Téměř jednu a půl miliardy korun vyčlenil stát na pokračování dotačního programu Zelená úsporám, jehož pomocí přispívá lidem na zateplování rodinných domů. Peníze mohou získat všichni, kdo se do příslušné operace pustí po prvním lednu roku 2013. Musí však počítat s tím, že si na dotaci hned tak nesáhnou. Program nazvaný nová Zelená úsporám totiž počítá s příjmem žádostí až v srpnu. Přesná pravidla ministerstvo životního prostředí vyhlásí v březnu. Na svých účtech by lidé peníze mohli mít na podzim.
Výše podpory nebude tak vysoká jako v původním, tři roky starém programu, kdy lidé na zateplení dostávali v průměru dvě třetiny výše investovaných nákladů. Nyní mohou doufat v maximální podporu ve výši padesáti procent, pokud se jim podaří snížit náklady na vytápění o 60 procent.
Pokud se jim podaří srazit náklady alespoň o 40 procent, stát slibuje podporu na zateplení ve výši čtvrtiny nákladů. Na rozdíl od minulosti už nebude možné získat peníze pouze na výměnu topného systému za ekologičtější, tuto možnost budou mít jen lidé, kteří dům zároveň zateplí.
S finanční pomocí mohou počítat i ti, kdo si budou stavět nové úsporné domy. Kdo vybuduje standardní pasivní rodinný dům, může dostat 400 tisíc korun, kdo postaví dům s téměř nulovou spotřebou energie, tomu stát poskytne dotaci půl milionu korun. Celkem letos stát na program uvolnil 1,4 miliardy korun z prodeje emisních povolenek, většina z nich půjde na zateplování rodinných domů, necelou třetinu mohou získat i veřejné budovy.
Rozdíl jednoho procentního bodu může pro ty, kdo prodávají třeba byt, znamenat rozdíl desítek, či dokonce stovek tisíc korun. Daň z převodu se nově bude platit ve výši čtyř namísto dosavadních tří procent. U prodeje nemovitosti za dva miliony korun tak daň stoupne z 60 na 80 tisíc korun, u nemovitosti za deset milionů z 300 na 400 tisíc korun. Tyto peníze zatím platí prodávající, od roku 2014 ale povinnost pravděpodobně přejde na kupce. Je proto možné, že tato změna se projeví na cenách nemovitostí, s nimiž budou muset prodejci jít trochu níže.
Pokud jde o další daně spojené s bydlením, na některých místech se lidé dočkají dalšího zvýšení daně z nemovitosti, ale ve většině obcí se nijak měnit nebudou a výjimečně dokonce klesnou - čtěte Daň z nemovitosti se zvýší až čtyřnásobně.
Novou povinností majitelů novostaveb i starších domů určených k prodeji, ale i k pronájmu, či objektů po větší rekonstrukci je opatřit jim energetický průkaz náročnosti, označovaný též jako energetický štítek.
Ten zájemce o dům informuje o roční spotřebě energie v dané budově. Kupujícímu či nájemníkovi by měl prozradit, kolik v něm utratí za vytápění, chlazení, ohřev vody a osvětlení.
Mezi větší rekonstrukce, po kterých je též povinností štítek budově pořídit, se počítá třeba i zateplování a vůbec všechny opravy, při nichž se mění více než čtvrtina pláště budovy. Štítky nebudou muset mít chaty a chalupy určené k rodinné rekreaci.
Energetický průkaz pro rodinný dům stojí od tří tisíc korun výše, pro bytový dům začíná hranice na sedmi tisících korunách. Cenu však nestanovují žádné tabulky, je věcí dohody a záleží hodně na úplnosti podkladů dodaných zájemcem o štítek.
Potřebnou dokumentaci k průkazům energetické náročnosti zpracují energetičtí specialisté. Těch je v současnosti okolo 1 200. Jejich seznam je na stránkách ministerstva obchodu a průmyslu (seznam zde).
NepřehlédněteKdyž budete stavět, musíte počítat s poplatky za:
|
Kdo povinnost mít štítek nesplní, čelí hrozbě až stotisícové pokuty. Podle posledních informací z ministerstva průmyslu a obchodu nebudou úředníci při kontrole domů za chybějící štítek zpočátku pokuty dávat. "Co se týká prodejů a pronájmů, minimálně do prvního dubna bude ministerstvo a Státní energetický úřad postupovat benevolentně," potvrdil na tiskové konferenci Pavel Jirásek, vedoucí oddělení obnovitelných zdrojů ministerstva. Benevolence pravděpodobně pramení z toho, že ještě není k dispozici prováděcí vyhláška, která nové požadavky upřesňuje.
Problém může nastat v případě bytového domu, v němž je společenství vlastníků jednotek. A to tehdy, kdy třeba jen jediný z majitelů bude chtít byt prodat. V takovém případě musí společenství vlastníků nechat průkaz vypracovat. Zákon však nabízí majitelům bytu ještě jinou možnost. "Pokud vlastník jednotky na písemné vyžádání průkaz nedostane, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie za uplynulé tři roky. Kdo si je neschovává, může si je u energetické společnosti zpětně vyžádat," uvedl Roman Šubrt, soudní znalec a energetický specialista ze sdružení Energy Consulting.
U jednotlivých bytů nabízených k pronájmu bude nová povinnost platit od roku 2016. Počítá se s tím, že nakonec – do roku 2019 – budou mít štítky všechny budovy včetně starších.
S lednem 2013 skončí deregulace v posledních městech, kde ještě platila. Týká se to hlavně Prahy a krajských měst a dále obcí ve Středočeském kraji s více než deseti tisíci obyvatel. Lidé, kteří v nich žijí, se však nemusí obávat dramatického vzestupu činže, protože ty nevylétly ani tam, kde se s deregulací skončilo už dříve.
Dá se dokonce čekat, že průměrné nájemné spíše mírně klesne, jako se to už dříve stalo například v Ostravě. Ve většině velkých měst včetně Prahy totiž nabídka o něco převyšuje poptávku a to tlačí ceny nájmů dolů. Podobný vývoj očekávají odborníci například v Karlových Varech.
Přesto se dá předpokládat, že konec deregulace přinese i soudní spory, protože majitelé bytů nemohou nájemné zvyšovat, aniž to nájemník akceptuje. Budou se v tom případě muset obrátit na soud, aby určil nájemné v místě obvyklé. Ministerstvo spravedlnosti počítá až se sedmdesáti tisíci soudními přemi kvůli nájemnému.
