Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kauce půl milionu a konec práce přes více agentur. Novinka budí emoce

  • 13
Pro někoho pohroma, pro jiné rozumné řešení. Novela zákona o zaměstnanosti vyvolává rozporuplné názory. Významně totiž mění fungování agentur práce. Je to dobře, nebo špatně?

Kauce ve výši půl milionu korun, zákaz práce pro více agentur a povinnost zaměstnat odpovědného zástupce. To jsou tři zásadní body novely, které vyvolávají bouřlivé diskuse mezi personalisty. Někteří mluví o likvidaci zvláště malých regionálních agentur, jiní jsou přesvědčeni, že to vyčistí trh od podvodníků.

Investovat se dá i s 200 kč měsíčně

Nejdiskutovanější je nově zavedená povinnost složit kauci ve výši 500 tisíc korun. „Stávající agentury by měly tuto kauci složit do 3 měsíců od nabytí účinnosti novely. Kauce má být prostředkem k zajištění finanční způsobilosti agentur a především pak k zamezení vzniku účelově založených agentur,“ vysvětluje znění zákona advokát Petr Glogar z advokátní kanceláře PwC Legal.

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka ale zavedení kauce nejenže nevyřeší problém nelegálních pseudoagentur působících v šedé zóně, ale naopak podstatně znevýhodní menší firmy a způsobí jejich zánik.

“Kauci mají navíc do tří měsíců zaplatit i stávající agentury práce, nikoli jen nově vstupující na trh. Jedná se o nepřípustné retroaktivní působení zákona. Všechny agentury mají v současnosti povolení na dobu maximálně tří let a doběh této lhůty by tedy rozhodně neměl být vázán na složení kauce,“ míní Karel Havlíček.

Nesouhlasí s ním ale Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. „Zaměstnávat velké počty lidí pro jiné firmy znamená pro agenturu obrovskou zodpovědnost. Domnívám se tedy, že takovouto činností by se měly zabývat pouze společnosti s dostatečným finančním zázemím, které poskytnou agenturním zaměstnancům maximální garanci, že nepřijdou o své výplaty. Nebála bych se to připodobnit k bankovnictví, kde jsou rovněž na provozovatele služeb kladeny ze strany státu vysoké nároky na odborné a finanční zázemí,“ říká Jaroslava Rezlerová.

U jedné firmy pouze přes jednu agenturu

Novela také omezuje práci u několika agentur zároveň. Podle advokáta Petra Glogara totiž v praxi dochází k tomu, že zaměstnanec má smlouvu u více agentur práce, které ho přidělují ke stejnému uživateli, tedy firmě. Jeho odměna je v rámci takzvaného zaměstnání malého rozsahu nižší než 2 500 korun. Z této částky se neodvádí zákonné pojištění, a tak může docházet k ochuzování veřejných rozpočtů.

Na to namítá Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, že jde o kriminalizaci doposud běžného chování agenturních zaměstnanců, kteří přecházejí mezi agenturami práce v průběhu měsíce. „Třeba mladík z Brna, studující v Praze, který si našel brigádu u jednoho obchodního řetězce, a to přes týden v metropoli a o víkendu doma, pokaždé přes jinou agenturu, bude mít už smůlu. Do zákona toto navrhly velké nadnárodní agentury práce a netají se s tím. Tak se totiž potírá konkurence,“ tvrdí Radovan Burkovič.

Jaroslava Rezlerová to odmítá. „Návrh omezení pracovat v jednom měsíci u více agentur se týká pouze práce u jednoho uživatele, tedy firmy. Takže zmiňované brigádníky nijak neomezuje a naopak je chrání. Tato regulace je výsledkem chování podvodníků, kteří si zřídili několik agentur a soustavným přesouváním pracovníků mezi jednotlivými s.r.o. se vyhýbají odvodům sociálního a zdravotního pojištění,“ říká personalistka.

S jejím názorem souhlasí také Ondřej Wysoglad, ředitel personální společnosti Adecco ČR. „Věřím tomu, že veškeré kroky a úpravy v legislativě vyřeší mimo jiné i problém takzvaných seskupených agentur, kdy jedna větší agentura pod sebou shromažďuje další, což se děje především v severomoravském regionu. Tyto agentury zaměstnávají své pracovníky na dohodu o pracovní činnosti, přestože u nich pracují celý rok v řádu několika tisíc hodin. Díky propojenosti agentur může zaměstnanec každý měsíc pracovat pod záštitou jiné spřátelené agentury, čímž se jednotlivé subjekty vyhýbají zákonným povinnostem odvádět za pracovníky sociální dávky a daně,“ dodává Ondřej Wysoglad.

Odpovědný zástupce musí mít pracovní smlouvu

Upravený zákon zakotvuje též povinnost, aby odpovědný zástupce působící u agentury práce byl u této agentury zaměstnán. „Musí uzavřít s odpovědným zástupcem pracovní poměr, a to v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vztah mezi odpovědným zástupcem a agenturou práce má být tedy založen pracovní smlouvou a ne dohodou,“ vysvětluje advokát Petr Glogar.

Podle Radovana Burkoviče jde ale opět o komplikaci. „Znám řadu malých agentur o pár lidech, kde odpovědného zástupce dělá rodinný příslušník, který tak vypomáhá a má jiné zaměstnání. Může se stát, že jeho zaměstnavatel nebude s jeho dalším úvazkem souhlasit. Navíc to bude znamenat pro malé agentury desítky tisíc korun navíc,“ míní Radovan Burkovič.

Zmiňuje ještě další finanční zátěž, a to desetinásobně dražší poplatky za tříleté povolení činnosti. Toto povolení je v současnosti vydáváno na tři roky za 5 tisíc korun. Po uplynutí tříleté lhůty se platí znovu. Nyní je požadován jednorázový poplatek 50 tisíc korun bez časového omezení. Vztahuje se na všechny druhy povolení, tedy i na zaměstnávání cizinců a vývoz českých zaměstnanců do zahraničí. Přitom velká část agentur se zaměstnáváním cizinců ani českých občanů v zahraničí vůbec nezabývá, a toto povolení tedy nepotřebuje.

Ochrana zaměstnanců nebo zvýhodnění nadnárodních firem?

Senát novelu schválil včera a nyní už zbývá jen podpis prezidenta. „Z obsahu novely je patrné pokusit se chránit zaměstnance jakožto závislou, slabší stranu pracovněprávních vztahů a eliminovat možné obcházení předpisů upravující odvody za zaměstnance. Nově zavedená kauce však může vyvolávat rozpory, zda je tímto přístupem možné měnit zavedená pravidla hry,“ míní advokát Petr Glogar.

Karel Havlíček k novince dodává: „Jedná se požadavky, jejichž splnění přímo ohrožuje existenci stovek legálních a poctivých agentur práce a ve svém důsledku zvýhodní velké nadnárodní firmy. A bohužel způsobí i masivní nárůst nelegálního pracovního trhu.“

Novela dopadne na všech více než dvanáct set českých agentur práce, které mají povolení k dočasnému přidělování zaměstnanců. Nejvíce agenturních zaměstnanců, kterých je v republice zhruba půl milionu, je přitom možné najít v automobilovém průmyslu a ve stavebnictví.