Základní definici obchodního podílu nalezneme v ustanovení § 61 odst. 1 Obchodního zákoníku, který stanoví, že "Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost". S ohledem na to, že podle platného českého práva existuje vícero forem obchodních společností, liší se více či méně úprava obchodního podílu a práv s ním souvisejících u jednotlivých forem obchodních společností. Těmito obchodními společnostmi jsou ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 Obchodního zákoníku veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Charakter obchodního podílu pak záleží především v tom, zda se jedná o osobní či kapitálovou obchodní společnost.
Právní podstata obchodního podílu
Z uvedené definice obchodního podílu lze vyvodit, že jeho legální obsah má dvě rozdílné stránky. V prvé řadě jde o tzv. kvalitativní stránku obchodního podílu, která je tvořena nedělitelným celkem práv a povinností vztahujícím se k obchodnímu podílu. Jejich výčet je obsažen jak v zákonné úpravě, tak v textech korporátních dokumentů (např. společenské smlouvě či zakladatelské listině). V této souvislosti je dobré uvést, že pokud nestanoví zákon jinak, není možné jednotlivá práva a povinnosti od ostatních vydělovat (např. nelze převést právo hlasovací, nicméně lze převést pohledávku za společností z titulu nároku na výplatu zisku poté, co o něm rozhodla valná hromada). Druhou obsahovou část obchodního podílu pak představuje tzv. kvantitativní stránka. Ta vyjadřuje velikost obchodního podílu a rozsah účasti na obchodní společnosti.
Pro vymezení obchodního podílu jako předmětu právních vztahů je potřebné nahlédnout také do zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ("Občanský zákoník"), a to zejména do jeho ustanovení § 118 odst. 1, podle něhož mohou být předmětem občanskoprávních vztahů věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Podle současné judikatury a doktríny je obchodní podíl považován za tzv. jinou majetkovou hodnotu, a nikoliv za věc nebo právo ve smyslu uvedeného ustanovení Občanského zákoníku.
Právní úprava od 1. 1. 2014
Po 1. 1. 2014 bude úprava obchodních společností, a tím také problematika obchodního podílu, soustředěna do zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ("Zákon o obchodních korporacích"), společně s obecnou úpravou obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ("Nový občanský zákoník").
Již z názvu prve uvedeného zákona je patrné, že zákonodárce používá nový právní pojem, kterým je "obchodní korporace". Zatímco současný Obchodní zákoník hovoří o obchodních společnostech a družstvech, Zákon o obchodních korporacích používá pro tyto dvě kategorie souhrnný název "obchodní korporace", jejichž definici, stejně jako výčet jednotlivých forem, nalezneme v úvodním § 1 Zákona o obchodních korporacích. Obchodními korporacemi tedy jsou obchodní společnosti a družstva, přičemž podle nové právní úpravy se výčet obchodních společností, které lze založit, nebude lišit od současné právní úpravy (tedy veřejná obchodní společnost a komanditní společnost jako osobní společnosti, společnost s ručením omezeným a akciová společnost jako kapitálové společnosti a dále evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení).
Definici bude obsahovat Zákon o obchodních korporacích
Zákon o obchodních korporacích definuje ve svém § 31 podíl identicky jako současná úprava, a to tak, že "Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí", tedy jako souhrn kvalitativní a kvantitativní stránky. Ustanovení § 32 mimo jiné dále zakotvuje, že každý společník může mít pouze jeden podíl v téže obchodní korporaci, což neplatí pro účast v kapitálové společnost, (tj. pro akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným) a podíl komanditisty (srov. rozdíl oproti stávající právní úpravě, která ve svém § 61 odst. 1 zakotvuje nemožnost vlastnictví více obchodních podílů, ledaže jde o akciovou společnost). Nově pak nesmí být podíl společníka v obchodní korporaci představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis (zde je opět rozdíl oproti stávající právní úpravě, kdy pouze u akciové společnosti může být podíl představován cenným papírem. Do budoucna je tato možnost, ač v omezené míře, zakotvena také pro společnost s ručením omezeným).
