mírně pozitivní. V roce 2001 mělo bankovní konto 64 % Čechů, na konci r. 2005 pak již zmíněných 68 %.

Ve využívání služeb bankovnictví s přístupem k účtu na dálku, ať už se jedná o využívání platebních karet, či telefonického a internetového bankovnictví, patří Čechům pomyslná 4. – 5. příčka mezi zeměmi sledovaného regionu střední a východní Evropy. Tyto bankovní služby mají bezprostřední souvislost s počtem a vývojem počtu bankovních účtů, na nichž jsou přímo závislé. To lze dokumentovat např. počtem využívaných platebních karet v ČR, kde bankovní  karty používá 64 % populace, elektronické bankovnictví pak 8 %.

Jak se zadlužujeme

Zájem o osobní hotovostní půjčky ve střední a východní Evropě roste vysokým tempem. Kromě klasických typů osobních půjček se významně využívají  kontokorenty, tedy úvěry sloužící k překlenutí momentální krátkodobé finanční tísně. Jejich obliba nabývá mimořádných rozměrů především ve Slovinsku, kde kontokorentů využívá 51 % populace, či Chorvatsku, kde tak činí 46 % populace. V České republice tento druh krátkodobých úvěrů  používá pouze 10 % populace ovšem i touto hodnou se řadí na čtvrtou příčku regionu.
Osobní půjčku mělo ke konci roku 2005 celých 9 % Čechů, což oproti roku 2001 činí nárůst 4 %. Spotřebitelské úvěry či hypoteční úvěry patří v ČR k méně oblíbeným bankovním produktům v porovnání s dalšími zeměmi regionu, ovšem i v zde je růst zřetelný.

Na co využíváme svých úspor či půjček

Země střední a východní Evropy lze rozdělit podle toho, zda jejich obyvatelé raději spoří, či žijí tzv. na dluh. V tomto rozdělení se odráží i způsob financování budoucích investic. A jaké investice to vlastně  jsou? Především v České republice, ale také na Slovensku, ve Slovinsku a částečně rovněž v Maďarsku využívají lidé svých úspor k financování především dovolených a zdravotní péče. Naopak u investic větších – např. pořízení osobního automobilu, zařízení bytu domácími spotřebiči už je možné spatřit příklon k financování úvěrem. Např. pořízení automobilu v Čechách hodlá financovat vlastními úsporami 40 % obyvatel, úvěrem již 54 %.

Výhled do budoucnosti

Nejen v České republice, nýbrž i v dalších zemích sledovaného regionu střední a východní Evropy je cítit znatelný posun od spoření k životu na dluh. Není divu, vždyť ve všech sdělovacích prostředcích jsme vybízeni k tomu, abychom využili nabídek finančních institucí či splátkových společností a za výhodných podmínek si pořídili ihned to, na co bychom jinak museli dlouhou dobu šetřit. Graf vývoje úvěrů a vkladů zemí střední a východní Evropy najdete zde.

I nadále roste počet majitelů bankovních účtů a ruku v ruce s tímto vývojem dochází k posilování využívání služeb tzv. přímého bankovnictví. V současnosti je v celosvětovém průměru 18 % veškerých bankovních služeb poskytováno prostřednictvím internetu a 9 % přes telefon. Odhadováno je, že tento podíl i nadále poroste a kolem roku 2010 dosáhne hranice 28 % transakcí realizovaných prostřednictvím internetu a 12 % prostřednictvím telefonu. Češi však hranici celosvětového průměru překonávají už dnes a vývoj v ČR bude i nadále touto cestou  kráčet.

Otázkou zůstává, zda směr, kterým se nyní ubíráme, je tím správným. Rychlý vývoj oblasti informačních technologií vstupuje do našich životů, ať si to uvědomujeme, či nikoliv. Učíme se je využívat ve svůj prospěch, ale možná se vytrácí část něčeho, co u vzdáleného přístupu k účtu možná chybí – vytrácí se přímý kontakt s lidmi.

Bezpochyby se v budoucnosti neobejdeme bez nových technologií a bez úvěrů či jiných bankovních služeb, musíme jich však užívat s rozvahou a vždy dobře zvážit nejen finanční možnosti své, nýbrž i své rodiny.

 

Šetříte a pak utrácíte nebo se raději zadlužíte a pak teprve šetříte? Těšíme se na vaše reakce.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Bitcoin: Analytici se předhánějí, kdo dá vyšší cíl. Zatím vede 50 500 USD do r. ...
Bitcoin: Analytici se předhánějí, kdo dá vyšší cíl. Zatím vede 50 500 USD do r. ...

Bitcoinu se od jeho rozštěpení opravdu daří a překonává jednu metu za druhou, když dosáhl v minulém týdnu rekordních 4 ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.