O zlaté karty je v Česku velký zájem

V Česku může být podle českých bankéřů odhadem 80 tisíc lidí, kteří mají zlaté karty. Kdo takovou kartu vytáhne na golfu nebo v restauraci, ukazuje, že na kontě má minimálně sto tisíc. A to je minimum, jinak české banky klientovi zlatou kartu nevydají. Podmínkou je i vysoký příjem. „Pokud je to pod 50 tisíc, tak je to devalvace,“ říká šéf pro řízení produktů v HVB Bank Ivo Kubálek.

Za takovou vizitku jsou lidé ochotni zaplatit: v Česku tři až šest tisíc korun ročně. „Lidé jsou sociální zvířata,“ uvádí produktový manažer Živnobanky George Briford. „U zlatých karet je primární věcí ukázat status,“ dodává Kubálek.

V Česku je okolo šesti milionů vydaných karet, z toho jen 200 tisíc kreditních. Podle bankéřů jich bude během dvou let přes milion. Úsilí bank ukousnout co největší kus trhu by mělo přinést větší snahu učinit karty zajímavější, spojit s nimi nové služby a zpřístupnit prestižní karty většímu okruhu lidí.

Když se na Karlštejně dohraje v sobotu golf, člověk by vypadal podivně, kdyby při placení vytahoval z kapsy štosy bankovek. „U nás se 70 až 80 procent plateb dělá prostřednictvím karet. A je to logické, sobotní hraní u nás stojí 3200 korun. Takové částky se málokdy platí v hotovosti,“ říká Jiří Syrovátko, majitel golfového areálu na Karlštejně. Ještě větší pozdvižení by však na golfu mohla způsobit obyčejná karta, jakou používají normální lidé při nákupech v Tesku. V lepší společnosti totiž barva karty funguje jako dobrá značka auta, bot nebo hodinek. Banky sice své nároky při výdeji karet slevují, ale pořád platí, že chce-li někdo dát najevo své bohatství, barva karty funguje spolehlivě.

Prestiž je málo

Platební karta na klíčích: co nás čeká na poli platebních karet? Čtěte ZDE.

Lovit „zlaťáky“ (žargon pro držitele zlatých karet) jen na prestiž šlo podle bankéřů daleko lépe před deseti lety, kdy se obchod s drahými kartami rozvíjel. Banky tehdy rozdaly karty tolika lidem, že jejich prestiž devalvovala. „Myslím, že doba, kdy byla platební karta jakousi vizitkou, která upozornila na movitost člověka, je už pryč. Je to prostě nástroj k placení, nic víc,“ míní Zdeněk Burda, šéf stavební firmy Skanska. Pro řadu bohatých lidí navíc zlaté karty nejsou zajímavé proto, že se nikomu chlubit nechtějí.

Za tři až šest tisíc ročně však klienti dostávají víc než jen reprezentativní kus plastu. Ale také čím dál víc služeb. Limit pro útratu je ve stovkách tisíc týdně, pojistné krytí na cestách jde do milionů. Hotely či autopůjčovny jsou vstřícnější, klienti dostávají od vydavatele odškodné při zpoždění letadla nebo ztrátě zavazadel. „Je to jako přijet ve škodovce nebo v mercedesu. Asi platí, že kdo má zlatou kartu, má i peníze,“ říká Goran Motika, šéf známé pražské restaurace Kogo. Bohatí lidé se však podle něho poznají snadno i jinak, například podle vína, jaké objednávají. „Peníze ani kašel nejde usmlouvat,“ říká restauratér.

I na cestách pak zlatá karta kromě lepšího zacházení přináší i řadu praktických vymožeností, jaké má smetánka ráda. „Držitelé prestižních karet platí za VIP hosty, kterým se snažíme nabídnout řadu výhod,“ uvádí Kitty Valerianova, šéfka oddělení pro vztahy s hosty v pražském hotelu SAS Radisson. Prestižní karta znamená možnost dostat třeba za cenu 200 eur pokoj, za který by jiný host platil 350.

Platina, titan, molybden...

Kdo má zlatou kartu, rád ji vytahuje a utrácí a banky vydělávají na poplatcích. V poslední době nechávají zakusit kouzlo prestiže čím dál většímu počtu lidí. V bohatých zemích proto už zlatá kreditní karta není nijak výjimečná věc. Na řadu tak přišly i další kovy.

Živnostenská banka začala jako první v Česku nabízet platinové karty, u kterých je podmínkou zůstatek na účtu nejméně milion korun. Pořídilo si je zatím 95 lidí. Další boháči si podle bankéřů nechali pořídit luxusní plastové vizitky u zahraničních finančních domů, neboť v Česku je nabídka omezená a platinová karta od švýcarské banky může mít pro mnohé klienty ještě lepší zvuk. V USA už mají také titanové karty. A v tisku se pak objevily vtipy, že příště by mohl přijít na řadu molybden.

Asociace VISA nabízí nad platinovými kartami ještě jednu, nejvyšší řadu s názvem Infinity, obdobnou hierarchii má i značka MasterCard. American Express na nejvyšší úrovni již zanevřel na drahé kovy a nejvyšší kategorii karet barví načerno.

Hledáte informace o platebních kartách? Navštivte naši speciální sekci.

Tím zlaté karty ztrácejí punc výjimečnosti a lze očekávat, že banky se budou snažit rozšířit okruh jejich uživatelů. „Relativně nedávno jsme snížili limity pro zůstatky na účtu a předpokládám, že podobně se zachovají i jiné banky,“ uvedl Hozák. Nicméně i v Česku musí banky dodržovat mezinárodní limity pro „skorink“ klientů, a hlavním požadavkem pro zlatou kartu tak stále zůstává například sto tisíc na kontě.

Chtějí-li banky lidem prodat platební karty jako symbol jejich životního stylu, není třeba sázet jen na bohatství. Raiffeisenbank přinesla do Čech jako jedna z prvních kartu, s níž klient utrácením nesbírá výhody pro sebe, ale věnuje malé příspěvky na oblast, která je mu sympatická. V případě Raiffeisenbank je to nadace National Geographic.

Podobný charitativní projekt připravuje nyní HVB. Nadace, univerzity nebo třeba zoologická zahrada u těchto karet dostávají část provize, kterou banka inkasuje od obchodníků za uskutečněné nákupy. V Česku přibývá také takzvaných co-brandovaných karet, u nichž lidé získávají za útratu slevy v nasmlouvaných obchodech.

Vlastníte zlatou platební kartu? Chtěli byste ji? Je podle vás pro své majitele výhodná? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

reklama