Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový občanský zákoník nahrává podvodným zprostředkovatelům půjček

aktualizováno 
Všechny změny nemusí být k dobru spotřebitelů. Jak se ukázalo, nový občanský zákoník dává prostor podvodným společnostem, které se pod příslibem úvěru snaží ze spotřebitelů vytáhnout peníze.

Kromě provize za zprostředkování příležitosti si společnosti mohou nárokovat i smyšlené pokuty, které pak mohou žadatele o půjčku dovést až k exekuci. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Především na to, co podepisujete. Jestli vám předloží smlouvu o úvěru, nebo pouze smlouvu o zprostředkování finančního produktu.

„Nový občanský zákoník totiž připouští, aby ke splnění závazku ze strany zprostředkovatele došlo již samotným obstaráním příležitosti. Spotřebitel se tak může dostat do situace, kdy musí zprostředkovateli zaplatit provizi, aniž by zároveň muselo dojít i k vlastnímu poskytnutí půjčky,“ upozorňuje na problematickou změnu Petr Novák, právník ze společnosti Vaše nároky.cz, která pomáhá získat finanční odškodnění občanům, kteří se stali obětí nepoctivého či nekalého jednání obchodníků.

Přečtěte si, co vás může potkat a jak se bránit.

1.Provize či záloha jen za zprostředkování

U smlouvy o zprostředkování může hrozit, že by po vás mohli požadovat provizi či zálohu i v případě, že nedojde k uzavření samotné smlouvy o finančním produktu. To znamená, že místo toho, abyste peníze dostali, budete je muset zaplatit. Což samozřejmě postrádá smysl.

Na co si dát pozor:
Než smlouvu o zprostředkování podepíšete, ujistěte se, že je provize za zprostředkování sjednána pouze pro případ, kdy skutečně dojde k uzavření smlouvy o půjčce, nebo samotnému poskytnutí peněžních prostředků. Aby tedy zaplacení provize splnilo svůj účel a vy dostali půjčku.

„Je podstatné, aby záloha nebyla schovaná pod nějaké náklady nebo poplatky. Ve smlouvě totiž může být uvedeno, že se v případě, kdy nedojde ke zprostředkování půjčky, započte záloha třeba na různé poplatky nebo smluvní pokuty,“ upozorňuje Petr Novák.

Záloha by měla být vždy vratná, jestliže nedojde ke vzniku nároku na provizi. Žádná nevratná záloha neexistuje, i když se to často snaží některé nepoctivé firmy tvrdit.

Ve smlouvě by tak mělo být přesně stanoveno, jaká je výše zálohy a jaký bude její osud, pokud nedojde k uzavření smlouvy o půjčce. 

Co dělat?
Pokud už se vám povedlo podobnou nevýhodnou smlouvu podepsat, bylo by dobré ji co nejdříve ukončit. Samozřejmě záleží, jak je formulovaná, jestli tu existuje možnost výpovědi a za jakých podmínek.

„Jestliže nebude možné smlouvu ukončit a zprostředkovatel si bude chtít ponechat zálohu, nebo bude chtít provizi, požadujte vrácení zálohy a případně ji následně i vymáhejte soudní cestou. U provize by bylo na zvážení odmítnout její zaplacení a rozhodně po zprostředkovateli požadovat, aby prokázal, jakou vyvíjel činnost a zda tato vedla ke zprostředkování půjčky,“ radí Petr Novák.

2.Pokuta za nedodržení smlouvy

Nevhodně sjednané smluvní pokuty jsou vždy rizikové. Může se tak lehce stát, že po vás budou chtít pokutu za dodání nějakého dokladu, který vůbec s půjčkou nesouvisí. Nebo třeba za to, že smlouvu o půjčce neuzavřete.

To je však podle Petra Nováka nepřípustné. Situace, kdy si půjčku rozmyslíte, nebo vám ji nedají třeba proto, že máte malý příjem, se stávají a není možné, aby za to kdokoli požadoval smluvní pokutu. Pokud totiž nedojde k uzavření smlouvy o půjčce, tak je to riziko podnikání zprostředkovatele, které nelze bezdůvodně přenášet na klienta.

Na co si dát pozor:
Raději si v těchto případech žádné pokuty nesjednávejte, mohou se totiž obrátit proti vám.

