O práci hygieniků není velký zájem

S nedostatkem zájemců o práci se potýkají české hygienické stanice. Absolventi lékařských fakult nemají velký zájem věnovat se rozmanité činnosti státního zdravotnického dozoru. Je to způsobeno tím, že i když tato práce chrání lidské zdraví, není veřejností příliš uznávaná. Důvodem nezájmu jsou také nízké platy (jsou stejné jako mají učitelé) na těchto místech.
Podle slov náměstka ministra zdravotnictví a hlavního hygienika ČR Michaela Víta se od 1. ledna 2001 zvýší základní platové tarify v krajských hygienických stanicích o 10 procent. Hygienici by však měli více vydělávat hospodářskou činností. To se daří v Ostravě, kde poskytují více služeb občanům. Věkový průměr zaměstnanců hygienických stanic v České republice je přes padesát let. Zrušení jediné specializované hygienické fakulty na Univerzitě Karlově potíže se získáváním nových sil ještě prohloubilo. Mladí medici, kteří tuto práci chtějí vykonávat, musí absolvovat atestace na katedře hygieny Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. "Přijímáme i absolventy jiných vysokých škol, například inženýry, přírodovědce nebo veterináře. Všichni však musí složit atestace v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Specializují se tak třeba na hygienu výživy nebo na laboratorní činnost," uvádí Vladimír Polanecký, hygienik hlavního města Prahy. "Hygienik by měl být lékař, protože vychází z medicínských problémů, ať skutečných nebo předpokládaných." Jako asistenti hygienické služby pracují středoškoláci. Ti musí absolvovat studium oboru na vyšší odborné škole zdravotnické nebo udělat po určité době praxe v oboru rozdílové zkoušky opět na zdravotnické škole. Asistenti dělají dozorové činnosti, chodí na kontroly, měří a odebírají vzorky. Hygienici provádějí ve všech oblastech své činnosti dozor běžný (to znamená za provozu) a preventivní (například při stavbách má sice poslední slovo stavební úřad, ale vyjádření hygienika je k tomu nezbytné).

Epidemiologie

Jediným žádanějším oborem z celé škály práce hygieniků je mezi mladými lékaři epidemiologie. V této oblasti infekcí se hygienici zabývají mimo jiné ochranou hranic před průnikem infekcí, principy prevence infekcí (především očkování), sledováním bacilonosičů a jejich izolací, očkováním při cestách do zahraničí. "Tím, že se člověk nechá očkovat, je ochráněn před nákazou, kterou by nejen mohl dostat, ale i z cest přivézt," vysvětluje Vladimír Polanecký. Epidemiologové mají rovněž státní dohled nad výskytem tuberkulózy a pohlavních onemocnění. Monitorují výskyt AIDS a drogových závislostí. Pro vyhledávání a evidenci nemocných jim slouží vlastní celoplošný automatizovaný informační systém. Epidemiologové také spolupracují s veterinární službou a Státní potravinářskou inspekcí, zabývají se i možnými nákazami ze zvířat a živočišných produktů a možnostmi kontaminace potravin rostlinného původu, například rýže, oříšků.

Hygiena výživy

Další náplní této práce je hygiena výživy - kontrola zdravotní nezávadnosti pokrmů a potravin v restauracích nebo prodejnách. Zde hygienici opět spolupracují s potravinářskou inspekcí a veterinární službou. Do kompetence hygieniků patří kontrola kvality pokrmů prodávaných v restauracích, bufetech a stáncích. Na přílišnou přísnost předpisů si pak stěžují majitelé restaurací. Jejich snaha vydělat mnohdy převažuje nad dodržováním pravidel. Hygienická úroveň stravovacích zařízení tedy bývá podle slov odborníků často katastrofální. Hygienici poskytují i poradenství pro zdravou výživu. Zdravotní nezávadnost potravin ve výrobních podnicích (masokombináty, pekárny, mlékárny) kontrolují veterináři. Ochranou spotřebitelů se zabývají také při kontrolách předmětů běžného užívání - třeba nádobí, kosmetických prostředků a věcí pro děti do tří let.

Komunální hygiena

Situací v registrovaných provozovnách služeb (kadeřnictvích, soláriích, kosmetických salonech, pedikúrách aj.) se zabývá komunální hygiena. Pod tu spadá také hlídání výrobců pitné vody, provozovatelů koupališť, saun, sportovních zařízení, škol. Právě odborníci z komunální hygieny ovlivňují sestavování územních plánů měst a obcí - mj. z hlediska hlučnosti - a staveb. Stanovují limity stupňů znečištění ovzduší. Částečně se zabývají i likvidací odpadů.

Hygiena práce a pracovní lékařství

Dozoruje se rovněž pracovní proces a faktory, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců různých rizikových odvětví. Sleduje se dodržování povolených limitů, například pro práci s azbestem (ve stavebnictví) nebo lasery (zdravotnictví, služby). Předmětem zájmu je i zdravý způsob práce (osvětlení, poloha těla při práci...).

Laboratoře

Všechny krajské a okresní hygienické stanice poskytují kompletní laboratorní servis. To znamená, že si zde lze nechat vyšetřit vzorky vody, půdy nebo ovzduší. Laboratoře klinické mikrobiologie vyšetřují vše, co souvisí s výskytem infekcí. Lékaři jsou povinni hygienikům nahlásit jakoukoliv infekční nemoc. Tím se postižený dostane do informačního systému a mohou být zajištěny všechny náležitosti k zabránění přenosu infekce. Pravidelně je zván ke kontrolám.

Výchova a osvěta

Nedílnou součástí práce hygieniků je výchova k ochraně veřejného zdraví. "Ochrana a podpora veřejného zdraví závisí na sociálně-ekonomických podmínkách, problém je například v tom, že výrobcům potravin je většinou úplně jedno, jestli zákazník bude mít zdravotní problémy, protože jim často záleží jen na výdělku," stěžuje si Vladimír Polanecký. "Naším zájmem je, aby výrobci, prodejci a provozovatelé měli regulované podmínky, které budou respektovat, jako je to všude v civilizovaném světě."

Činnost ze zákona

Veškerou náplň práce hygieniků stanovuje zákon 20/66 Sb. a jeho novely. V souvislosti s novým zákonem 258/2000 Sb., na nějž hygienici čekali deset let a který bude platit od 1. ledna 2001, začnou platit mimo jiné nové výše pokut pro ty, již poruší hygienické předpisy. Například za poškození zdraví při podnikatelské činnosti (prodej zdravotně závadného jídla a následné onemocnění zákazníka) bude možné uložit pokutu až tři miliony korun. Jen za uvedení nepravdivých údajů (například při kontrolách v provozovnách) budou podnikatelé postiženi až stotisícovou pokutou.