Vypořádáním majetku manželů nesmí být dotčeno právo třetí osoby, třeba tak, že by se manželé domluvili, že jednomu připadne veškerý majetek, zatímco druhému všechny dluhy. Ilustrační snímek

Vypořádáním majetku manželů nesmí být dotčeno právo třetí osoby, třeba tak, že by se manželé domluvili, že jednomu připadne veškerý majetek, zatímco druhému všechny dluhy. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nový občanský zákoník řeší dělení majetku, když se manželé nedohodnou

  • 8
V dalším dílu o novém občanském zákoníku pokračujeme vysvětlením vypořádání majetku při rozvodu.

V minulých dílech jsme se zabývali novinkami ve společném jmění manželů, co se mění podle zákonajak si mohou manželé upravit majetek a jeho uspořádání smlouvou a jak je v novém zákoníku posílena ochrana třetích osob. 

Nepřehlédněte

Nový občanský zákoník

Současný občanský zákoník:

  • zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Nový občanský zákoník:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Dnes se dostáváme k tématu, jak si nový zákoník poradí s vypořádáním majetku manželů při rozvodu.

Když se budete rozvádět, společné jmění zanikne a dojde na dělení (právně vypořádání). Samozřejmě že nejlepší je, když se spolu dohodnete. Pokud ne, rozhoduje soud. A právě tady vznikají největší a mnohdy i dlouhodobé spory o majetek.

I do rozdělování společného jmění se v novém občanském zákoníku dostala ochrana práv třetích osob. "Vypořádáním nesmí být dotčeno právo třetí osoby, třeba tak, že by se manželé domluvili, že jednomu připadne veškerý majetek, zatímco druhému všechny dluhy, které by logicky neměl z čeho zaplatit. Došlo by k poškození věřitele. Pokud by se tak stalo, může se tato osoba domáhat u soudu, aby vůči ní byl takový úkon neúčinný," vysvětluje Tomáš Pelikán z advokátní kanceláře Pelikán, Krofta, Kohoutek. 

Pozdějším komplikacím se dá předejít tak, že uzavřete předmanželskou smlouvu, nebo smlouvu ještě za trvání manželství, ve které stanovíte rozdělení majetku pro případ rozvodu.

Další novinkou v novém občanském zákoníku (NOZ) je, že dohoda manželů o vypořádání jejich společného jmění nemusí být v písemné formě, kromě stanovených případů: a to pokud je uzavřena za trvání manželství, nebo je-li předmětem věc, u níž zákon vyžaduje písemnou formu i pro převod vlastnického práva (typicky nemovitosti).

Protože se ukazuje, že je v praxi dohoda v řadě případů nedosažitelná, může o vypořádání na návrh jednoho manžela rozhodnout soud. NOZ přitom poskytuje vodítko, jakými kritérii by se měl při rozdělování společného majetku a dluhů řídit:

  • Soud v prvé řadě vychází ze zásady, že podíly manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné.
  • Každý z manželů musí nahradit to, co ze společného jmění bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Například když jeden z nich vlastnil před svatbou byt, který během manželství zrekonstruoval.
  • Ze společného jmění se manželům nahradí to, co ze svého výhradního majetku vynaložili na společný. Například pokud si po svatbě koupili byt a zrekonstruovali ho za úspory jednoho z nich.
  • Přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí. Soud může například rozhodnout, že společný byt připadne tomu z rodičů, kdo má v péči děti.
  • Dále se přihlédne k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Například když jeden z manželů vydělával, zatímco druhý jen dělal dluhy.

Jestliže se bývalí manželé nedohodnou, případně nepodají návrh, aby bylo jejich společné jmění vypořádáno k soudu do tří let od rozvodu, uplatní se zákonná domněnka, podle které movité věci připadnou do vlastnictví toho, kdo je dosud jako vlastník užíval. Ostatní věci včetně nemovitostí se stanou podílovým spoluvlastnictvím, přičemž podíly bývalých manželů jsou na těchto věcech stejné. Dluhy a pohledávky připadnou také oběma se stejným podílem na nich.