Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O kolik vám hypoteční úvěr sníží daně

aktualizováno 
Pokud splácíte hypotéku nebo úvěr od stavební spořitelny, můžete si snížit daňový základ o částku zaplacených úroků. Jak vysoké úspory na daních lze díky těmto odpočtům dosáhnout a na čem její výše závisí? Vyplatí se i poplatníkům s nízkými příjmy?
Kalkulačka

Kalkulačka | foto: Profimedia.cz

Aby bylo možné tyto daňové odpočty uplatnit, musí být splněno hned několik podmínek, jak to vyžaduje zákon o daních z příjmů 586/1992 Sb. V § 15 je přesně definováno, na které úvěry se tato možnost vztahuje. Nejčastěji to jsou hypotéky, úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry použité na financování bytových potřeb, které jsou v tomto paragrafu přesně vymezeny. Dále je třeba splnit několik dalších požadavků zákona, například podmínky vlastnictví nemovitosti a jejího užívání k trvalému bydlení. Podrobně si o tom můžete přečíst v článku, který naleznete zde. V tomto textu se budeme zabývat tím, jaká je výše těchto daňových odpočtů.

Úroky snižují daňový základ

Zaplacené úroky se neodečítají od daně, ale promítnou se do její výše prostřednictvím snížení daňového základu. Výše daňové úspory tedy závisí na objemu zaplacených úroků a na výši daňového základu poplatníka daně z příjmu. Vyšší daňový základ znamená (za jinak stejných podmínek) vyšší sazbu daně a vyšší absolutní hodnotu realizované daňové úspory. Objem zaplacených úroků, které si lze uplatnit, závisí na výši úvěru a úrokové sazby, na délce doby splatnosti a na délce doby, která již uplynula od počátku splácení.

Výše zaplacených úroků

Výše zaplacených úroků se během splácení úvěru postupně snižuje. Zatímco na počátku, kdy je úvěrový dluh vysoký, tvoří úroky podstatnou část anuitní splátky, postupně s tím, jak se úvěr umořuje, výše úroků ve splátce klesá. Proto se postupně snižuje i výše daňových odpočtů. Takže výsledný „daňový efekt“, který dlužníky splácející hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření často zajímá, není možné určit jedním číslem, tak jak tomu bývá v různých kalkulačkách.

Názorně je to vidět na příkladech uvedených v následujících dvou tabulkách. Jde o hypoteční úvěr splácený konstantními anuitními splátkami s dobou splatnosti 20 let, vybrány byly tři různé výše úvěru – 1 mil., 1,5 mil. a 5 mil. korun. V tabulce jsou uvedeny částky úroků zaplacených v prvním, desátém a posledním dvacátém roce splácení. (Rokem splácení se zde rozumí vždy dvanáct po sobě jdoucích splátek.) Je zde jasně vidět, jak výrazně se tyto částky liší. Například u úvěru ve výši 5 mil. korun si dlužník může v prvním roce snížit daňový základ o 247 tisíc korun, v polovině splácení jsou to již „pouze“ 162 tisíce korun a v posledním roce 10 500 korun. U nižších úvěrů nejsou změny absolutních částek tak výrazné, ale vysoký rozdíl mezi začátkem a koncem splácení úvěru zůstává.

Pro srovnání je v první tabulce uveden úvěr s úrokovou sazbou 5 % a v druhé tabulce s úrokovou sazbou 3 %.

Výše úroků zaplacených v jednotlivých letech splácení úvěru (Kč)
úroková sazba 5 % p.a., doba splatnosti 20 let
výše úvěru (Kč) měsíční splátka (Kč) 1. rok 10. rok 20. rok
5 mil. 32.998 246.608 161.941 10.519
1,5 mil. 9.899 73.982 48.582 3.156
1 mil. 6.600 49.322 32.388 2.104
Zdroj: Fincentrum.cz

Výše úroků zaplacených v jednotlivých letech splácení úvěru (Kč)
úroková sazba 3 % p.a., doba splatnosti 20 let
výše úvěru (Kč) měsíční splátka (Kč) 1. rok 10. rok 20. rok
5 mil. 27.730 147.466 90.114 5.345
1,5 mil. 8.319 44.240 27.034 1.603
1 mil. 5.546 29.493 18.023 1.069
Zdroj: Fincentrum.cz

Vyplatí se odpočty úroků z úvěrů na bydlení?

Výsledný efekt dosažený díky těmto odpočtům úroků závisí na výši příjmů dlužníka, který úvěr splácí. Platí, že čím vyšší jsou příjmy a daňový základ, tím vyšší je sazba daně a také dosažená daňová úspora. Jeden konkrétní příklad je uveden v následující tabulce. V první řádce je poplatník s daňovým základem 200 tisíc korun, který spadá do druhého daňového pásma se sazbou daně 19 %, ve druhé řádce je poplatník s daňovým základem 400 tisíc korun, kterého se týká 32% sazba daně. V tabulce jsou konkrétní výše daňové úspory, které tito dva poplatníci dosáhnou v prvním a v desátém roce splácení. Ve všech případech jde o úvěr 1,5 mil. korun (což je v současnosti průměrná výše poskytovaných hypotečních úvěrů) s úrokovou sazbou 5 % a dobou splatnosti 20 let.

 

Výše daňové úspory se při splácení úvěru postupně snižuje (Kč)
úvěr 1,5 mil. Kč, sazba 5 %, splatnost 20 let
daňový základ (Kč) 1. rok splácení 10. rok splácení
200 000 14.060 9.230
400 000 23.316 15.546
Zdroj: Fincentrum.cz

Je zřejmé, že daňové odpočty úroků se vyplatí především poplatníkům s vyššími příjmy. Ročně si lze daňový základ snížit až o 300 tisíc korun. Pokud má dlužník nárok na státní příspěvek, úroky se o výši tohoto příspěvku musí snížit. To se týká dříve sjednaných smluv, v současnosti je výše této formy státní podpory nulová. Limit 300 tisíc korun není nijak nízký. Pokud by šlo o náš úvěr s 5% sazbou a splatností 20 let, musel by dosahovat výše 6 100 000 korun, aby alespoň v prvním roce splácení dosáhly úroky této výše.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky se usadily na hladině dvou procent, zdražují pozvolna

Hypotéky opět zdražily, ale jen mírně. Průměrné úrokové sazby poskočily v červnu na 2,04 procenta. Objemy i počty uzavřených hypoték kopírují květnové výsledky.  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.