Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O maturitní studium roste zájem

  11:00aktualizováno  11:00
Do prvních ročníků maturitních oborů středních škol vstupuje nyní zhruba 70 procent populačního ročníku a poptávka po maturitním studiu ­ včetně nástavbového ­ stále trvá.

Výše zmíněný trend potvrzují údaje ze studie Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve středním a vyšším vzdělávání, kterou zpracoval Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Žádná z početně silných skupin oborů vzdělání přitom není ohrožena výrazně vyšší nezaměstnaností než ostatní.

Střední vzdělávání v Česku

Po ukončení základní školy pokračuje v České republice převážná část populace ve středním vzdělávání. Odborným vzděláváním prochází 80 procent žáků ­ z toho necelých 40 procent v učebních a 40 procent ve studijních oborech středních

Jak se lépe připravit na zkoušku z dospělosti se dovíte v přiloženém článku ZDE

odborných škol. Vývoj počtu i podílu žáků gymnázií se po postupném nárůstu v polovině 90. let stabilizoval, ale zůstává stále pod hranicí 20 procent. Příznivý je vývoj podílu žáků přicházejících do maturitních oborů středních odborných učilišť, které připravují vysoce kvalifikované pracovníky dělnických profesí a ve službách. "Do prvního ročníku maturitního studia - včetně nástavbového studia pro absolventy tříletých oborů - v současné době vstupuje zhruba sedmdesát procent žáků," říká spoluautor studie Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve středním a vyšším vzdělávání Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. Podle Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice (Bílé knihy) by maturitního vzdělání mělo v roce 2005 dosahovat 75 procent populačního ročníku. "Další urychlení k dosažení uvedeného cíle předpokládají dlouhodobé záměry jednotlivých krajů," dodává Jiří Vojtěch.

Zájem o nástavbové studium narůstá

Výrazné změny v počtech přijímaných žáků vykazuje nástavbové studium pro absolventy tříletých učebních oborů. Zatímco v roce 1989 v denní formě toto studium neexistovalo, v roce 1996 téměř polovina vyučených pokračovala ihned po vyučení ve vzdělávání v denním studiu. Nyní jich do tohoto typu studia vstupuje asi 25 procent. "Téměř třetina přijatých žáků studium bohužel nedokončí," říká Jiří Vojtěch. "Veliký zájem o toto studium ale vyjadřuje snahu žáků - i jejich rodičů ­ získat vyšší úroveň vzdělání," tvrdí Vojtěch. Dalším důvodem zájmu o nástavbové studium je podle něho i obliba oboru podnikání v technických povoláních, který poskytuje žákům ekonomicky orientovanou přípravu potřebnou pro budoucí podnikání. V oborech zaměřených na podnikání studuje asi 40 procent žáků v nástavbách.

Budou z nich nezaměstnaní?

Studie potvrdila vyváženost ve vzdělanostní a oborové struktuře připravovaných absolventů. Podíly absolventů zaměstnaných v jednotlivých oborech odpovídají struktuře zaměstnanosti celé ekonomicky aktivní populace. "Řada zaměstnavatelů si stěžuje na nedostatek určitých profesí ­ mezi jinými například horníků, zedníků nebo šiček," říká ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání Miroslav Procházka. "Pracovníků těchto oborů je ale dostatek a jsou i mezi nezaměstnanými. Z různých důvodů však nemají o práci v těchto profesích zájem," dodává Procházka. Podle Jiřího Vojtěcha je rozhodující míra nezaměstnanosti, tedy kolik procent absolventů určitého oboru nebo skupiny oborů zůstane bez zaměstnání, nikoli absolutní počty nezaměstnaných. Nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti vykazují zdravotnické obory, a to bez ohledu na to, jedná-li se o věkovou kategorii 20 až 24 let nebo o všechny ekonomicky aktivní obyvatele. Mezi problémové obory z hlediska nezaměstnanosti v kategorii 20 až 24 let patří učební chemické obory a maturitní potravinářské obory, počet jejich absolventů však není velký.

Uplatnění absolventů se liší podle krajů

V jednotlivých krajích České republiky nacházejí mladí lidé uplatnění na trhu práce ve značně odlišné míře. Zatímco vysoká míra nezaměstnanosti u mladých lidí se středoškolským vzděláním je v Moravskoslezském, Ústeckém a Olomouckém kraji, nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje Plzeňský kraj (4,4 %), dále pak Jihočeský kraj (6,4 %) a Pardubický kraj (7,1 %). Hlavní město Praha (8,3 %) ve srovnání s ostatními kraji z tohoto hlediska zaujímá až čtvrté místo. "Jedním z vysvětlení této situace by mohl být méně odpovědný přístup mladých lidí. V porovnání s ostatními je v Praze nejnižší míra nezaměstnanosti. Absolventy zřejmě nic k hledání práce nenutí, nemají pocit, že by se získáním pracovního místa mohli mít problémy," říká spoluautorka studie Jeny Festová z Národního ústavu odborného vzdělávání.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.