Pokud nesouhlasíte se zněním smlouvy, ve které jsou smluvní pokuty nastaveny nevýhodně, nepodepisujte a obraťte se na jiného zprostředkovatele, který bude vstřícnější a nebude pokuty požadovat.

Co dělat?
Jestli už jste nevýhodnou smlouvu sjednali a protistrana požaduje její zaplacení, tak zjistěte, zda byly splněny podmínky pro vznik smluvní pokuty a dále jestli pokuta neodporuje dobrým mravům.

I to se může stát. „Smluvní pokuta může být zcela neúměrná povinnosti, jejíž splnění měla zajišťovat,“ vysvětluje Petr Novák a dodává, že v takovém případě existují možnosti oprávněnost smluvní pokuty namítat.

3.Souběžné uzavření rozhodčí smlouvy

Další problém při sjednávání půjčky může způsobit souběžné uzavření rozhodčí smlouvy. Případný spor pak neřeší obecný soud, ale takzvaný rozhodce, což představuje pro klienta omezené možnosti obrany svých práv.

A je tu ještě jedno úskalí. „Rozhodčí řízení bývá zpravidla jednoinstanční (jednostupňové), nemáte možnost odvolání,“ upozorňuje Petr Novák a dodává, že rozhodčí nález tak následně může být vymáhán i exekučně.

Na co si dát pozor:
Rozhodčí řízení má smysl ve vztazích mezi podnikateli, kteří mají zájem na rychlém řešení sporu. Pro spotřebitele nemá v podstatě žádnou výhodu. „Jestliže by zprostředkovatel trval na sjednání rozhodčí smlouvy, tak doporučuji to odmítnout a najít si jiného zprostředkovatele, který nebude takovou smlouvu požadovat,“ radí právník.

Co dělat?
Pokud máte sjednanou rozhodčí smlouvu a je proti vám již zahájeno rozhodčí řízení, můžete napadnout její platnost. „Poslední dobou se poměrně zásadně zpřísnily podmínky pro platnost rozhodčích smluv a doložek, a proto není vyloučeno, že uzavřená rozhodčí smlouva bude neplatná,“ dává naději právník.

Stejně tak můžete v případě, že byl vydán rozhodčí nález, podat návrh na jeho zrušení. O něm pak rozhoduje klasický civilní soud. Je však potřeba jednat rychle, protože návrh musí být podán do tří měsíců od doručení nálezu. 

4.Souhlas s inkasem

I když se vám budou snažit dokázat, že nastavení inkasa je pro vás výhodné, a že se nemusíte dále o nic starat (útočí na lenost a zapomnětlivost), je takový souhlas velice riskantní. Dáváte jím totiž zprostředkovateli možnost strhnout si peníze přímo z vašeho účtu, aniž by k tomu potřeboval nějaký další souhlas.

Na co si dát pozor:
Inkaso můžete povolit bance nebo dodavateli elektřiny, kde to má svoje opodstatnění, ale ne pochybné společnosti, o které nic nevíte a nemáte jistotu, že budou jednat korektně. U zprostředkovatele zkrátka není důvod souhlas k inkasu dávat.

Snadno může dojít k situaci, kdy si z vašeho účtu a bez vašeho vědomí zprostředkovatel stáhne provizi či pokutu, na kterou vůbec nemá nárok. A vy se pak budete muset dost obtížně domáhat jejich vrácení. Nedá se také vyloučit, že podvodná společnost nebude mít žádný majetek, a vy tak nikdy nedostane své peníze zpět.

Co dělat?
Pokud už jste souhlas s inkasem udělili, není nic ztraceno. Obraťte se na svoji banku a co nejdříve jej zrušte.

V případě, že už vám zprostředkovatel z účtu neoprávněně peníze vytáhl, požadujte po něm jejich vrácení. A jestli to dobrovolně neudělá, tak proti němu podejte žalobu.

Jak poznáte, že pravděpodobně jednáte s podvodníky

  • Na webu společnosti nejsou uvedeny žádné kontaktní údaje.
  • Společnost lze kontaktovat pouze na speciálně zpoplatněné lince.
  • Za společnost nevystupují konkrétní pracovníci, v e-mailech a SMS jsou podepsána fiktivní úvěrová, administrativní a podobná oddělení.
  • Podmínkou získání půjčky či zaslání smlouvy je poskytnutí zálohy.
  • Negativní ohlasy v internetových diskuzích.

Zdroj: Vaše nároky.cz



Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.