Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od ledna nová pravidla: kdo platí v nájemních bytech opravy

aktualizováno 
Alena bydlí v nájmu a porouchala se jí lednička, nájemníkovi Karlovi zase dosloužil bojler. Oba zaplatili za opravu, oba si ale myslí, že platit by to měl pronajímatel. Jak to tedy vlastně je a kdo co platí?

Jak mají nájemníci v daných případech postupovat? Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nové nařízení vlády tyto problémy řeší, ale protože platí teprve dva měsíce, řada nájemníků i pronajímatelů v tom nemá zatím jasno.

Příkladem je paní Alena z Ostravy. Před necelým rokem se přestěhovala do pronájmu. Kromě vlastního nábytku si do nového bytu vezla i zánovní lednici a pračku. Na místě ale zjistila, že lednice i pračka už v bytě jsou. Lednice byla součástí kuchyňské linky a pračka byla majitelem zakoupená tak, aby se do miniaturní koupelny vešla.

Nepřehlédněte

„Bylo mi jasné, že kdybych tam dala svou pračku, neotevřela bych dveře. S lednicí to bylo podobné,“ vysvětluje čtyřiasedmdesátiletá žena, která navíc nechtěla dělat ochotnému nájemci problémy. Svou lednici i pračku tedy věnovala vnukům.

Už když podepisovala nájemní smlouvu, dožadovala se, aby v ní bylo i to, že oba elektrospotřebiče jsou součástí bytu a že za případnou poruchu neodpovídá. „Zvláště lednice už byla staršího data a mě tehdy napadlo, že mi asi dlouho sloužit nebude,“ vypráví žena a dodává, že jí majitel tehdy řekl, že to nebude problém a vyřeší se to, až taková situace nastane.

To, čeho se paní Alena obávala, se nedávno stalo. Lednice přestala mrazit a ona musela zavolat opraváře, kterému zaplatila za výměnu součástky 1 320 korun. „Myslím si, že vzhledem ke stáří lednice by měl opravu zaplatit pronajímatel,“ míní Alena a čeká, jak to dopadne.

Bojler nefunguje, majitel bytu nechce za opravu zaplatit

Podobný je i případ pětašedesátiletého Karla z Brna. V pronájmu žije už pět let a koncem letošního ledna se mu porouchal bojler, který slouží v koupelně pro ohřev vody na sprchování a koupání. Pan Karel si platí za byt v nájmu pět tisíc korun měsíčně, za energie, tedy i za teplou vodu, další dva tisíce.

„Bojler prostě přestal fungovat, proto jsem to nahlásil majiteli bytu. Ten ale tvrdí, že kotel musím nechat opravit na vlastní náklady já, protože ho používám,“ vysvětluje důchodce a má za to, že ohřev vody si už platí v nájemném, a tudíž by ho měl nechat opravit nájemce.

Rozhodují vyjmenované a nevyjmenované opravy

Jak mají nájemníci v daných případech postupovat? Podle pražského advokáta Romana Moussawiho nové nařízení výslovně říká, že nájemce provádí a hradí pouze drobné opravy, které souvisejí s užíváním bytu.

Nové nařízení

Vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu ošetřuje Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. S účinností od 1. ledna 2016.

„Problém byl, že před účinností nařízení nebylo nikde uvedeno, co to ta drobná oprava vlastně je. Mohlo se jen odkazovat na zrušené neplatné dřívější nařízení. Po dvou letech ́mlčení zákonodárců ́ konečně vstoupilo od 1. ledna letošního roku v účinnost nové nařízení vlády, které jasně stanoví, co je drobná oprava, kterou hradí nájemce,“ vysvětluje advokát s tím, že opravy jsou nově rozděleny do dvou skupin.

Pro výpočet je důležitá velikost bytu

V první skupině jsou výslovně „vyjmenované“ opravy a patří sem například opravy podlahových krytin, prahů, oken, dveří, zásuvek, jističů, zvonků, měřidel, sprch, ohřívačů vody či kamen.

Drobné opravy podle věcného vymezení

  • opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu, opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů atd.
  • výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku atd.
  • opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní
  • opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur atd.
    zdroj: Nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu (č. 308/2015 Sb.)

„O nich nařízení v podstatě stanoví jen to, že celkové náklady všech oprav, tedy i těch, které v nařízení vyjmenované nejsou, nesmí ročně přesáhnout určitý finanční limit. Ten je pro každý byt různý, záleží na jeho velikosti,“ vysvětluje Moussawi a dodává, že výpočet je jednoduchý.

„Počet čtverečních metrů vynásobíme stem. V praxi to znamená, že v bytě, který má například padesát metrů čtverečních, nesmí částka, kterou nájemce zaplatí ročně za opravy, přesáhnout pět tisíc korun. U bytu velkého osmdesát metrů čtverečních je limitní částka osm tisíc korun,“ uvádí příklady.

Nevyjmenované opravy platí nájemce jen do tisícovky

Do druhé skupiny patří všechny ve vládním nařízení nevyjmenované opravy bytu a jeho vybavení. „Pokud se něco z toho porouchá, zaplatí opravu nájemce, ale jen v případě, že ta nepřesáhne částku jednoho tisíce korun. Do ceny se nezapočítávají náklady na dopravu,“ dodává Moussawi. „To kdyby nějakého nájemce napadlo přivézt chybějící šroubek třeba z Německa,“ upozorňuje na možné fígle pronajímatelů.

Roční limit nákladů

  • Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy.
  • Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostor, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.

Paní Alena opravu lednice platit nebude

Kdo tedy zaplatí opravu lednice, kterou používá Alena? „V tomto případě se nejedná o „vyjmenovanou“ opravu, a protože paní Alena zaplatila více než tisíc korun, platí ji pronajímatel. Pokud by lednička paní Aleny potřebovala opravit dvě věci, aby fungovala, a jedna oprava by stála pět set korun a druhá pět set jedna korunu, obě částky se sečtou, a protože je to víc než jeden tisíc korun, zaplatí to i v takovém případě pronajímatel,“ zdůrazňuje advokát.

Z vlastních zkušeností ví, že mnozí pronajímatelé bývají v těchto věcech pěkně vykutálení. „Přehodí tak povinnost na nájemce s tím, že jde o drobnou opravu,“ vysvětluje Moussawi.

Pan Karel za opravu bojleru zaplatí

Pan Karel má naopak smůlu, protože bojler spadá do skupiny „vyjmenovaných“ oprav, jedná se totiž o ohřívač vody. „Opravu by měl tedy zaplatit sám, ale jen pokud částka nepřesáhne již zmíněnou maximální částku odvozenou od plochy jeho bytu, anebo pokud už jinými drobnými opravami (počítají se všechny, i ty nevyjmenované) za kalendářní rok této částky nedosáhl,“ vysvětluje advokát.

Další možnost je, že se nájemce a pronajímatel ve smlouvě předem dohodnou, kdo co bude platit. „Pokud se lidé stěhují do už vybaveného bytu, například ledničkou a pračkou, měli by při podpisu smlouvy trvat na tom, že případné opravy těchto elektrospotřebičů zaplatí pronajímatel sám,“ doporučuje Moussawi.

Autor: pro iDNES.cz




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že půjčku můžete vyřídit kompletně on-line?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.