Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O kolik bude váš důchod nižší?

aktualizováno 
Stárnutí společnosti byl, je a bude vždy a ve všech zemích závažný problém. Mnoho lidí si uvedomuje, že starobní důchod bude v drtivé většině případů výrazně nižší než plat. O kolik? Lze tento odstup aspoň nějak kompenzovat?
Důchodce, penzista

Důchodce, penzista | foto: Profimedia.cz

Stárnutí společnosti má řadu rozměrů s ohledem na specifické potřeby seniorů (bytový, zdravotní péče s narůstající vahou gerontologie, dopravní obslužnosti s ohledem na nižší hybnost, psychologický vzhledem k osamocenosti značné části starších osob atd.). Nicméně právě finanční stránka očekávaného nepříznivého demografi ckého vývoje – to znamená schopnost profi nancovat normální fungování staré populace, a to i vzhledem ke zmíněným specifikům znamenajícím nápor na veřejné finance, bude zřejmě nejzávažnější. Jádrem přitom zůstane nalezení konsensu v přijatelném poměru mezi hladinou příjmů za práci a starobním důchodem.

Aby nebyl odstup, resp. přechod mezi zaměstnaneckým hrubým příjmem a starobním důchodem, který je nyní na hranici 42–43 % (a stále se snižuje) příliš razantní, bude nutné mezeru vyplnit právě doplňkovým příjmem – třeba právě z penzijního připojištění.

Již bylo řečeno, že desetiprocentní náhradový poměr, generovaný z penzijního připojištění vedle cca 40% náhrady z prvního, základního pilíře, vždy měřeno čistými příjmy, by mohl být přijatelným řešením, ovšem za podmínky splnění celé řady předpokladů.

Existuje i další argument pro penzijní připojištění: Jde skutečně o docela výhodnou investici. Na tom, aby se člověk připojistil, nemá snad zájem jen on sám osobně, či jeho nejbližší, třeba ti mladší z rodiny (byť ti jistě ocení – i když možná velice potichu), že si připojištěný vlastně dobrovolně omezuje svou dnešní spotřebu, ale zájem má také stát. Ten musí brát velice v potaz, nakolik se jeho občané starají o svou fi nanční budoucnost, a jaká zátěž státní pokladnu čeká v budoucnu v podobě sociálních výdajů (zvláště v poměru k příjmům). Stát proto musí své výdaje optimalizovat na velmi dlouhou dobu a tak, aby odhadovanou zátěž v čase rozložil pokud možno rovnoměrně. To je ostatně důvod, proč už deset let dává z rozpočtu ročně nejdříve miliardu a dnes skoro tři miliardy v podobě státního příspěvku.

Je dobré se připojistit i proto, že se tu nabízí možnost využít státní podporu. A to takovou, že z penzijního připojištění dělá díky státnímu příspěvku a daňovým úlevám jednu z nejlukrativnějších investičních příležitostí snadno dostupnou doslova pro každého dospělého občana, a přitom zároveň i jednu z nejbezpečnějších.

Přestože primárně jde o úspory cílené na stáří, jde vždy o Vaše vlastní peníze. Představují jakousi „železnou rezervu“, na kterou je možné po určité době v případě naprosto neočekávané fi nanční havárie u sebe či v rodině sáhnout. Nezakrýváme, že zákonodárce s touto možností počítal, a do zákona zahrnul možnost, že peníze nebudou čerpány v souladu s původním účelem, ale předčasně. Je pak spravedlivé, že v těchto případech odnímá státní podporu. Člověk by však o své peníze – a i tak poměrně slušné výnosy z podílů na hospodaření penzijního fondu – přijít neměl.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Co od penzijního připojištění očekává běžný občan?

2. díl: Proč je dobré se penzijně připojistit


Úryvek je z knihy "Penziní připojištění, 2.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.