Malí akcionáři vidí problém v tom, že cenu stanoví odhadce, kterého vybere akciová společnost, reálně tedy její většinový majitel, jenž má na odkupu zájem. Zákon přitom nestanovuje žádná konkrétní pravidla, podle nichž by se zvolený znalec měl řídit.
Jedinou možností, jak se může drobný akcionář, kterému se zdá stanovená cena nízká, bránit, je soudní spor. Malí akcionáři mohou napadnout správnost odhadu, případně zažalovat společnost za chyby v procesu odkupu. „Mohou se soudně domáhat přezkoumání ceny podle obchodního zákoníku, a to do jednoho měsíce od zveřejnění zápisu unesení valné hromady, která rozhodne o vytěsnění, do obchodního rejstříku,“ upřesňuje Jana Konopásková z Komise pro cenné papíry.
Změnu by měla přinést úprava, se kterou přichází ministerstvo spravedlnosti spolu s Komisí pro cenné papíry. Navrhují institut vyvlastnění pouze u společností, jejichž akcie jsou kótovány na burze, nebo u těch, jejichž akcie byly vyřazeny z obchodování na oficiálním trhu po 1. 1. 2001. Tato novela však teprve půjde do legislativní rady vlády, a pokud bude úspěšná, čeká ji schvalování ve Sněmovně, Senátu a podpis prezidenta.
 |
Bojí se české společnosti burzy? Proč nechtějí vstupovat na kapitálový trh? |
Vyvlastnění krok za krokem
1. Představenstvo společnosti na žádost majoritního akcionáře svolá valnou hromadu (informaci o valné hromadě sdělí dle stanov společnosti), která se může konat nejdříve 15 dnů od zveřejnění této informace.
2. Na valné hromadě hlasují všichni akcionáři (je nutný souhlas alespoň 90 procent hlasů všech akcionářů) o výkupu akcií za cenu, navrženou majoritním akcionářem. Její přiměřenost je doložena znaleckým posudkem, který je povinen nechat zpracovat majoritní akcionář.
3. Představenstvo společnosti podá bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení valné hromady návrh na zápis usnesení do obchodního rejstříku. Usnesení valné hromady spolu se závěry znaleckého posudku uveřejní způsobem pro svolání valné hromady, tedy obvykle zveřejněním v tisku, případně dopisem, tak, jak je uvedeno ve stanovách.
4. Uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů na hlavního akcionáře.
5. Společnost dá příkaz k zápisu změny vlastníků v SCP (Středisko cenných papírů), jde-li o akcie zaknihované. V případě listinných akcií jsou vlastníci těchto listinných akcií povinni do 30 dnů od přechodu vlastnického práva předložit tyto akcie společnosti.
6. Zápisem změny vlastnictví zaknihovaných cenných papírů v SCP, resp. předáním listinných cenných papírů vzniká akcionářům právo na výplatu peněz.
Zdroj: Komise pro cenné papíry
Máte akcie společností, které využily uzákoněné možnosti vyvlastnění? Co si myslíte o novém zákoně? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