Úprava obchodního podílu v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ve znění k 8.9.2012): § 31 Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. (2) Podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis. (3) Zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek, za nichž ho lze převést; zastavení podílu v bytovém družstvu lze stanovami podmínit nebo vyloučit. (4) Je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci. (5) Je-li podíl v družstvu ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společnými členy a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci, kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků. Jsou-li spoluvlastníky podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat kterýkoliv z nich. |
Obchodní podíl jako jiná majetková hodnota
Jak bylo uvedeno již výše, obchodní podíl je ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 Občanského zákoníku považován za jinou majetkovou hodnotu. K tomuto závěru lze v zásadě dojít metodou vylučovací. V prvé řadě nelze obchodní podíl pro účely ustanovení § 118 Občanského zákoníku považovat za "věc". Ačkoliv Občanský zákoník nikde neuvádí přesnou definici věci movité a jeho ustanovení § 119 odst. 1 pouze rozlišuje věci na movitosti a nemovitosti (pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem), občanskoprávní teorie i praxe vymezují věc v právním smyslu jako ovladatelné hmotné předměty (res corporales) či jako ovladatelné přírodní síly (energie vodní, parní, sluneční, elektrická, jaderná), které obojí slouží potřebám lidí (mají užitnou hodnotu). Uvedené podmínky musí být v každém případě splněny současně.
Obchodní podíl nelze ve smyslu § 118 Občanského zákoníku považovat ani za "právo", jelikož z definice § 61 odst. 1 Obchodního zákoníku je zřejmé, že obchodní podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí nejenom práva, ale také povinnosti.
S ohledem na výše uvedené je tedy potřeba na obchodní podíl nahlížet jako na jinou majetkovou hodnotu, což potvrdil také Nejvyšší soud ČR. Ten ve svém rozhodnutí ze dne 20.7.2004 sp. zn. 22 Cdo 700/2004 dovodil, že "S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 ObčZ jinou majetkovou hodnotou (majetkem) a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů".
Vydržení obchodního podílu
Ačkoliv přijmeme závěr, že obchodní podíl není možné považovat za věc, musela se v minulosti právní praxe v určitých případech uchýlit k analogickému užití některých konkrétních právních institutů, vztahujících se na věci movité, také na obchodní podíl. Bylo to tak například u řešení otázky, zda je možné, aby byl obchodní podíl vydržen v souladu s ustanovením § 134 Občanského zákoníku. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 29.8.2007, sp. zn. 29 Odo 1216/2005, dovodil, že "vydržení obchodního podílu je podle platné právní úpravy, za analogického použití úpravy vydržení věcí movitých, možné". Nejvyšší soud ČR opřel své rozhodnutí nejenom o podobnost povahy akcií (které lze vydržet jako věc movitou) a obchodního podílu, ale také o teleologický výklad úpravy držby a vydržení a použití zásad, na kterých spočívá Obchodní zákoník, zejména za použití zásady právní jistoty. "Za situace, kdy o možnosti vydržet akcii (jako věc movitou) nelze podle platné právní úpravy mít - přesto, že i akcie představuje souhrn práv a povinností akcionáře, tak jako obchodní podíl představuje souhrn práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným - žádné pochybnosti, by byl závěr, že obchodní podíl vydržet nelze, zcela nelogický".
Nový občanský zákoník považuje obchodní podíl za věc
Oproti tomu Nový občanský zákoník bude bez dalšího obchodní podíl za věc považovat. Ustanovení § 489 Nového občanského zákoníku stanoví, že "věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí". Do budoucna tedy odpadnou časté polemiky nad tím, zda se v konkrétním případě na obchodní podíl použijí analogicky ustanovení o věcech movitých či nikoliv.