Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O své dovolené informujte šéfa včas

aktualizováno 
Nechce vás šéf pustit na dovolenou, přestože jste ho o termínu s předstihem informovali? Přečtěte si, jestli na to má právo.
Termín dovolené nahlašte co nejdříve, klidně i pár měsíců předem

Termín dovolené nahlašte co nejdříve, klidně i pár měsíců předem | foto: Profimedia.cz

Letní dovolenou na Kanárských ostrovech jste si zajistili už v rámci first minute, vše je zaplaceno, zařízeno... Přesto se může stát, že nakonec neodjedete nebo vám zaměstnavatel bude dělat potíže. Kdy se to může stát a jak se tomu bránit?

Když si například už v lednu koupíte zahraniční zájezd na léto a o termínu hned informujete zaměstnavatele, nemůže vám pak bránit na dovolenou odjet. Jedinou výjimkou jsou provozní důvody. Pokud ovšem kvůli nim musíte změnit předem dojednané plány a něco vás to stojí, musí vám zaměstnavatel uhradit náklady s tím spojené - z jeho kapsy například půjde storno poplatek za zrušený a už zaplacený zájezd.

Přesná pravidla nejsou
Jako zaměstnanec máte sice právo na dovolenou, ale zaměstnavatel má zase může mluvit do toho, kdy si ji vyberete. Musí ale přihlédnout nejen k tomu, aby byl ve firmě zajištěn provoz, ale i k zájmům zaměstnance.

Jak by k nim měl ale zaměstnavatel přihlížet, to není nikde stanoveno. Stejně jako předpisy neříkají, jak dopředu musí zaměstnanec dovolenou nahlásit. Na dovolené se (až na výjimky) se zaměstnavatelem musíte dohodnout.

O termínu informujte svého nadřízeného včas. Běžné je i několik měsíců dopředu, za minimální se považují dva týdny. V každém případě platí, že čím dříve, tím lépe. Už proto, že ve stejném termínu si mohou dovolenou naplánovat i vaši kolegové a pak máte logicky přednostní právo.

Ideální je vyžádat si písemné potvrzení, že váš nadřízený informaci o termínu vaší dovolené přijal a souhlasí s ním. Pokud vám i přesto pak šéf nebude chtít dovolenou dát, stěžujte si u jeho nadřízeného. O pomoc můžete požádat i odbory, případně podejte stížnost na oblastní inspektorát práce. Ten má přímo povinnost zabývat se porušováním pravidel vyplývajících například ze zákoníku práce nebo zákona o kolektivním vyjednávání.

Podle ředitele stavební společnosti Tyrkys Jana Vrlíka je logické, že zaměstnanec se musí do jisté míry přizpůsobit: „Do zaměstnání chodíte pracovat, takže je v prvé řadě potřeba, aby byla hotová práce. Když se moji lidé sami mezi sebou dohodnou tak, že je i v létě zajištěno, aby firma mohla normálně fungovat, nijak jim do termínu nástupu na dovolenou nezasahuji.“ Už se mu ale stalo, že svého pracovníka na dovolenou nepustil.

„Šlo o naši účetní, která si koupila nějaký výhodnější zahraniční zájezd na poslední chvíli těsně předtím, než se ohlásila kontrola z finančního úřadu. Nedalo se nic dělat, musela zůstat v práci,“ vypráví Vrlík. Protože však nešlo o předem a dostatečně včas hlášenou dovolenou, se kterou by její nadřízený předem souhlasil, neměla právo žádat o náhradu zaplaceného zájezdu.

Celozávodní dovolená jen na dva týdny
Co je jisté, že všichni zaměstnanci, kteří odpracují celý rok, musí dostat aspoň čtyři týdny dovolené. Týden dovolené navíc jim často vyjednají odboráři. Na pět týdnů dovolené mají automaticky nárok zaměstnanci státu, obcí, krajů a dalších rozpočtových organizací. Učitelé mají osm týdnů.

Větší podniky mohou také vyhlásit celozávodní dovolenou. „Toto hromadné čerpání dovolené je podmíněno dohodou s odbory. Pokud u vás odborová organizace není, termín celozávodní dovolené stanoví zaměstnavatel. Může ji nařídit pouze z provozních důvodů a nesmí být delší než 2 týdny (u uměleckých souborů maximálně 4 týdny). Zaměstnavatel vám to musí oznámit písemně nejméně 14 dnů předem,“ informuje advokátka Svatava Hilgartová.

Dva týdny vcelku: jen když nechcete jinak
Pokud by vám zaměstnavatel skutečnost, že máte nastoupit na dovolenou, oznámil v době kratší než dva týdny a vy jste už měli nahlášenou dovolenou na jindy a například zaplacený zájezd v jiném termínu, opět by vám zaměstnavatel musel nahradit náklady na jeho zrušení.

Málokdo ví, že podle zákoníku práce by si měl zaměstnanec dovolenou vyčerpat zpravidla v celku. Pokud se to nepovede a dovolenou čerpá po částech - což platí u většiny zaměstnanců - musí aspoň jedna část činit dva týdny najednou v kuse. Od toho lze upustit jen po dohodě se zaměstnancem.

Zaměstnavatel vám nesmí přikázat čerpat dovolenou například v době vaší pracovní neschopnosti nebo když jste na mateřské nebo rodičovské dovolené. A musí vám vyhovět, pokud požádáte o dovolenou tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské nebo rodičovské dovolené.

Pět týdnů v roce nabízí už kdekdo
Pět týdnů dovolené místo zákonem stanovených čtyř nabízí řada firem. U velkých společností je to už automatické. „Bohužel pro zaměstnavatele a bohudík pro zaměstnance se pátý týden dovolené začíná velmi rozšiřovat,“ potvrzuje ředitelka personálně-poradenské společnosti Touchdown Barbora Tomšovská. Menší společnosti se podle jejích slov musí tomuto trendu přizpůsobovat, aby byly konkurenceschopné a dokázaly být atraktivním, zajímavým zaměstnavatelem.

Týden dovolené navíc se pak většinou kombinuje s dalšími výhodami - benefity firem. „Například u nás jsme to vyřešili tak, že zaměstnanci dostanou týden dovolené navíc po dvou odpracovaných letech,“ uzavírá Tomšovská.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.