Všichni dědici v jedné třídě dostávají stejný díl majetku. Ilustrační snímek

Všichni dědici v jedné třídě dostávají stejný díl majetku. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Novinky v dědění ze zákona. Nově dědí strýcové, praneteře i pradědeček

  • 8
Pokud nemáte žádné jiné příbuzné, může po vás zdědit majetek sestřenice nebo bratranec. Nový občanský zákoník totiž rozšířil počet zákonných dědiců.

Pokud nemáte v úmyslu sepisovat závěť či dědickou smlouvu a přemýšlet, komu co odkážete, nevadí, můžete nechat majetek bez poslední vůle. Vaše pozůstalost se pak rozdělí podle zákonných nároků na dědictví. Dosavadní třídy dědiců (děti, manželé, rodiče, sourozenci, spolužijící, prarodiče) se od letošního ledna podle nové úpravy rozšiřují o další dvě.

Zákonný nárok na pozůstalost mají i praprarodiče nebo sestřenice a bratranci.

"Cílem je, aby majetek zůstal pokud možno v okruhu nejbližších, případně pak i vzdálenějších příbuzných," komentují změnu právníci. "Případy, kdy dědí prarodiče rodičů, budou velmi ojedinělé, ale vzhledem k prodlužující se délce života je možné, že například hromadná autonehoda nebo přírodní katastrofa může zasáhnout i několik generací najednou. Proč by se tedy neměli na dědictví účastnit i ti o tři generace výše, kteří jsou vlastně rodinní původci," vysvětluje novinku notář Václav Voda.

Kdo dostane kolik

Obecně platí, že všichni dědici ve stejné třídě dostanou stejný díl majetku. "Když například v první třídě dědí dvě děti a manžel, každý z dědiců dostane třetinu z pozůstalosti. V nové, páté třídě připadá polovina dědictví prarodičům zůstavitelova otce a druhá polovina prarodičům zůstavitelovy matky. V šesté třídě dědí opět všichni stejným dílem,“ vysvětluje systém spoluautorka nového zákoníku Dana Prudíková.

"Zákonná dědická posloupnost nastupuje nejen v případě, kdy zůstavitel o svém jmění pro případ své smrti nerozhodl vůbec, ale také pokud rozhodl pouze o jednotlivých věcech, což právě nový zákoník daleko lépe umožňuje," říká notář Václav Voda.

Jakmile tedy ze svého majetku odkážete jenom část (třeba auto) a zbytek (dům, zahradu, osobní věci) ponecháte bez bližšího rozdělení, přijdou na řadu zákonní dědici.

V případě, kdy nemohou dědit žádní z příbuzných vyjmenovaných v dědických třídách, připadá dědictví jako takzvaná odúmrť státu. Rozšířením dědických tříd se právě prostor pro propadnutí majetku státu zmenšuje.

Zapamatujte si Jaké jsou dědické třídy

Všichni dědici v jedné třídě dostávají stejný díl majetku.

  1. Děti a manžel
    I podle nového občanského zákoníku jsou první na řadě děti (ze všech vztahů) a současný manžel, a to všichni stejným dílem. Pokud nedědí některé z dětí zemřelého (například protože zemřelo), dědí místo něj jeho děti, vnuci či pravnuci.
  2. Manžel, rodiče, partneři
    Pokud nedědí potomci, přichází v druhé třídě na řadu manžel či manželka, rodiče a partneři, kteří žili se zemřelým poslední rok. Manžel musí dostat nejméně polovinu dědictví.
  3. Sourozenci a spolužijící
    Když nedědí manžel ani rodiče, přichází řada na sourozence a osoby žijící ve společné domácnosti. Místo sourozenců mohou dědit jejich děti, tedy neteře a synovci zůstavitele.
  4. Dědečkové a babičky
    Pokud nikdo z osob v předchozích třech třídách nedědí, přijdou na řadu prarodiče zemřelého, tedy dědečkové a babičky.
  5. Pradědečkové a prababičky nová třída
    Pokud nedědí ani babičky a dědečkové, mají nárok na dědictví prarodiče rodičů zemřelého, tedy pradědečkové a prababičky zemřelého. Oběma předkům pak náleží stejný díl dědictví, tedy každému polovina.
  6. Sestřenice a bratranci, strýcové a tety –  nová třída
    V poslední, šesté dědické třídě přicházejí na řadu i vnuci sourozenců zemřelého, tedy praneteře a prasynovci a děti prarodičů, tedy strýcové či tety zemřelého. Místo strýců a tet mohou dědit jejich děti – sestřenice a bratranci.