Prostředky investorů fondu budou směřovat jak do akcií zemí, které již vstoupily do EU, tak i do zemí, které součástí Evropské unie nejsou. Investoři tak mohou vydělávat na posilování akciových trhů v ČR, Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maltě, Maďarsku, Slovinsku, Kypru, Bulharsku, Rumunsku, Rusku, ale také v Albánii, Bosně a Hercegovině, Makedonii, Černé Hoře, Srbsku a jedenácti postsovětských republikách. Fond je veden v koruně, ale měnové riziko nezajišťuje.
Korunový fond se zaměřením na akcie střední a východní Evropy v nabídce domácích investičních společností samozřejmě není novinkou. Stačí zmínit například fondy ČPI Nových ekonomik (ten však do portfolia zahrnuje také regiony Asie a Latinské Ameriky, navíc zajišťuje měnové riziko) nebo ISČS Sporotrend. Fond ČSOB však má, na rozdíl od zmiňovaných konkurentů, větší váhu na trzích v regionech Pobaltí (15 %) a Balkán (25 %).
Státy regionu střední a východní Evropy se řadí do skupiny tzv. rozvíjejících se zemí, které se vyznačují vysokým potenciálem růstu. Očekává se v nich podobný vývoj, jaký jsme zaznamenali v uplynulých letech u nás, což platí nejen o ekonomikách jako celku, ale také o kapitálových trzích.
Na druhé straně však akciové trhy střední a východní Evropy nejsou regionem, který by byl vhodný pro každého investora. Zajímavé potenciální výnosy jsou vykoupeny vyšší volatilitou, zejména v obdobích výraznějších korekcí na světových trzích investoři z těchto regionů doslova panicky prchají a to se často výrazně odrazí na výnosech (v mnoha případech je problémem také nestabilní politická situace apod.). Fond by neměl tvořit základ akciové složky, ale je doporučován spíše jako doplněk portfolia dynamických investorů.
Pro konzervativní investory jsou tedy pro akciovou složku vhodnější vyspělé trhy západní Evropy nebo USA. Ty sice nedosahují takových výnosů, jejich výnosy však zažívají mnohem menší výkyvy a situace na trzích je stabilnější.
